Obchod na korze

Z pohledu mladého minulostí nezatíženého a vlastenecky nezaujatého diváka hodnotím Obchod na korze jako velice dobře napsané drama, kde se v podstatě "mimoděk" objevují všechny zásadní události a prototypy chování lidí za dob slovenského štátu. Bohužel celé to má opravdu hodně pozvolnou gradaci. Vlastně se většinu filmu zas tak moc neděje. A herecké výkony mě taky ani trošku nepřesvědčili. Jediný kdo vybočuje z šedi průměru, až ochotnického hraní, je výborný Jozef Kroner spolu s Idou Kaminskou. Ti zahráli genialně. Jinak na mě ale postavy z filmu působí hodně odtažitě. K nikomu jsem si nenašel sympatie. Výsledný dojem napravuje až poslední depresivní čtvrthodinka s hořkým finále. A nemůžu zapomenout ani na nervy drásající smičce doprovázející vypjaté momenty. Intelektuálové a pamětníci si určitě rádi přidají další 1 až 2 hvězdičky k mému hodnocení. (05.08.2007)

O Obchode na korze bolo toho napísané asi už všetko, ja sa zameriam na herecký výkon Jozefa Kronera. Zobrazuje jednoduchú, v podstate dobrácku postavu Tóna Brtka, ktorý sa stáva po niekoľkých zásadných udalostiach akýmsi slovenským "Konformistom". Môžeme ho nazvať obeťou, môžeme ho nazvať zbabelcom, ale nikdy nemôžeme tvrdiť, že my by sme sa dokázali v danej situácii zachovať statočnejšie. Króner, ako vysoko inteligentný herec a človek pôsobí v tejto úlohe maximálne uveriteľne. Ak dokáže herec vzbudiť dojem, že z jeho výrazu vyžaruje jednoduchosť a malomeštiackosť, že jeho postava nie je príliš bystrá, je jeho výkon dokonalý. Naopak to nejde. Takmer každá európska krajina sa musí prostredníctvom kinematografie vyrovnávať so svojou históriou v rámci druhej svetovej vojny a témou holokaustu a som rád, že my slováci smeto dokázali tak bravúrne a uznal to aj svet. (05.08.2012)

Hned z počátku musím říct, že i když dávám tři, nevnímám to jako negativní hodnocení (což vlastně u tříhvězdičkových hodnocení platí neustále). Bylo totiž pár věcí, které mi přes prsty nepřelezly, jak po stránce logické tak technické, ačkoliv film jako celek na mě zapůsobil dobře. Hudba Zdeňka Lišky bývá v naprosté většině případů skvělá ( příkladem může být dobově příbuzný Vyšší princip). Zde na mě ale působila rušivě a to hned dvěma důvody. Za prvé byla moc nahlas a za druhé až příliš očividně (nebo lépe řečeno ušislyšně) a nápadně chtěla u diváka vybudit potřebné emoce. Druhou technickou věcí byla jedna z pasáží ke konci, kde kamera z nějakého důvodu přibližně minutu cestuje po místnosti v obchodě, asi čtyřikrát se nepravidelným obloukem obtočí o 360 stupňů a každé kolo zabruslí na hlavní postavu, pana Krtečka, který se, pokud mě paměť neklame, vyděšeným pohledem podívá přímo do objektivu kamery. Nevím, jestli to mělo znázorňovat nějakého nezbedného ducha, nebo to mělo hlubokomyslný podtext, na který jsem nestačil. U mě to ale vyvolalo údiv a negativní reakci. Logickou věcí, která mě trochu zarazila, byla pasáž, ve které se vyvolávali židé, kteří měli posléze nastoupit do transportu. Tahle scéna trvá docela dlouho a já celou dobu čekal až narazí na jméno paní Lautmannovej, několikrát ho zopakují a následně proběhne velká razie do jejího obchodu se zbytečnostmi. Nic z toho se ale nestalo, což mě tedy poněkud překvapilo, asi to ti náckové neměli tak dobře promyšlené. Poslední věcí byla pak dvojí náhlá radikální proměna názoru hlavní postavy z jednoho mantinelu na druhý. Uvěření této záležitosti je sice ryze subjektivní, postava také vypila celou lahev bůhvíjakého lihového sajrajtu, svůj faktor rovněž zahrál strach a adrenalin, to je všechno fakt, ale dvakrát za sebou mi to už přišlo zbytečné. Nicméně musím uznat, že herci byli prvotřídní. Obzvláště úvodní scény domácího stereotypu (někdo tomu říká život) a pozdější oslava byly výjimečné nejen hereckými výkony, ale také dialogy a smyslem pro detail. Celý závěr, až na zmíněné postřehy, se mi velmi líbil, narozdíl tedy od prostřední části, která byla trochu únavná, a samotný závěr pak byl téměř perfektní. (08.12.2006)

Ano, je pravda, že Obchod na korze je ve své podstatě o docela důležitém tématu naší historie. Každopádně na druhou stranu je třeba uznat, že tenhle film je spíše ze Slovenska než z Československa. Tím netvrdím, že se jedná spíše o slovenskou historii, je mi jasný, že v Česku to fungovalo úplně stejně. Spíš se o jeho vznik zasloužili spíše Slováci. Každopádně co mi nešlo přes pysky, tak ta těžkopádná Slovenština, která mi brala roha každou větu a já měl co dělat, abych se do děje dokázal dostat. Dalším problémem ale byla i ta těžkopádnější filmařina, kterou člověk musí vnímat opravdu zvostra aby poznal každý detail a nuanci onoho děje. (02.02.2013)

No, bratia Slováci, pěkně jste to vedli... Už jen slyšet sloven(št/č)inu ve filmu je skvělé, Čech má v dnešní době kontakt s jazykem našich bratrů už jen díky Elánu a Horkýžům. Na všemi vychvalovaném finále mne trochu vadila uřvanost našeho milého, čím dál opilejšího arizátora Tona Brtka. Mne spíše zaujala proměna jeho ženy z obyčejné gazdiny na celkem silného antisemitu. Rozepisovat se tu o silném příběhu a hereckých výkonech pozbývá významu... 100% (22.10.2012)