Reklama

Reklama

Marco je ryzí a nefalšovaný skinhead. Nesnáší Araby, Židy, černochy, komunisty a homosexuály - až do chvíle, kdy ho veškerá jeho nenávist náhle opustí. Jak se ale zbavit násilí, vzteku a hlouposti zakořeněné hluboko ve vašem nitru? Působivý film je odvážným portrétem vzestupu francouzské Národní fronty a přidružených, krajně pravicových hnutí, který pokrývá několik dekád - od roku 1985, kdy jsou mladý Marco a jeho bratr pohlceni dramatickou rétorikou neonacistických skupin, až do roku 2013, kdy se ti samí, elegantně oblečení lidé, kteří to z pouličních násilníků dotáhli až na významné osobnosti místní konzervativní politiky, chystají v neděli do kostela. Snímek ale spíš než o samotných extremistických či krajně pravicových hnutích pojednává o tom, jak těžké je uniknout z bludného kruhu nenávisti a násilí, do kterého se člověk narodí a v němž vyrůstá. Marco, který na začátku filmu bije a obtěžuje každého - od mladíků až po starší muže z Blízkého východu - kdo mu na předměstí Paříže přijde do cesty, není do aktivit pravicových extremistů zapojen sám. Jeho bratr, přátelé a nakonec i manželka se jich účastní také, a právě díky tlaku jeho nejbližšího a nejintimnějšího okolí je pro něj téměř nemožné se z této situace vymanit. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (14)

Morholt 

všechny recenze uživatele

Další z mnoha nazi skinheadských filmů, které vyprávějí o neonacistově prozření a trnité cestě ze spárů zrůdné ideologie a jejích nohsledů. Nicméně Un Francais je přeci jenom trochu specifickým snímkem, protože má širší časový záběr (přibližně od poloviny 90.let až po současnost) a hlavně netlačí tolik na pilu. Tu obrátku hlavního hrdiny tak nezpůsobí nějaká událost, ale víceméně se jedná o pozvolný proces a stíny z minulosti nemají podobu kumpánů, ale špinavého trestního rejstříku, který ho v osobním životě dost limituje. Sice se nemohu zbavit pocitu, že film byl natočen trochu účelově vzhledem k tomu, co se v současnosti v Evropě děje, ale zase to nebylo až tak okaté, aby mi to výsledný dojem zkazilo. Herci to zvládli také na jedničku, takže celkově velká spokojenost. 85% ()

TSZ 

všechny recenze uživatele

Civilněji pojatý Kult hákového kříže ve francouzské úpravě. Děj se posouvá časem dost nejasně, někdy o pět let, jindy o pět minut, že jsem měl v některých okamžicích jen velmi nejasnou představu o tom, kde se právě nacházíme. Navíc celá proměna vypatlaného nácka na citlivého muže je natolik zvláštně natočena, že jsem jí vůbec nepostřehl. Zajisté to byl záměr tvůrců, ovšem jako divák bych spíše uvítal přehlednější vývoj. Celkový dojem je pak díky výše uvedenému velmi rozpačitý. ()

Reklama

goauld 

všechny recenze uživatele

Tak zhruba do poloviny OK... Film o skínech, se skinama a vše co se kolem skínů točí... (ostatně co by jiného člověk čekal, když se bude jednat o životě jednoho skína se svou skupinkou "bratří v bomberu"). Problém nastává poté co náhle Markus zjistí, že přes veškeré jeho "přednosti" mlátičky najednou začne občas v něm "haprovat". Paxe rázem ocitáme v celkem něvěrohodné přeměny ze skína na pokorného "poustevníka", který (jakoby mávnutím kouzelného proutku) PROCITNE a zjistí, že ti arabáči zas tak špatní nakonec nejsou a že lejt do nich louh není správný :-) A tak náš Markus sundá svou MA-1 , oblíkne si reflexní vestičku a jde pod most rozdávat polífku chudým a přičmoudlým. Občas tu jsou pak jakési "pokusy" vtáhnutí Markuse zpět do spárů vysokých kanad, nicméně již je Markus -uvědomnělý- a dvakrát do stejné vody nevstoupí. Nakonec mu dojde, že čmoudíků je v zemi víc než moc a tudíž s tím asi nenadělá ani 150 Markusů dohromady..... V podstatě film s Mezerama (jak napsal výstižně Verbal) kterých nebýt, bylo by to dílko o jednu hvězdu výše.. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Marek je žabožroustský skín. A jako 95 procent všech skínů i on vypadá jako vypatlaná lopata, mluví jako vypatlaná lopata a chová se jako vypatlaná lopata. Z čehož lze jednoduchou úvahou dojít k závěru, že to vypatlaná lopata prostě je. Vypatlaná lopata je však také režisér a scénárista tohoto skvostu, vystupující pod uměleckým jménem Mezera. Mezery má tedy řádné, ale i tak by mu daleko víc slušelo něco údernějšího, třeba Le Kokot. No, pošlu Mezeře Emila, třeba to zváží. Mezera asi chtěla tímto audiovizuálním paskvilem něco mocinky angažovaně říct, ale jelikož je vypatlaná lopata, vylezlo z něj nakonec jen mongoloidní „Éééééééé“. Velice se mu však povedlo udělat z galských skinhedů totální vyteplené čuráky. Tedy ne, že by někdo pochyboval o tom, že by jimi nebyli už od přirození, ale za tohle by ho i ten nejpomalejší hololebkoun patrně s gustem nakopal do Landy. A tak sledujeme Marka, kterak s partičkou holohlavých debilů nezáživně skinheduje po Paříži. Sem tam vybubají nějakého arabáše, sem tam se kdoví proč pokočkují s jinou partičkou holohlavých debilů, sem tam se pomazlíčkují s anarchisty a sem tam si skupinově důstojně zatancují na největší dvouakordový hit populární skupiny Haknkrojc s názvem Zighajl a jedinečnou lyrikou, která spočívá ve tříminutovém opakování názvu písně. A pak najednou, asi tak uprostřed filmu, se Markovi usadí v jeho prosté tváři podivný výraz, něco jako „užčtnáctdníjsemnesral“ a přestane chtít být skínem. Proč? Tak na to se zeptejte Mezery, která otevřeně pohrdá jakýmkoliv logickým zdůvodňováním a chronologií děje. Asi zjistil, že má ty čmoudy vlastně rád a chytil z toho věčného hajlování artritidu do pravačky. Ovšem ve filmu se jen začne tvářit jak piča a chodit na kebab. A nakonec si sedne do kuchyně a nastrouhá si mrkev do ratatuj. Velmi znepokojující závěr! ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Po slibném začátku jsem čekal něco na způsob Mechanického pomeranče, ale marně. 1) Ptáte se, co vlastně přesně přivedlo Marca a další jeho kolegy do hnutí skinheads? Zajímá vás, co ho od nich později zase odvedlo? Nedozvíte se to. Film konstatuje fakta, aniž by se pokusil byť i jen kapičku přispět k jejich vysvětlení. 2) 35letý velmi přesvědčivý Alban Renoir (skin Marco) v pěkných přiléhavých džínách vypadal sexy. 3) Výstižný koment: verbal**. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (1)

  • Film mal byť uvedený v 150 kinách, ale vzhľadom na hrozbu a vyhrážanie celému tímu a režisérovi bol nakoniec uvedený len v 60 kinách. (Game90)

Reklama

Reklama