Reklama

Reklama

Mraky odtáhly

  • Finsko Kauas pilvet karkaavat (více)
Finsko, 1996, 96 min

Režie:

Aki Kaurismäki

Scénář:

Aki Kaurismäki

Kamera:

Timo Salminen

Hrají:

Kati Outinen, Kari Väänänen, Elina Salo, Sakari Kuosmanen, Matti Onnismaa, Markku Peltola, Markus Allan, Paul Granfelt, Kari Lindqvist, Tommi Parkkonen (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Lauri (Kari Väänänen) pracuje jako řidič tramvaje a jeho žena Ilona (Kati Outinen) jako vrchní číšnice v restauraci Dubrovník. Oba však náhle přijdou o svou práci a pocítí, jaké je to být nezaměstnaným. Pár však nerezignuje, a i když se ne všechno zpočátku vyvíjí dobře, mají nápad, jak se dostat z nelichotivé situace. (ČSFD)

Recenze (57)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Totální klasika a la Aki Kaurismäki. V jeho námětech, včetně tohoto, vnímám nevtíravou atmosféru českých venkovských hospod. Hlavně hospodské postavičky, jejich charaktery a smysl pro humor mi neustále něco a někoho připomínaly. Navíc Kati Outinen byla skvělá, ale to tu byl snad každý, kdo se ve filmu objevil, protože každý byl postavička, na kterou nechcete zapomenout. Možná, že toho s Finy máme více společného, než by člověk tušil... ()

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Chovám velké sympatie pro Kaurismäkiho soucitnou náklonnost k dělnické třídě, ale tahle jeho depresivní sonda do útrob bezútěšného společenského systému je už zbytečně moc přehnaná. Že by si bezdětní a pracující manželé museli brát barevnou televizi na několikaleté splátky? A to je teprve začátek, po kterém následují výjevy jak z divokého gangsterského kapitalismu před první světovou z románů Jacka Londona. Samozřejmě vím, že si děj Kaurismäkiho filmů nemůžu vykládat realisticky, že je to všechno jen stylizace, sloužící k vyjádření určitých režisérových názorů a pocitů (nebo k vyvolání určitých pocitů divákových), ale pro lidi, kteří si tohle pustí před spaním, když mají druhý den vstávat ještě za tmy do vysilující fachy, což jsem třeba já, to fakt není úsměvná burleska, ale spíš tíživé sociální drama, které by leckterého slabšího jedince mohlo dohnat k sebevraždě. A silně mi to celé zavání chaplinovštinou a podobným salónním levičáctvím. A pak v kontrastu k tomu všemu přijde nasládle růžovobrýlový konec... Ale líbí se mi to, jak jinak. ()

