První člověk

(50%) Viděno v kině. Tak já teda nevím, ale mě to moc neoslnilo. Životopisně je to asi v pořádku, žádná chybka v ději, žádná nelogická díra, ale tak jako tak mě to moc nebavilo. Ve své podstatě se tomu moc vytknout nedá. Scény v raketě, pokusy vyletět, výhledy v kosmu – to vše bylo natočeno dost realisticky a i jsem byl docela napjat. Jinak nebylo moc o co stát. Hudba byla taková nevýrazná. Hlavní hrdina Ryan Gosling byl dobrý jako vždy, roli Armstronga zvládl dobře i když to také nebylo ono. A vedlejší postavy ? Ty už mě vůbec nebavily. Rodinné části a veškerá ta vata okolo – to už mě vůbec nebralo. Celé to bylo takové moc chladné a nezaujaté. Finále bylo ale dobré a jsem rád, že to nebylo vůbec přehnané a přeakčnělé. Divné, nedokážu to ať už subjektivně nebo objektivně kritizovat, ale i tak jsem čekal o něco více. Průměr. (26.10.2018)

Geniální Whiplash zůstává nepřekonán, ale jinak Chazelle opět potvrdil, že patří k současné režijní elitě. Jeho mix Interstellaru a Správné posádky je řemeslně špičkový a má hned několik brilantních scén. O to víc proto zamrzí přetažená stopáž, za kterou viním přehlcenou rodinnou linku. Jasně, Armstrongova žena je pro film málem stejně klíčová jako titulní hrdina. Chazelle ale figurky brilantně rozestaví už na začátku a vůbec nebylo potřeba, aby tak dlouho omílal věci, které se daly vyčíst z několika pohledů. Ve výsledku tak fasujeme další skvělý výlet do vesmíru. Jen jsem si u něj až moc často říkal, že už by se zase mělo letět do vesmíru... (03.10.2018)

Značná část filmu mi přišla dosti nezáživná a potvrdila mi, proč nemám rád životopisný žánr - mj. pro jeho nesnesitelnou předvídatelnost (pojednává-li film o někom známém, člověk předem ví, k čemu tam dojde; těžko tedy kupříkladu považovat scény s Armstrongovými trénínkovými lety za napínavé, když předem víte, že je musí přežít, aby se mohl dostat na Měsíc) a zahlcenost detaily z osobního života, které mě nezajímají (osobně mi je fuk, jestli měl Armstrong nějakou dceru, manželku apod. a jaký měl s nimi vztah a co se jim dělo apod. - mě zajímá jen to, co dokázal on). Zajímavé mi to přišlo až někdy v momentě, kdy KONEČNĚ vzlétá raketa s Armstrongem a spol. na Měsíc (neskutečně nádherná a působivá scéna), což je tak někdy v poslední půlhodině - a vše co následuje v podstatě nemá chybu, a osobně jsem byl v kině vyloženě nadšený, že mi ten film nechal prožít, jaké to asi muselo být, stanout jako první člověk na Měsíci (a současně jsem si vzpomněl na svůj odvěký vztek vůči všem těm idiotům, kteří věří tomu konspiračnímu nesmyslu, že Američani na Měsíci nikdy nebyli). Takže až ten závěr vytáhl můj dojem nahoru a přivedl mě skoro k nadšení, jinak mi to přišlo spíš slabší, mj. i kvůli Ryanu Goslingovi, který podle mě nikdy nebyl moc dobrý herec, což bohužel platí i zde. (06.10.2018)

Pro mne až moc inspirované ba okopírované z Interstellar, což bylo spíše na škodu. Neustále střídání záběrů do tváře většinou s opakujícím se výrazem a statického záběrů z kamery na křídle/trupu, kdy často chybí celkový záběr. Bylo to místy až únavné a podobně únavné mi to přišlo provedení i v Interstellar. Osobní rovina života Neil Armstronga ani zbytku posádky taky žádný pořádný zásah nepřinesla i přes tu rodinnou tragédii. Spíš zklamání a průměr, ke kterému už se znovu nevrátím. To Interstellar mne k návratu donutil, ikdyž ani z něj odvářený nejsem. 50% (26.10.2018)

Chazelle rozhodně nezklamal, zároveň však ale jeho letošní kousek na čele mé topky bohužel nebude. Audiovizuálně se zase jedná o špičku a vyprávění obrazem i zvukem je u tohoto stále mladého talentu na takové úrovni, že se mu aktuálně vyrovná málokdo. Opět zaujme hudba Justina Hurwitze se skvělým ústředním motivem, audio podkres burácivých raketoplánů i vesmírného ticha a nezaostává ani roztřesená, subjektivní kamera Linuse Sandgrena, který loni dostal Oscara za La La Land. Tentokrát nám ukazuje, co asi tak vidí piloti a astronauti, když se potácejí na hraně atmosféry, a jistě vás nepřekvapí, že je to dost znepokojivý pohled i pro silné žaludky. Potud tedy vše v pořádku, avšak příběh roztažený na téměř dvě hodiny místy nudí, obzvláště nutná rodinná linka na mě nevyzněla zdaleka tak silně, jak by měla. V některých chvílích tak sledujeme až procedurální drama ve stylu Apolla 13 (akorát s mnohem decentnější patetičností, přece jen jsme se od rozmáchlých devadesátek trochu posunuli), ale hluboký lidský příběh a emoce na mě tentokrát prostě moc nefungovaly. Škoda. Potěší ještě šedesátkový vizuál a povedená atmosféra, ale od tvůrce La La Landu bych přece jen doufal v něco trochu víc. Ale to je spíš můj problém, První člověk bezesporu výborný je. (25.10.2018)