Hudba z Marsu

Bezesporu jeden z nejhorších filmů, co jsem kdy viděl. Na rozdíl od jiných komunistických perel tady není ani nechěný humor, No, možná časem dozraju do stádia, kdy mi přjde vtipné sledovat, jak se někdo snaží o humor a zoufale mu to nejde. Vlastně u se do něj pomalu dostávám, zvyšuju na jednu hvězdu a za pět let si dám repete. (30.10.2014)

Jedná se o klasický poměrně zábavný československý film z té doby, který je prošpikovaný hereckými legendami. Z Hudby z Marsu však tolik čiší propaganda, že je tomu místy člověku až zle. Divák má pocit, že každé druhé slovo, které slyší je "soudruhu" a ve výsledku mu to celé kazí z ne zase tak špatného filmu dobrý dojem. Od druhé poloviny filmu se trochu lepší, ale ne natolik, abych dal víc jak dvě hvězdy. (22.12.2020)

Je to sice blbá agitka, ale dá se tam najít několik dobrých fórků a hlavně je tam skvělý (jako vždy) Oldřich Nový. Tři hvězdy za film a jednu přidávám za úžasnou scénku/píseň "Z pekla štěstí", která mě (i díky Janu Werichovi) dostane vždy do kolen. PS: Vážení spoluhodnotící, IMHO by politika do hodnocení filmu neměla vstupovat. (01.06.2004)

Režie Kadára a Klose. Hrají Jaroslav Marvan, Josef Bek, Alena Vránová, Oldřich Nový, Stella Zázvorková, Lubomír Lipský, Karel Effa, Josef Hlinomaz, Josef Kemr, Jan Werich a další. Výsledek je 50% na ČSFD. Hudba z Marsu to má těžké. Kdo chce, tak se může pohoršovat nad její ideologickou závadností a naivitou. Argumentů pro to najde dost a dost. Jenže ona je to opravdu především zručně zrežírovaná hudební komedie, nepřekvapivě poplatná své době. Je pravda že se tam řeční o budování socialismu, ale také je pravda, že za posledních deset let u nás nikdo nenatočil nic tak přirozeného a přitom svižného. Při výběru filmu dávám přednost dobrému řemeslu před tou správnou ideologií. A to ať už je v kurzu jaká chce. (15.01.2021)

Jako malý kluk jsem se u tohoto filmu velmi bavil, dnes už je to trochu horší, když si film spojuji s dobou, ve které vznikl. Při scéně s improvizovaným vystoupením jsem si vždycky říkal, kdo je ten vousatý pán, který je tam jakoby mimochodem, řekne jednu větu a přesto ho člověk nemůže přehlédnout. Dnes již to vím a z toho, že je tam právě jen jakoby mimochodem, je mi spíš smutno... (22.08.2010)