Závrať

Tak teď nevím, co psát dřív, jsem plná dojmů, pocitů a tak vůbec. Krásná kamera, nádherné záběry, úchvatné. Nikoho neznám, úžasné překvapení, moc milé, míním tím herecké obsazení, zejména Evu Šolcovou, směsici dětské naivity, ženské přitažlivosti, smyslného pokušení a tíži odolávání ve jménu rozumu. A první láska v tomto podání? Bezchybná, krásná, čistá, ryzí. Zdá se, že jsem trefila zcela zapomenutou československou perlu. Děkuji, hanagi :-) P.S. Komentář dodatečně učešu, možná.. (26.06.2019)

Prekvapivo ponurá atmosféra na obyčajný príbeh provinčného flirtu medzi drsným chlapom a mladým dievčaťom. Až som si miestami myslel, že je zrazu nízky tlak a vonku sa zotmelo. Niet sa čomu čudovať, že DVD uvádzal Noir Film Festival. Časom ale podľa mňa strácal tempo, ktoré už sa nevrátilo až do konca. Stále je to však ďalší originálny Kachyňov počin. (04.12.2021)

Závrať předznamenává Naději, jak už to tak v životě bývá… Rozpačité napětí mezi vyprávěním příběhu, vylíčením prostředí a charakteristikou postav se již zde řeší kompromisními resumé: od samého začátku se vše sčítá. Nerozehraje se drama, nepředstavují se hrdinové a prostor zůstává v pozadí, jakkoliv jej kamery sledují s větším zaujetím než ty tiché i hlučné lidi. Zatímco však v Naději k sobě přitahovali pozornost právě skvělí herci, zde lhostejně a nezaujatě hrají lhostejní a nezaujatí, a do černobílých siluetových podobizen si divák promítá své vlastní sny a viny – a při vší slábnoucí úctě pochybuji, že zrovna o tohle Kachyňovi a Novákovi šlo. Snad kdyby obsadil Chadimovou a Lackoviče nebo Peterku a současně rozehrál živý logos periferního společenstva, dokázal by tu tušenou přímku lidských životů zhmotnit, takto zůstalo u fragmentů, s nimiž se lze stěží ztotožnit, jakkoliv už člověk ledacos zažil. Když se v poslední třetině film zúžil na milostné drama, začal se hroutit i obraz a svět a hrdinové přestali být hrdiny, nezbylo nic… (21.04.2018)

Reziser Karel Kachyna /Pozor, Vizita, Lasky mezi kapkami deste, Zlati Uhori/ natocil krasny film, v ktorom ide o lasku chlapa k zene, aby som bol konkretny starsi skuseny sofer a mlada neskusena dievcina. Karel Kachyna filmuje, ale takym sposobom, ze ma to bude este fascinovat a film si pozriem viackrat. Sympaticke dlhe zabery na krajinu, pomale, kludne tempo a volne na seba nadvazujuce obrazky mi povedia casto viac nez slova. Eva Solcova bola vyborna, a ze najlepsie filmy cs kinematografie sa tociliv 60. rokoch, tak dam 77 % (23.08.2017)

Na začátku 60. let točí Kachyňa tři filmy, které lze vnímat jako na sebe navazující - Trápení, Závrať a Naděje. V prvním se objeví malá dívenka, která se odlišuje od svého okolí, svou náklonost upírá k stejně osamělému tvoru, jako je ona sama - ke koni. V Závrati se objevuje téma přitažlivosti mladinké dívenky a zralého muže, Naděje ukazuje křehký vztah vznikající mezi notorikem a ženou pochybné pověsti. Společným jmenovatelem je osamělost a vznikající vztah. Závrať má vytříbenou kameru, záběry na oblaka nebo rozlehou krajinu navozují zvláštní niternou atmosféru. Na rozdíl od pozdějších snímků Vysoká zeď nebo Čekání na déšť kdy se Kachyňa obrací spíš k mladším divákům a ukazuje jednostrannou lásku dívenky k dospělému muži, zde se rozehrává velice zajímavé vábení dospívají dívky. Projevy náklonosti nesou stopy jak dětské hravosti, tak i ženské rafinovanosti. Právě tako kombinace nevinnosti a ženské touhy přitahne pozornost staršího muže, který nemá o ženy nouzi. Pěkný citlivý snímek (04.02.2016)