Quills - Perem markýze de Sade

Skvěle zvládnutá filmařina, která si drží hodně dobré tempo a když nepočítám konec tak ani jednou neupadne do trapnosti či kýčovitosti. Atmosféra blázince a zvrácenosti je hodně dobře vystihnutá a podporují ji opravu BRILANTNÍ herecké výkony všech zůčastněných. Připočtěte hodící se hudbu a máte fajn zážitek. Ovšem nedoporučuju se na film koukat s malejma dětma. (26.05.2006)

Keď dám jednu hviezdičku tak tu budem za moralistu? Mne to neprekáža, film je odpadový a hviezdička patrí iba hereckému triu. Pri sledovaní tohto "romantického" filmu som sa zamýšľal iba nad tým, či je už film na tom tak zle, že siaha po takýchto prostriedkoch na vybudenie diváka z letargie. Pozoruhodné tiež je, že časť komentátorov s obľubou označuje niektoré filmy za "sračky" a vo filme s reálnymi sračkami hľadá a nachádza podobenstvá, symboly a idey. (18.07.2010)

Nádherný príklad ako poslednými minútami zabiť dobrý film. Máloktorý snímok sa môže pochváliť tak skvele zahranými postavami na všetkých postoch, nádhernou vizualitou potemnelého blázinca a tak pokazeným koncom. Quills, i keď sa to podľa názvu nezdá je skôr snímkom zaoberajúcim sa slobodou myslenia a prejavu, ako zobrazovaním markízových úletov. Nemôžem však prekusnúť niekoľko posledných scén, ktoré mi absolútne skazili dojem (dejovo, nie že by boli nechutné) z predchádzajúcich jedenapolhodinových filmovohereckých orgií. 7/10 (08.08.2005)

Těžce průměrný film s naprosto naivní, překombinovanou zápletkou a neinvenční formou, avšak skvělým Geoffreyem Rushem. To, že se v něm používají slova jako "kunda", "šoustat", nebo "kolík" určitě přispěje k jeho kontroverznosti, nikoli však kvalitě. Řečeno frází: Méně je někdy více - i tehdy, vypráví-li se o zvrhlíkovi typu markýz de Sade. (04.03.2007)

Ze zastrčené linky šedivého filmového průmyslu se vynořil hříšně provokující snímek s křehce romantickou rozinkou uvnitř. Z šedi věku rozumu se vynořil Donatien Alphonse-Francois de Sade s tváří excelujícího Geoffreyho Rushe, aby nás usvědčil z pokrytectví, zbabělosti a zapírání své skutečné podstaty. Pohledná pradlenka Kate Winsletová pašuje v běli naškrobených prostěradel markýzova nejnovější díla a způsobuje, že Joaquin Phoenix (kde jsou ty časy, kdy jsem za nejvíc sexy kněze před kamerou považovala Richarda Chamberlaina) tiše proklíná čerň kněžské sutany na svém těle. A Michael Caine má díky všem, kteří nerespektují zavedená pravidla, natolik rudo před očima, že je odhodlán zatnout markýzovi tipec jednou provždy. Z toho všeho plyne, že se jedná o film vskutku barvitý. Nebudu-li brát zřetel na to, že skutečný de Sade byl zřejmě spíš než co jiného politováníhodný cvok, nikoli sarkastický démon pronikající ostřím svého vtipu i jiných nástrojů až k nervům blazeovaně se tvářící společnosti, a že Quills je vším možným, jen ne historicky věrným portrétem posledních let této nejednoduché osobnosti, našla jsem v něm fascinující a zábavnou společnost, která mi dala poměrně dost námětů k zamyšlení a svým pojetím ne/morálnosti, ne/normality a ne/průměrnosti mi příjemně připomněla některá Formanova díla, hravě mě přinutivší držet palce lidem, kteří by ve mně v reálném životě asi moc velké sympatie nebudili. A dočkala jsem se k tomu i překvapení v podobě romantické linky, kterou bych tady vskutku nečekala a nedožadovala se jí, ale Coulmierovi a Madeleine to bylo srdečně jedno a přiměli mě prohlásit, že svým velmi osobitým způsobem je Quills jedním z nejsilnějších a nejdojemnějších milostných příběhů, které znám. Honem zpátky k markýzovi, než se začne dožadovat mé krve (té se bude dožadovat tak jako tak, ale abych u toho netrpěla až tak moc): díky Rushovi, dalším skvěle obsazeným hercům, zmáknutému scénáři a důsledné režii je Quills filmem napínavým, strhujícím, zábavným a přes všechny ty koity post mortem, exkrementální řešení nedostatku psacích potřeb a vyříznuté jazyky také subtilním a dojemným příběhem citů skrytých pod nejrůznějšími typy masek. Jak jsem si to teď po sobě přečetla, zní to pěkně zvrhle - ale kdyby nic jiného, jsem v dobré společnosti. (26.11.2007)