Královna Kristýna

Ako je možné život jednej z najzaujímavejších postáv európskych dejín prezentovať takto povrchne a s modernými klišé? Obávam sa, že film sa snaží pohladiť dnešného diváka, nestáleho vo vzťahoch a zmäteného v otázkach (ne)viery, po jeho hedonistickej duši. Toto dielo nedehonestuje len Kristínu a dve zainteresované cirkvi, ale zahráva si s emóciami a rebríčkom hodnôt každého, kto si ho pozrie. Filigránsky zlomyseľný počin. (29.01.2016)

Aj napriek zachovaným historickým reáliám, slušnej výprave a perfektnej Malin Buske ma to moc nechytilo. Jednotlivé scénky, vrátane tých dôležitých, mi prišli ako pomerne sterilné a po dramatickej stránke dosť odbité. Začiatok v tomto smere ešte ušiel, no potom sa z toho stala už len rutina. Priemer. 60/100 (23.04.2017)

Příběh o švédské královně Kristýně. Dvě dějové linky – protestantismus versus katolický Vatikán a zakázané lesbické sklony královny. Nekonformní královna určitě předběhla svou dobu (nábožensky, filosoficky, politicky, genderově). Na průměrném filmu připomínajícím televizní inscenaci je nezajímavější historický portrét královny a výřez dějin Švédska. Předešlou roli Kristýny hrála Greta Garbo v Queen Christina (1933) a Liv Ullmannová v The Abdication (1974),V tomto filmu na královnu působí i filosofická “celebrita” Descartes, ale královna si vytvioří vlastní filosofický pohled na svět. Královna Kristyna I. Švédská vládla ve Švédsku v letech 1632-154. Když abdikovala, přešla na katolicismus a odešla ze Švédska. Popisována je jako štíhlá, vzrůstu 150 cm a nežensky vyhlížející. Ráda lovila, mluvila hlubokým hlasem a potrpěla si na drsné žerty. Své plány nikdo nedovedla ke konci a potom co roce 1648 Prahu krátce obsadila švédská vojska, nesla odpovědnost za odvezení části uměleckých sbírek císaře Rudolfa II. (20.09.2017)

Je škoda, že se švédském obsazení a vydrancování Prahy a krádeži rudolfinských sbírek jenom mluví, divák se dočká pouze následků v podobě několika uměleckých děl uschovaných na stockholmském královském dvoře. Zásadní roli hraje ďábelský Codex gigas, na nměž - ano, přímo na té rozevřené bichli - královna se svou oblíbenou dvorní dámou podlehnou zakázané vášni. Vskutku zajímavá symbolika ve filmu, který s náboženstvím ostře polemizuje. Film se soustředí na dva podstatné momenty života obdivuhodné švédské královny - věčný spor přísného luteránství s tolerantním katolictvím a spekulace o královnině lesbické orientaci. Snímek si je mnohem jistější v soukromých okamžicích královny a její favoritky než trochu klopotných otázkách víry, kde nenabízí tolik přesvědčivých momentů, proč by Kristýna měla opustit tradiční víru svých předků a vrhnout se do náruče katolicismu. Kristýnu I. soudobí kronikáři vylíčili jako malou, pouhých 150 cm měřící štíhlou ženu, chlapecky nehezkou a po úrazu v dětství s vychýleným ramenem. Její představitelka Malin Buska je standardně vysoká a hezká žena, což je to dobře, protože se s ní divák mnohem lépe ztotožní a na jejím osudu mu záleží. Zvlášť když přijde o jedinou životní lásku, krásnou hraběnku Sparreovou. Hloupé je, že se jedná o chudou evropskou produkci. Rozpočet dokázal pokrýt nákladné kostýmy a solidní herce, na jiné věci ale nezbylo - třeba na statisty. Královna Kristýna je hodně komorní, odehrává se jen v rámci interakce klíčových postav, na davové scény si nepotrpí a je jasně vidět proč: při letmém pohledu na vojsko, přivážející do Stockholmu uloupené pražské poklady, vidíme jen několik roztroušených komparsistů. Trochu k naštvání na mě působila konspirační teorie (jo, nesnáším všechny konspirační teorie) o skonu Reného Descartese, ale dá se to překousnout. Pořád lepší než jakákoli konspirace Olivera Stonea. Místo střetu luteránů s katolíky tak ve filmu vyhrává milostná linie vládkyně a její dvorní dámy a na otázky víry opravdu moc času nezbylo. Škoda, na druhou stranu, co je u dvacetileté dívky pravděpodobnější, že ji bude zajímat více - náboženství, nebo láska? A hraje u toho roli, pokud je ta dívka je královnou? Třebaže Vladimír Neff se snažil čtenáře přesvědčit, že královny nemají nohy, na Kristýně vidíme, že mají. A nejen nohy, ale i celá těla - mladá, žádoucí a dychtivá po lidském doteku. (02.03.2018)

Čekal bych krapku něco živějšího. Film se zaměřuje jen na několik aspektů Kristýny, hlavně na její orientaci v sexualitě, Descartese, a její vztahy s Oxenstiernem. Co se mi líbilo, jsou zmínky o Praze, ačkoliv si nejsem jistý, jestli byl hlavní důvod pro útok na Prahu získání sbírek. A co se mi líbilo, byly kostýmy, zde podle mě velmi povedené. Ale i přesto zůstává podivná pachuť na jazyku, které se nelze zbavit... (20.06.2016)