Muž na laně

Není to špatné. Jistě naivní, plné patosu a typicky americké (pokud jde o zkreslené zpodobnění neamerických reálií ve filmu - podobně jako třeba v Lubitschově Ninočce o pár let dříve), ale jisté je, že nejde prvoplánově o propagandu (jak správně vystihuje výše uvedený text distributora). A minimálně Frederic March, coby hlavní hrdina, předvádí velice slušný výkon. (29.10.2006)

Už len samotná existencia takéhoto filmu je pozoruhodná. Vôbec som až do včerajška, keď som si náhodou prezrel program Letnej filmovej školy 2018, nemal tušenie, že v USA natočili hraný film o situácii v Československu po roku 1948.... a ešte viac ma prekvapilo, že aj v Amerike sa natočil takýto film priamo na politickú objednávku - vedľa druhej časti obsahu odporúčam v súvislosti s kontextom pozadia vzniku filmu hlavne komentár od užívateľa monolog. Predpokladám, že v Amerike súčasní diváci nazerajú na tento film asi rovnako ako našinec na české agitky tohto obdobia typu "Únos" 1952 - s nezáujmom alebo priamo s odporom. Aj napriek spomínanej ideológii (tentokrát podľa západného kapitalizmu) v pohľade na socialistické Československo začiatkom 50. rokov zostáva Muž na lane režijne i herecky výborne zvládnutým filmom, o to viac cenným pre českého a slovenského diváka. Napätie v príbehu z prostredia cirkusáckej spoločnosti sa kvalitne stupňuje, skončí síce happyendom, ale prináša so sebou aj straty a obete. Kritický pohľad na vykonštruované procesy a celkovo na znárodnenie vo februári '48 s negatívnymi dôsledkami, natočený v autentickej dobe (hoci na druhej strane železnej opony), je výrazným prínosom v tomto pútavom americkom filme. (70%) (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) (05.07.2018)

Príjemné sledovanie menej známeho diela Elia Kazana s výborným Fredricom Marchom. Je tu veľa vecí pritiahnutých za vlasy, smrdí to prílišným "americkým" pohľadom na "náš" niekdajší svet, ale čert nech vezme politikárčenie... vžil som sa do postáv cirkusantov a dúfal som, že sa im náročný útek podarí. (28.03.2007)

Na tomto filmu spolupracoval jeden můj známý Bohumil Houser (na obrázku uprostřed), který před několika lety umřel, ale ještě předtím mi o tom vyprávěl. Dělal na něm dohližitelle nad českými reáliemi a tak je to na něm silně znát. Nikde nenajdete špatně napsaný název ani jinou krpu, které tak rádi v cizích filmech dělají. Pravda ovšem je, že Elia Kazan tento film MUSEL natočit, protože k tomu byl odsouzen za stýkání se s nekalými živly (čili americkými komouši). Byla to vlastně jeho veřejně prospěšná práce. Na scénáři nesměl naprosto nic měnit. Robert Sherwood, autor předlohy, byl při natáčení přítomen a doslova Kazanovi řekl, že ho zničí, pokud na scénáři změní jedinou čárku. Film byl točen v uprchlickém táboře v Německu a na jeho výrobě se podílelo spousta uprchlíků z něj. Bohumil Houser totiž dělal něco jako představenýho nebo jednatele toho tábora a tak byl vlastně jedním z důležitějších lidí v něm. Podle jeho slov Elia Kazan ten film nesnášel, protože se nedokázal vymanit z propagandy, kterou na něj Sherwood navěsil. Bohumil a Kazan tehdy také plánovali naprosto jiný konec. Místo vozu, který by prorazil zátarasy, měli zátarasy prorazit sloni. Za nimi by se protáhli vlci a lvi a skočili po vojácích, psi a koně by pronesli lidi. No, mohl to být ještě efektnější konec, než nyní. Přesto tento snímek JE dílem americké propagandy, JE na objednávku vlády a JE svým autorem (režisér) nenáviděn k smrti. I tak se ale jedná o docela zábavnou podívanou, a když odhlídneme od těch propagandistických hovadin, není zbytečné se na něj podívat. Jen ještě mám takovou drobnost, nevěděl jsem, že jsme v dvaapadesátým měli ministerstvo propagandy. (29.10.2006)

Poněkud za vlasy přitažený >úlet< mistra Kazana na téma útěku z bolševického (-: ČESKOSLOVENSKÉHO! :-) pekla léta páně stalinissima 1952. A ač tento (útěk) se (byť s tragickým vyústěním) nakonec povedl, bohužel film jako takový přliš ne... Tuctová, dobou ovlivněná politická agitka, jako vystřižená z produkce na druhé straně železné opony. Reaálie směšné, např. z Mikulova (a ty hory kolem!) rovnou do Bavor!... :-) ...Dějově nevyrovnané - i vinou jasně ideologicky motivovaného scénáře (McCarhysmus v praxi), filmařsky rutinní dílko, na které si E.K. nejspíš rád brzy zapoměl. - - - P.S. Každopádně díky >ujeté< dramaturgii ČT jsme si tuhle >lahůdku< mohli vychutnat na obrazovce záhy po uvedení obdobně >politického< českého filmu Únos z r.1952. Dokonalý nedělní (29.10.) >mašíbl< ve veřejnoprávní režii... Komu tohle slouží... (?) ... :-( (29.10.2006)