Esther and the King

,,ODLOŽ SI CHVÁLY NA MÔJ POHREB." ,,ZAISTE, PANE." ,,TAKŽE MÁŠ V PLÁNE PREŽIŤ MA?" __ Americký vklad na výrobe nie je vidieť len na úvodnej znelke a logu štúdia 20th Century Fox. Hneď po úvodných titulkoch prichádza pomerne masívna scéna pochodu armády (repete sa dočkáme aj v závere), aké vtedajšia talianska žánrová produkcia neponúkala a výrazne bohatšie je aj spracovanie exteriérov (aj tak oproti Hollywoodu slabšie). Samozrejme, že všetko cez výpravu, kostýmy až po vizáž perfektne upravených a bezbradých Peržanov sa k historickej vernosti blíži nanajvýš minimálne. Kolega Karlos80 spomína absenciu nejakej pamätnejšej scény, čo je síce pravda, no zároveň film v ničom nevybočuje z rady ďalších filmov svojho subžánru a osobne ma napriek viacerým typickým (a očakávaným) nedostatkom nenudil a svojím slušne rozbehnutým dejom prirodzene nútil pozrieť si ho do konca. A že človeku vyfučia takéto filmárske počiny z hlavy skôr než by stihol mrknúť je už druhá vec. (3. hodnotenie, 2. komentár k filmu) (02.04.2013)

Ester je z ranku těch starozákonních postav jako třeba Josef nebo Mojžíš, protože ji Boží prozřetelnost přivedla do postavení, v němž měla možnost zachránit celý národ.  "Navíc, kdo může říct, zda tě Bůh nepřivedl do paláce právě kvůli tomuto okamžiku?" (Ester 4, 14). Filmová adaptace je docela zdařilá, je plná krásných hereček (Daniela Rocca jako královna Vašti předvede nezbytný erotický taneček s překvapivým závěrem, přestože její skutečné zapuzení králem mělo důvod přesně opačný, neuposlechla příkaz dostavit se na hostinu), akční scény se točí kolem fiktivní postavy Esteřina židovského snoubence, dočkáme se i několika vražd a ozbrojeného odporu, jen ta snaha spojit příběh s Alexandrem Makedonským vyznívá poněkud nešťastně. (23.12.2023)

Filmová adaptace, starozákonní židovské knihy Ester, která vypráví o tom, jak Židovka jménem Ester, která se stala královnou v Perské říši, zachránila svůj lid od pogromu. Vše někdy v letech 485 - 465 př. n. l. za panování krále Ahasueruse (Xerxes I ?), syna Dareiova, skutečnost byla ale zřejmě úplně jiná.. V knize se zároveň zdůvodňuje vznik židovského svátku Purim (jehož skutečný původ je třeba hledat v Babylónii), a reaguje na situaci židů v diaspoře (emigrace, mimo svou vlast). Co se týče samotného filmu, v té ohromné záplavě biblických eposu z konce 50s a začátku 60s let, je toto ztvárnění spíše nešťastné, hodně věcí je tu smyšlených (i co se týká historických souvislosti, zde jaksi trochu přibarvených pro Peršany) a se svou předlohou si navzájem odporují. Mladá a přitažlivá Joan Collins (Esther) byla nicméně ve své roli dobrá, ona z této doby není až zas tak moc známá, do své nejznámější role v Dynastii, měla ještě hodně daleko, ale historické filmy jako "Země faraonů" (zde byla patrně vůbec nejlepší), "Virgin Queen" nebo tento, jsou z hlediska jejího filmového přínosu, docela zajímavé. Hezké umístění, film nese i typické barevné Bavovi znaky, hudba je výborná, kostýmy tentokrát nic moc, tento hollywoodský/ital biblický epos, v duchu DeMilleho filmů, se vidět dá, ale nečekejte vzhledem k chudší výrobě a rozpočtu, žádné velké zázraky. Film postrádá větší napětí, většinu času se zde nic neděje, drahocenně se tedy plýtvá časem, místy je špatně osvětlen, chybí zde rovněž i nějaká okázalá a památná scéna-sekvence, žádnou jsem zde bohužel nenašel, takovou aby se člověku vryla natrvalo do paměti. ddt : Pozorný divák si jistě všiml i mladičké Rosalby Neri (mladá ctižádostivá paní Keresh) a Gabriela Tintiho (kamarád Battaglyi), oba dva později jedni z předních herců eurocultu. (03.05.2010)

Karel Chrocht tu zas sa tvari ako odbornik, ale na roźdiel od tej ubohej napodobeniny verbala menom Kadak /ten este tento film neobjavil, zaplatAhmose/, tak Karel Chrocht aspon obcas napise nieco qci. No nic, tak par viet aj odo mna : jeden z tych filmov , kedy sav 50. a 60. rokoch tocila kopa veci na biblicke motivy a eposy. Tento je nudny, hodne veci je prikraslenych, zmysleny pribeh sa odohrava niekedy v 5. storoci pred Kristom. Hlavnou hviezdou pre mna bola Joan Collins /Zeme Faraonu/ a este Claudio Ruffini/Dva Vytecnici, Suda a Licha/. Deje sa vsak toho len minimum a Bava a Raoul Walsh boli evidentne inspirovani velkovypravnymi filmami isteho Cecila B. DeMilla. 66 % (13.06.2017)

Tak tohle bylo jako napít se po dobrém vínu octa! Brrr! Slabé, naivní až hloupé, skrz naskrz hollywoodské! (19.01.2015)