Pinky

Jsem natolik duchovně bohat, že netoužím po žádném zděděném majetku, který by ve mně jistě probudil skryté materiální pudy. Stejně bych si tím způsobil podobné problémy jako bílá černoška Pinky, do které se pustili spravedlivě rozhořčení bílí obyvatelé se svými nezvratnými svědectvími o nepříčetnosti rozhazovačné mrtvoly v době její živosti. Sice to nebylo špatné, ale pro mě je to jen další z dlouhé řady filmů o příkladně hodných černoších a učebnicově zlých běloších. (21.09.2012)

Elia Kazan byl na slovo vzatý filmový profesionál a jeho filmy se vyznačují propracovanýmscénářem a pečlivou realizací počínaje castingem a konče filmovým střihem. V každém případě jde o nadprůměrné drama, pro jehož téma si Kazan coby společensky kritický tvůrce vybral rasovou nesnášenlivost na americkém jihu. V příběhu dívky, která musí své právo na dědictví po bělošce obhajovat v dramatickém procesu u soudu, sice poukázal na neutěšenou situaci, co se týče bělošského jednání s barevnou populací, ale film v rozporu s realitou je až příliš optimistický a výchovný. Do vítězství hnutí za občanská práva černochů bylo ještě hodně daleko, ve 40. letech se teprve tento problém dostával do hlubšího povědomí. V reálném životě by se Pinky patrně stala obětí Ku-klux-klanu a byla by vyštvaná ze svého domova. Tak daleko ale Kazan pochopitelně v mainstreamovém studiovém filmu zajít nemohl. Rozuzlení je tak v jeho filmu jednak poněkud nečekané (ovšem plně v souladu se studiovou tradicí happy endu), ale především vzhledem k průběhu soudního přelíčení násilné. Celkový dojem: 80 %. (28.09.2009)

Režisér Elia Kazan nebyl režisérský exhibicionista, ale jeho snímky disponovaly silnými a přesvědčivými scénáři. Patří k nim i příběh mladé černošské dívky se světlou pletí. Poté se vrací k domovskému Jihu, kde žije její babička. Pinky je nucena starat se o bílou ženu Miss Em, se kterou se posléze sblíží, a ta jí odkáže téměř veškerý svůj majetek. To ovšem popudí příbuzné a spor o dědictví má dohru u soudu. Film se dotýká rasových problémů a vztahů mezi černými a bílými obyvateli jižanského městečka a rozhodně to při veřejných promítáních neměl snadné. Jak už bylo řečeno, film má silný scénář a hlavně herecké výkony, které i dnešního diváka nenechají chladným. A představitelka Pinky je v tomto snímku mimořádně krásná. (27.09.2009)

Silné téma lidských předsudků ve filmu kvituji. Bohužel 40. léta ve filmu jsou mi znamením nudy a v tomto případě i obtížné uvěřitelnosti a nahlédnutí postav, jež jsou na mě příliš schématické. I Pinky. Místy protivná jak mraky a pak zas obětavá a oddaná. Je protivnost jen zástěrkou citlivé duše a snahy odpoutat se od prostředí, z něhož byla vykořeněna? Spočívá štěstí v přijetí osudu a boji za správnou věc? To říká Pinky? Možná dodateční dozvuky filmu. (19.07.2017)

Pinky je mladá černošská dívka, která vystudovala medicínu. Během návštěvy rodného města ji babička přesvědčí, aby se nějakou dobu zdržela a pečovala o nemocnou ale velmi bohatou slečnu Em. Ta na smrtelné posteli odkáže majetek právě Pinky, která jí byla v posledních chvílích nablízku. Díky tomu se roztočí řetězec událostí, na jehož konci je závěť zpochybněna pozůstalými. Na obhajobu tak čeká nelehký úkol; kromě zachování cti mladé černošky se světlou pletí i zpřetrhání rasových předsudků a nenávisti ve společnosti. (27.09.2009)