Kult hákového kříže

Syrové, drsné a nezapomenutelné. Výborný scénář, fenomenální hudba a herecké mistrovství od všech zúčastněných. Oba "Edwardové" ve své nejlepší formě. Co však dělá z Kultu hákového kříže jedinečné dílo, je Edward Norton. Jako Derek Vinyard předvedl naprosto ohromující výkon. Myslím, že by si za něj zasloužil Oscara více než kdokoli jiný. Spolu s úžasným Edwardem Furlongem, který coby jeho mladší bráška Danny herecky stejně exceluje, vytvářejí silné charaktery. Film, který nutí lidi přemýšlet, hloubat a možná i zpytovat. "Zakousni se do toho obrubníku!" (27.03.2006)

ZASRANEJ BĚLOCHU…. Hnutí skinheads, černý gangy, ,,bílá“ literatura, fašouni. Tedy – nejisté, frustrované a citlivé děti. První dějství bych nazval AGRESIVNÍ s podtitulem ,,bílé děti by se neměli bát chodit ven“. Drsný (kousnout do obrubníku mě nikdo nepřinutí!!!), ve kterém dialogy operují s fakty, nebo je jen překrucují. Každopádně nechá nahlédnout do ,,holé hlavy“ a ve které mne snad nejvíc fascinuje Nortonův výkon. Druhé dějství bych nazval POZNÁNÍ, aneb ,,svět není jen bílej nebo černej“. Výborná kamera a dramatické situace neberou konce. A třetí je PROCITNUTÍ aneb ,,každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán“. Mohlo by se zdát, že to sem nepatří, ale jelikož je konec PRO MĚ otevřenej (až moc) nechávám na každém, aby si vše vyhodnotil. Perfektně vykreslené a hlavně zahrané hlavní postavy duem Norton a Furlong. Film, který mě nenechal v klidu ani dlouho po závěrečných titulcích. (13.06.2008)

Dva Edwardové vládnou všem... Edward Norton vládne filmu pevnou rukou a starý známý rebel Edward Furlong se představuje v jedné svých posledních, opravdu dobrých, rolích. Kult hákového kříže má myšlenku, jde si za svým a předkládá mnohé argumenty. Pro neznalého amerického světa může tohle být poměrně mrazivá sprcha z rasistického stylu života tamních tvrdých bělochů... Jednoznačně film, který vás donutí zamyslet se a ještě nějakou dobu na něj vzpomínat... v dobrém. (06.11.2004)

Už jen za tu myšlenku to je na 5*. Obrovská výpovědní hodnota, která je o to silnější, pokud se člověk s něčím takovým setkal, možná i proto byl pro mě ten zážitek ještě intenzivnější. Perfektně zvládnutá psychologie hlavních postav je podpořená výkony hlavně Nortona v jeho - pro mě - nejlepší roli vůbec a Edwarda Furlonga, který svého zmateného teenagera stvárnil tak dokonale, až jsem žasla. Dál teda ještě zmíním hnusáka Ethana Supleeho, kterého jsem naprosto nenáviděla. Nečekala jsem několik velmi syrových scén (obrubník, sprcha, supermarket), ale ty celkové vyznění jenom prohloubily. No a ten konec... Nedá se popsat, musí se vidět. Tuhle větu vztahuju na celý film. (31.03.2011)

Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... (19.11.2007)