Hranice smrti

FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 11: FINSKO: Prvních 25 minut, kdy jsem brzy začal vnímat Hranici smrti jako akční postapo parodii s viditelným ponášením se na Mad Maxe, se už zdálo, že mě snad poprvé bude bavit nějaké „motorkářské“ postapo. Původní austrálský Mad Max mě nezaujal a dost zklamal i v rámci skutečně nevalných očekávání a z Herzovy Straky v hrsti jdoucí v těchto stopách v umělečtějším pojetí jsem byl lidově řečeno totální magor. :o) Tady mě na začátku vtáhla atmosféra a svižný akční spád, začala bavit nadsázka, spolu s ní trochu i některé postavy... jenže jak se trošku více rozběhl děj, začalo na mě zpracování působit poněkud nekonzistentně. Jakoby Kaurismäki přešel náhle na vážnější notu a nechal pak akční snímek s načrtlým světem divoké zkázy budoucnosti rozplznout v unylé romantice nesympatického dobrodruha a jeho sice hezké, leč jinak trochu otravné partnerky. Stylizace mě až na zdařilé záběry krajiny nebrala a jak jsem si dost užil začátek, s podobnou intenzitou mě naštěstí chytlo i posledních 20 minut. Vyzdvihuji tedy rozjezd, dojezd a ještě Jürgena Prochnowa coby ústředního záporáka, kterému jsem nakonec chvíli i začal fandit.... vím, že by se to nemělo stát, ale když mi ten zbytek připadal tak nemastný, neslaný a to včetně slavného finského svéráze Mattiho Pellonpää, který je sice nepřehlédnutelný a obvykle mě zaujme nějakou tu první minutku své přítomnosti, ale plně si mě snad nikdy nezíská a nebaví. Plně si mě tedy nezískalo ani další postapo plné motorkářů, byť ze zmíněné trojice mnou viděných se mi vlastně Hranice smrti „líbila“ nejvíc. [40%] (16.06.2023)

Finský MAD MAX ? To jsem si samozřejmě nemohl nechat uniknout. Výměna již mnohokrát otřepaných pouští za tundru je velmi osvěžující. Bohužel film samotný je možná zajímavý jako raritka pro fandy post-apo či skandinávského filmu, ale jinak stojí celkem za starou belu. V rámci žánru se podobá NIČITELŮM nebo SLIPSTREAMU, je prachbídně akční, ale není zároveň vůbec chytrý či nedejbože filozofický, spíše blábolivý a táhlý. Nakonec přidám jednu hvězdičku za to, že tam nahoře tenhle žánr vůbec spytlíkovali a za celkem vtipného Mattiho. (16.02.2011)

Dobře udělaná low budget jízda s perfektníma maskama a neuchopitelnou atmosférou. Takhle může vypadat jen finské motorkářské postapo se speedmetalovým soundtrackem a Jürgenem Prochnowem v hlavní záporné roli. Beru. (11.05.2018)