První člověk

Dvě a půl hodiny jsem čuměl s otevřenou hubou...nečekaně silné, opravdové, pojaté velmi sugestivně, fantasticky sehráno, odvyprávěno i nasnímáno, podpořeno krásnou hudbou a úchvatnými záběry vesmírného prostoru, který zde po velmi dlouhé době není zneužit k dalšímu směšně heroickému fláku s falešnými a prázdnými emocemi. Naopak, First Man je nádherný, lidský film. [Kino Citadela - Litvínov]. (11.10.2018)

Chazelle překvapil. Osobité, chladné, zrnité, výtečné. Ultravěrohodná rekonstrukce jedné z klíčových událostí (nejen) šedesátek, kde kromě samotné cesty na Měsíc nechybí ani brilantní vyobrazení soudobé společnosti, potažmo rodinných hodnot. Bez patosu, bez heroismu s depresivními pazvuky a skřípěním interiéru vesmírných raket. (21.10.2018)

Tři filmy, tři důvody k pokloně. Režisér Damien Chazelle je úkaz a ač mu v mnohém Akademie lehce nadržuje, uznání si rozhodně zaslouží. Nyní dokonale přeskočil do zcela jiného žánru, kdy se výsledek okolo zásadního kroku Neila Armstronga mnohdy odehrává v mrazivém a tichém vesmíru (se skřípěním interiéru rakety) a sám autor používá velmi pomalé a zrnité scény. Celé je to tísnivé a nijak divácky vděčné, takže v kinech se nedají očekávat celé rodiny. Nesází na triky, na velkolepost, dbá na vyváženost. Samotné kosmické výzvy je radost sledovat, ovšem je třeba vyplnit ty dvě a čtvrt hodinky, takže pozemšťané se občas musejí poštěkat, abychom pochopili, jak obtížné to měla astronautova žena Janet. Jenže na mě osobně to příliš nepůsobilo, ačkoliv se oba herci snaží (nevyslovená otcovská bolest ze ztráty dcerky), emoce ale prostě nedorazily. Oceňuji, že výsledek bude zřejmě hodně věrohodný, nemůžu ovšem nezmínit množství známých herců, kteří trestuhodně nedostávají pořádný prostor. Překvapivější stylizaci bych uvítal. (15.12.2018)

Čekal jsem to dost jiné, ale dostal jsem poměrně zaujatý a sentimentální film. A sedl mi :). Těžko chtít od životopisného filmu nějakou space operu, to srovnávat snad moc nejde. Pláč nad tím, že jiní dostali málo prostoru, asi taky není ze stejného důvodu namístě. Neil Armstrong byl zajímavý člověk, a film se k němu zachoval poměrně citlivě, ve smyslu předvedení a nesouzení. Říkalo se o něm jako o jediném ateistovi mezi astronauty, že je jím proto, že bůh není letadlo. O tématu se ve filmu cudně mlčelo, to jediné mi snad trochu vadilo. Drama muže, který se pere s tím, jak jeho blízcí jeden po druhém předčasně umírají... s pěknými kulisami... všech pět palců nahoru. (06.02.2019)

Během posledních měsíců jsem konečně dohnal 2001 Kubricka, THE RIGHT STUFF a APOLLO 13, viděl řadu dokumentů na téma NASA/ Měsíc a strávil den návštěvou Kennedy Space Center. Nic z toho mě zdaleka nazasáhlo tak, jako teď tohle. Chazelle to pojal až doku-dramaticky a ultra intimní, vedle legendární mise se soustředí rovným dílem na žal rodinné tragédie, Gosling hraje oscarově a bez opiček, Hurwitzova hudba (opět) nádherná a stěžejní, celá snově realistická pasáž přistání a následně zasazený proslov JFK slzyrvoucí. Je to vlastně celý smutná, krutě dojímavá podívaná a emoce tu dosahují level (podobně velmi lidsky vzatý) INTERSTELLAR. Místy a v součtu geniální, kus umění. S*ru na nějaký absurdní američanský breky o "unpatriotic" nezapichování vlajky, já 3x kino a film roku 🚀🌙 (A doufám, že se lidstvo ještě za našeho života rozhýbe - i bez motivu válečné paranoie - k posunování naší vesmírný hranice.) (25.10.2018)