Nesnesitelná lehkost bytí

Tak jo, mluvila jsem o tom s kamarádem; umení je široké téma a má několik odvětví: hudbu, výtvarné umění a pak taky třeba film a literaturu - dva obory rozdělené zvlášť. Milan Kundera vydal roku 1985 knížku Nesnesitelná lehkost bytí. O tři roky později natočil Philip Kaufman film podle Kunderovy předlohy. Je to jeden příběh a jedna hlava, která ten příběh vymyslela, ale jsou to DVĚ SAMOSTATNÁ DÍLA, která mají a také fungují sama o sobě, nezávazně na tom druhém. Ano, je třeba vědět a šířit, kdo za tím vším stojí, ale k čemu jsou autorská práva a obchod s nimi? K tomu, aby si někdo přečetl knihu, potom se podíval na film a držel se za hlavu a prskal, co to jako vidí? Vždyť SMYSL ZFILMOVÁNÍ KNIŽNÍCH PŘEDLOH NENÍ PŘEVÉST VŠECHNO (včetně atmosféry, dojmů z jednotlivých scén, nálad, abstraktních představ i na chlup stejné sdělení), PROTOŽE PAK BY TO NEFUNGOVALO JAKO DALŠÍ SAMOSTATNÉ DÍLO, NÝBRŽ JAKO KOPIE V JINÉM FORMÁTU. Takže si na filmové předlohy klidně plivejte, ale pro názor, nezkreslený knihou nebo stejnojmeným filmem natočeným o deset let dřív. SROVNÁVÁNÍ JE OMEZUJÍCÍ, a omezujeme se jím sami, což je nejhorší. (23.02.2009)

Tak zaprvé, srovnat tenhle film se "Vzpomínkami na Afriku" (viz Jeanne) je nesmysl. Tím se nenechte zblbnout jako já :) Ač se film přímo dotýká doby kterou jsem prožil, tak ve mně nevyvolal nějakou větší odezvu (možná proto, že mě svou délkou téměř uspal :) ... Nic proti erotickým scénám, ale tady je jejich množství dost zbytečné. Taky citové "psí" vydírání si mohli tvůrci odpustit. Prostě - průměrný film, který chtěl být něčím víc, než nakonec je. (10.03.2004)

Film se mi líbil. Podle mého názoru je to jedna z mnoha variant jak mohla adaptace vypadat, určitě ne nejideálnější, ale tvůrci se s tím snažili vyrovnat poctivě. Jako jednoznačný klad filmu vidím určitě výběr herců: jednoznačně Juliette Binoche v roli Terezy, Daniel Day-Lewis jako Tomáš a Lena Olin jako Sabina. Tvůrci dali přednost dějové linii, vynechali tu "snovou" část nebo třeba Franzův příběh, což je možná škoda. Co mi tady vadilo, byla určitá naivita dobových reálií. Co ta sovětská vlajka na československé hranici? Prostě tohle mi připadá ze strany Američanů vždycky k smíchu. Asi tak jako když českoslovenští tvůrci v době socialismu točili kapitalistický západ... Přesně ta samá naivita. I přes to přese všechno si film určitě nezasloužil odsudek, myšlenku i atmosféru si zachoval a Milan Kundera měl dát dalším tvůrcům šanci k natočení svých děl. Tento román by novou adaptaci snesl určitě a srovnání by bylo více než zajímavé. (18.11.2008)

Když před časem poprvé navštívil Prahu jistý jihokorejský mladík, zamířil skoro poslepu, bez potřeby map, k jistému místu na Kampě. Tam zůstal stát, díval se do vody a byl zcela u vytržení. Tohle je místo, které si na základě tohoto filmu a pak i knihy hýčkal v hlavě jako Svatý Grál. Tady stála Tereza... Sám dobře znal polo-diktaturní společnost a ta fantazijní Kunderova Praha pro něj byla odrazem snového domova. V jeho mysli se protnul ten sen a realita (kterou,co si budeme povídat, moc nevnímal)... Cizí představy a sny o místech a lidech, které důvěrně známe, na nás mívají zvláštní dopad. Mohou nás iritovat, pobavit a někdy jen zůstáváme konsternovaně zírat na ten divný svět, který kdosi "odjinud" považuje za obraz naší reality. Dejte tomu šanci. (13.11.2012)

Asi je pravda, že literární Kundera si s filmovým jazykem moc nerozumí. Beru tenhle film spíše jako vyjádření se západu k problémům východu přes jejich vysoce kvalitní umělecké dílo. Reálie fungovaly v podstatě docela bezchybně (nelepší byly dobové záběry ze srpna 1968 spojené s těmi filmovými), erotika fungovala asi tak na tři hvězdičky :-) A závěr mě dojal. A docela by mě zajímalo, jak by dopadly moje velice, velice oblíbené Směšné lásky, převedené do audiovizuální podoby. (10.01.2007)