Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef IllíkHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý, Gustav Opočenský, Miloslav Holub, Lubor Tokoš, Bořivoj Navrátil, Jiří Císler, Jaroslav Moučka, Karel Vašíček (více)Obsahy(1)
Mistrovské psychologické drama Ucho, otevřeně obžalovávající totalitní režimní praktiky, bylo natáčeno ve svobodnější atmosféře na sklonku šedesátých let, k divákům se však snímek dostal až po roce 1990. Náměstek ministra a jeho žena (Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová) si už přivykli neustálému špehování a odposlouchávání státní bezpečností. Dokonce i doma mají slídivé „ucho" zaznamenávající jejich rozhovory. Jednou ale po pozdním návratu z vládní recepce ve své vile propadnou panice - vydedukují si totiž, že Ludvíkovi hrozí zatčení kvůli kritické zprávě, na níž se podílel. Během úzkostné, bezesné noci manželé proberou svůj vztah plný kompromisů, klamu a nelásky. S ránem přichází únava, vystřízlivění a děsivá realita: nic nekončí, ale pokračuje... (Bohemia MP)
(více)Videa (2)
Recenze (572)
Mimořádný film Karla Kachyni, který si režisér pak musel dlouho žehlit u vrchnosti, zatímco snímek putoval rovnou do trezoru. Špičkový scénář, který dokonale vystihl podstatu doby a režimu, skvěle vybudovaná atmosféra vygradovaná až do závěrečné scény. Výborné obsazení v čele s Brzobohatým a Bohdalovou, jednoduše jedinečný, i když poněkud tíživý zážitek. Tohle není filmový kousek na příjemné rozptýlení, ale spíš tíživá noční můra naší nedávné historie. Celkový dojem: 100 %. ()
"Tady přece můžeme mluvit. Sem ucho nedali. Jsme jim přece říkali, že tady bude děcák. Klepáčka říkala, že do dětskejch pokojů to nedávaj." Několikrát ve svém životě jsem se pokusil pochopit výjimečnost tohoto díla, nechat se omráčit těmi úžasnými hereckými výkony a pokaždé jsem usnul nudou. Tím jsem patrně potvrdil svůj filmový nevkus, ale přesto mi připadá, že tady se hodnotí spíše to, že ti zlí komunisti ubližovali hodným lidem. Jenže tady si STB dala tu práci s instalací odposlechů ve vile vysokého komunistického funkcionáře, který se jistě vyšplhal nahoru pouze poctivou prací a plněním plánu x-té pětiletky na 150%. Z dnešního angažovaného pohledu je STB zlo, komunista je taky zlo, takže kdo je v této hře hodný a kdo zlý? Mně je to jedno. Kvůli mně tohle z trezoru nikdo vytahovat nemusel, ale nějaký ten pokus o zachycení atmosféry jsem přeci jenom zaznamenal a tak dvě hvězdy posílám tajnou šifrou po kurýrovi ze Západního Německa. ()
Film, který by se skutečně hodně těžko hledal v jiné, než v československé kinematografii. Pravdivé pokrytectví doby a jasná politická moc, zkoušející svou (ne)omezenost. Manželský rozkol se nakonec mění ve strach, před okolním světem. Nádherný kontrast manželského domu, jako pevnosti, která je postupně dobývána kolegy soudruhy. Zesměšňující pohled na každodenní realitu režimu, v podání Jiřiny Bohdalové, je výborný. Stejně tak i dramatická část. Precizní režisér Kachyňa je mistrem podobných zvratů a vlastně i filmů. Vynikající záležitost. ()
Všechny žerty stranou. Je sice sympatické, že dodnes Bohdalová dokáže smeknout před Procházkou, ale skutečně měl jediný film takovou cenu, aby kvůli němu zahodila celou svou předešlou kariéru? Ucho se záhy stalo důvodem pro to, aby její pestré snažení ve filmu (již od roku 1937) s nemalými výsledky, vzalo velice rychle za své a ona se proměnila ve stereotypní stálici televizní obrazovky. Později se sice pokusila vrátit na velké plátno, ale to minimum z let 90. nemůže nikdy zacelit promarněnost dvou dekád, ve kterých mohla plně zúročit své zralé herectví. Štěstí v neštěstí měl pak samozřejmě Brzobohatý i Kachyňa, kteří pokračovali mnohem plynuleji... ()
Z historickýho pohledu je film hodně zajímavej. Ani se nedivim, že to soudruzi zavřeli do trezoru. Jenže z mýho pohledu, jakožto obyčejnýho diváka, kterej tento film poprvé viděl až v roce 2010, je to taková roztahaná televizní inscenace, kterou zachraňuje paranoidní atmosféra a pak posledních pár minut. Jen jsem na konci trochu nepochopil, proč jejich syn měl u postele připravenou školní tašku s učenim, když se to mělo odehrávat 17. července :-) Já dávám 3 hvězdičky, víc ani hovno. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (25)
- Film se natáčel ve vile v ulici U laboratoře 438/7 (Praha 6 - Střešovice) a na zámku v Kroměříži, nahrazujícího Pražský hrad. (otík)
- Autorem scénáře je český prozaik a scenárista Jan Procházka. Ten s režisérem Karlem Kachyňou spolupracoval i na dalších filmech, kterými jsou Trápení (1961), Závrať (1962), Naděje (1963), Vysoká zeď (1964), Ať žije republika (1965), Kočár do Vídně (1966) a Noc nevěsty (1967). (Prochy38)
- Pozvání na kamerové zkoušky pro hlavní ženskou roli Anny obdrželo 10 adeptek, kromě Jiřiny Bohdalové například Jana Hlaváčová, Milena Dvorská, Karolina Slunéčková, Jiřina Jirásková a zpěvačka Eva Pilarová. Pro hlavní mužskou postavu Ludvíka byli kromě Radka Brzobohatého zvažováni Eduard Cupák, Vladimír Brabec, Luděk Munzar, Josef Somr, Josef Vinklář a Miroslav Zounar. Pro zajímavost - režisérovými favority pro hlavní role byli Vladimír Brabec a Jiřina Jirásková. (raininface)
Reklama