Najal jsem si vraha

Tak to je můj pátý Akiho film a po Le Havre ho zatím řadím hned na druhé místo. Jako téměř v každém jeho filmu, ani tady se moc nemluvilo, nebylo zapotřebí geniálních hereckých výkonů a přesto jsem byla nadšená. Skvělé drama prošpikované černým humorem ala: "Koukni se na tu pěknou sklenku, chce umřít? Kdepak." I když teď se s tou genialitou trochu opravím, Jean-Pierre Léaud byl senzační. Akiho režijní rukopis se mně začíná dostávat silně pod kůži. (02.12.2012)

Kaurismäkiho začínam mať ako tvorcu stále radšej a radšej. Jeho looseri sa snažia vymaniť so sociálneho bordelu a nájsť svoje šťastie skrze jednoduché cesty a riešenia. Léaud je geniálny. Jeho výraz a gestá hovoria častokrát za všetko a dodáva filmu Francúzsku eleganciu aj napriek tomu, že je to film odohrávajúci sa v Anglicku a natočený Fínom. Páčil sa mi drobný humor, pekne a nenásilné dejové zvraty a elegancia s akou režisér ukočíroval príbeh do samého konca. Je to jednoduchá zápletka, ale v rámci možností veľmi pekne rozvetvená a vypovedajúca o sociálnych problémov jednotlivcov možno viacej, ako film priamo zameraný na túto tému. Kaurismäki sa totiž vyhol popisnosti a pritom zostal svojský a úsmevný. (24.09.2014)

Smrtelná nuda. Ne každá kavka je Franz. Absurdní a osudové málo, blbé hodně, bohužel dobře natočené. Kamera a detaily pěkné. Postavy ploché, neuvěřitelné, herci příšerní a z ohavnosti "osudové ženy" jsem málem vrhnul. Tohle si ke mě sednout při mých suicidálních myšlenkách, tak nepotřebuji ani vraha :) Velmi doufám, že se jedná o nejslabší Kaurismaekiho počin. 60% (28.07.2014)

Přiznám se, že tento Kaurismaki mne překvapil více než příjemně. Zpočátku to vypadalo jako něco mezi komedií a parodií, ale mýlil jsem se. Z dost neobvyklé zápletky vytěžil Kaurismaki maximum. Sociálně laděné drama lidí z okraje společnosti mírně "střihnuté" gangsterkou i tragikomedií podané v pochmurném duchu a přesně ve stylu jak on velice dobře umí. Opět je zde přistěhovalecký motiv (podobně jako v "Le Havre"), ale zdaleka není tím hlavním. Nijak košaté dialogy, ale ty, které děj přináší, jsou opravdu výstižné a jedinečné. Vynikající Jean-Pierre Léaud v hlavní roli (to co předváděl v mladším věku u Truffauta zdaleka nezapomněl - ba právě naopak). Mix absurdní gangsterky a vztahové romance opravdu přináší situace jak komické, tak i melodramatické a Kaurismaki umí stále překvapovat. Zpěvák z "The Clash" v roli barového zpěváka, netradiční a dost zajímavý "záporák", šansoniér Serge Reggiani v zajímavé roličce a miniroličku si "střihnul" i sám režisér. Opravdu moc příjemné pokoukání včetně mnoha námětů k zamyšlení. (04.10.2017)

Kafkovsky absurdní, to je první věc co mě napadla nezávisle od oficiálního textu distributora. Na začátku chvíli trvalo než jsem si zvykla na pomalé minimalistické tempo vyprávění, místy bez naprosté absence hudby(muzika, většinou jazzová se tam objeví jen když zní někde z rádia, nebo jako vystoupení v hospodě), ale už první černohumorné pokusy o sebevraždu hlavního (anti)hrdiny mě pobavily a další události jako skrývání se před najatým vrahem nebo seznámení s pouliční květinářkou už mě spolehlivě vtáhly do děje.Dialogy mezi Henrim a Margaret se svojí osudovostí pohybují až na hraně parodie a ostatně nadsázka se jako dlouhá nit táhne celým filmem,at' už se to týká příběhu nebo i samotných postav. Moje první seznámení s Aki Kaurismäkim dopadlo nadmíru dobře a rozhodně se nebudu v budoucnu bránit dalším jeho snímkům. (09.02.2013)