Reklama

Trajektt 

všechny recenze uživatele

Moc hezky napsanej a ještě líp natočenej příběh z obyčejného prostředí o obyčejných lidech, kteří mají obyčejné problémy. Tak by se dal popsat zkrácený obsah tohoto filmu i když to není úplně tak pravda, jelikož ty jejich problémy nejsou tak úplně obyčejné a lidi, kteří se pyšní nějakou tou empatií a nějakým tím sociálním cítěním mi dají za pravdu, že jim na konci tohoto story ukápla nějaká ta slza. Toto filmové vyprávění se odehrává v chladném severském Finsku a proto nikdo asi neočekává nějaké ty napomádované hollywoodské krasavce typu Clooney. Hlavní herecké duo v čele se skvělou Kati Outinen skvěle převedlo na filmové plátno svým spontánním a důvěryhodným projevem realitu jejich všedních životů a doslova vytvořili bravůrní výkon, ve kterém jim to jejich dobrodružství věříte a to do slova a do písmene a taktéž si říkáte, že to nejsou ty typy kteří by se asi ucházeli o nějakej ten titul Miss a Missák Finska. Tato ústřední dvojice žije svůj obyčejný život se svým malým roztomilým psíkem, ve kterém je manžel úspěšným tramvajákem a jeho manželka pracuje jako vrchní servírka jedné restaurace. Mají krásný byt, ve kterém mají spoustu krásných věcí jako je třeba barevná televize s dálkovým ovládáním, nová sedačka a to vše úspěšně splácejí, jelikož si to koupili na půjčku. Vše je ok až do té doby než oba ztratí práci a v tu chvíli se režisér Aki Kaurismäki rozhodl divákům představit nestranný pohled této situace, kterou bych nazval nástrahy tržního kapitalismu s podtitulem, čemu se musíte vyvarovat, když se vám tato situace stane. Naši nezkušení hrdinové dělnické třídy si s touto situací nedokáží poradit a tak jsme svědky někdy až tragikomických situací ve kterých se lopotí v alkoholických excesech, trpí nespavostí doprovázející depresemi. Samozřejmě se snaží najít práci, ale to jak s nimi všemocní podnikatelé a různé pracovní agentury zametají je dovede až k dalším nekalostem jako je gambling a další nešvary jejich nešťastných životů v tomto nespravedlivém světě. Do toho jim u dveří zazvoní jejich noví falešní přátelé z řad exekutorských lidumilů. Utápějí se v nočních můrách a my postupně sledujeme reálným pohledem, kam je až člověk schopen zajít, aby se z té žumpy neštěstí vyhrabal. Dál psát nebudu, ale jak už název napovídá, že mraky odtáhly, tak je to asi každému jasné. Je to jeden z těch filmů o kterých ještě dlouho po zhlédnutí přemýšlíte a máte takový ten mrazivý, ale i zároveň hřejivý pocit. Je to jeden z prvních filmů na kterých Aki nespolupracoval s jeho dvorním hercem, který se jmenoval Matti Pellonpää, a který bohužel rok před tímto snímkem zemřel na infarkt a to v pouhých 44 letech. Matti s Akim spolupracovali na neuvěřitelných osmnácti snímcích a v tomto snímku ho můžeme vidět aspoň na jedné fotce, která se ve filmu objeví a která měla být poctou tomuto zábavnému finskému herci. Za dojemný a reálný filmový snímek, který by se dal také pojmenovat„Může se to stát i vám" dávám zasloužených 100%. ()

Mefistofelle 

všechny recenze uživatele

Tak za prvé, silně nedoporučuju tento film těm, kteří jsou momentálně bez práce, protože z něj budete mít ohromný depky. Jestli se něco Karismäkimu povedlo, tak je to právě pocit beznaděje, který provází takřka celou stopáž. Svět je krutý a pokud přijdete v jednom okamžiku o veškeré příjmy a okolí vám dává najevo, že jste už nepotřební, tak můžete udělat dvě věci - buď se dát na dráhu profesionálního alkoholika nebo se sebrat a zkusit zariskovat. Většina postav se přiklonila k první možnosti, ale ústřední postava, bývala hlavní servírka, se odmítá smířit s krutou realitou a podniká vše možné, aby se se svým manželem zvedla ze dna. Celou dobu jsem jim držela palce, jinak to koneckonců ani nejde když jsou hlavní postavy tak sympatické. Film je nejen depresivním průvodcem světem nezaměstnaných, ale zároveň příšlibem všem takovým, že když se budou dostatečně snažit a nenechají se zlomit, tak se mraky pravděpodobně jednou rozestoupí... ()

rawen 

všechny recenze uživatele

Na filmech Aki Kaurismäkiho mám rád, že se mi při jejich sledování jakoby zastaví čas. Mraky odtáhly ze začátku působí snad ještě chladněji než jiné Akiho filmy, příběh je opět jednoduchý, minimalistický přístup (včetně projevů samotných herců) zůstává zachován a přesto snímek neustále poutá divákovu pozornost. Budu trošku spoilerovat a prozradím, že film má překvapivě pozitivní konec - na to sice u tohoto režiséra nejsem zvyklý, ale vůbec mi to nevadilo :) příjemně strávený půlvečer 8/10 PS: po velmi dlouhém zrání v mé hlavě zvyšuju hodnocení na 9/10 - je to nádhera ()

Galerie (9)

Zajímavosti (2)

  • Přestože se většina filmů od Aki Kaurismäkiho odehrává v Helsinkách, městě dvou jazyků, jedná se o jeho prvnífilm, kde někdo mluví švédsky. (Cheeker)
  • Film je věnován památce Mattiho Pellonpää, kterého často Aki Kaurismäki obsazoval. Původně si měl herec zahrát i v tomto filmu. (Cheeker)

Reklama

Reklama