Partyzánská stezka

Sice tendenční ale zajímavý film. Dvakrát nám zazní šlágr v podání dětského sboru. Zpívá se v něm: Jede cyklista bílou silnicí, vidí křepelku na oranici atd. atd. Jsme informováni, že všechny meze byly rozorány a obilí uživí nejen křepelky ale i všechny lidi. Jaká byla skutečnost? Stavy křepelek povážlivě vyklesaly už v padesátých zatímco naše zemědělství jde do kopru posledních dvacet let. Ve filmu jsou krásné záběry nejen na slovenskou přírodu ale i na ostravské stavby socialistického realismu. Na rozdíl od raných padesátých let už zde nevystupuje skrytý nepřítel-škůdce. Všichni se náležitě snaží. Uvědomělou roli si zde zahrál pozdější představitel K. Gottwalda Zounar. Jak vypadala soutěž Partyzánská stezka v padesátých letech nevím. Zato si však dobře pamatuji, jak to probíhalo o mnoho let později. U nás na střední škole ji organizoval třídní učitel – fanatik branné výchovy. Protože nám 15ti letým děckám hned na první třídnické hodině bez vyptávání rozdal přihlášky do Svazarmu, měli jsme učást na Partyzánské stezce každoročně povinnou. Přesto (nebo možná právě proto) mu tehdejší jeho aktivity vůbec nepřekážely, aby se o pár let později stal významným představitelem ODS. Závod Partyzánská stezka měl svoji důležitost. Pravidelně se ho jako host účastnil partyzánský velitel z SSSR – Ukrajinec Dajan Murzin. V den, kdy se závod Partyzánská stezka konal, jsme odjeli vlakem do hor na místo srazu. Zde proběhla registrace a čekalo se na tmu. Branný závod probíhal v noci. Zvlášť byli klasifikováni kluci a zvlášť holky. Tříčlenné hlídky za pomoci baterky, kompasu a mapy hledaly jednotlivá kontrolní stanoviště, kde musely splnit zadané úkoly (najít schránku, střelba apod.). Asi nám to mělo přiblížit, jak se asi cítili partyzáni v černém lese. My jsme naštěstí nemuseli s nikým bojovat. Většinou to bylo docela náročné, často nám nepřálo počasí a tak jsme zpáteční cestu vlakem prospali. Ale nebylo to špatné, zažili jsme spoustu legrace. (24.06.2012)

Pro mne úplně neznámý film. Přesto, že je nesmírně poplatný době, v které vznikl, to není film, podle mého názoru, špatný. V době vzniku filmu jsem neměl o nějaké pionýrské organizaci a partyzánech ani ponětí a nedovedu proto posoudit, zda se tehdejší děti pubertálního věku opravdu dokázaly tak nadchnout pro putování po stopách partyzánských bojů. Když se však na tento film podívám dnešníma očima, tak vidím, že se jedná o perfektně připravenou prázdninovou akci na způsob hledání „multikešky“. Dá se tedy směle prohlásit, že svým námětem tento film předběhl dobu o dobrých 50 let. No, uznejte sami – takový film přece stojí za zhlédnutí. Mimořádně milé bylo, sledovat, s jakou samozřejmostí se mezi sebou domlouvaly české a slovenské děti, zatímco dnes ty české těm slovenským nerozumí. Za upozornění stojí i to, že v jedné z hlavních rolí vystupuje 27letý Miroslav Zounar. (24.06.2012)

Jak jsem se v komentarich docetl, vypravec ma byt stejny jako ten z Cesty do praveku. A ja pak, proc behem sledovani vidim jistou podobnost. Tak krome barevneho formatu, je to v dnesnich ocich snad jeste vetsi pravek, nez ten Zemanuv. Ale vidim to jako cenny dobovy film. Zpusob, jakym oslovuji tvurci detske divaky uz dnes vskutku nenajdete. Potesi i zabery na novou vystavbu v ostravske Porube. Opravdu by byla skoda, zatratit tento film uplne... (11.04.2020)

Vhodné pro nostalgické milovníky pionýrských putovních táborů 50. let. 1) Mám zásadní výhradu: filmu zcela chybí příběh, nějaká zápletka. Putovat za partyzánským "pokladem" samo o sobě nestačí._____ 2) Hejno Mirků Dušínů v pionýrských šátcích mluvících dětskou řečí stranických příruček bych v reálu ale dlouho nevydržel._____ 3) Pionýři hláškují: Nadešel slavný den. Dneska se uskuteční naše pionýrská tavba. za doprovodu majestátní hudby, kterou by jistě vzala zavděk i Alžběta II při korunovaci. Ať žije tavba pionýrského oddílu Vpřed!_____ 4) Ke zdůraznění nové doby nechali tvůrci pionýra se prohánět pustými ulicemi stalinské Poruby či kde to vlastně natáčeli._____ 5) Když ale odmyslím tu ideologickou nadstavbu, děti prožívají nádherné prázdniny v přírodě při hledání pokladu. Nechybí ani nejlepší herec filmu - pes Oro._____ 6) Úvodní melodii Zdeňka Lišky hned tak nezapomenu: Jede cyklista bílou silnicí, vidí křepelku na oranici... (17.02.2020)

„Film byl natočen u příležitosti 10. výročí založení pionýrské organizace.“ Právě proto, že film zneužívá dětí a přirozeného dětského nadšení, je to taková prasárna. Navíc se tam občas neříká tak úplně pravda. Například ve vápence v Nemcovej vraždily především Hlinkovy gardy. A nejenom partyzány, ale všechny, kdo byli podezřelí z podpory SNP, ale také všechny osoby „nepohodlné“, jako třeba Židy. Docela se divím, že tento film není za rok 1959 na posledním místě. Skaly a ľudia a První parta tento film převyšují o několik úrovní. Lepší jsou i Slečna od vody, Zkouška od vody a Zpívající pudřenka. A Prázdniny v oblacích a Přátelé na moři sice o fous, ale řekl bych, že také. (12.12.2017)