Oko ďábla

Tento film robí pre Rím to, čo Prázdniny v Ríme alebo Sladký život. Teda robil by, keby ho nepoznali len priaznivci gialla a Bavu. Ide ešte skôr o detektívku než o giallo plné krvavých explicitných scén, o horor v pravom zmysle slova teda nejde. Doprevádza nás komentár ako vystrihnutý z knižných detektívok, ktoré tematizujú obľubu hlavnej hrdinky v podobnej literatúre a je to chytré. Zápletka je však tak nejak priemerná, dejú sa tu málo pravdepodobné veci a osobne ma mätúci záver, ktorý nám akože dáva vybrať, k akej verzii priebehu udalostí sa prikloníme, presvedčil o nižšom hodnotení, aké by si film možno zaslúžil. 70% (03.10.2021)

Skvěle vyvážený thriller s prvními krůčky k giallu. Rošťácky přitažlivá Letícia Román, ach, ten její nosík, přilétá do Říma, aby si užila dovolenou. Místo toho jí však zemře, a to velmi působivě, teta, je přepadena a stane se svědkem hrůzostrašné vraždy. A z první koleje odjíždí vlak s nákladem temných tajemství a děsivých událostí. Bava si s Okem ďábla viditelně vyhrál, precizně sestavená mozaika děsuplných a odlehčených scén, výborná stínová kamera a finální šok. Moje další májová pětka. (08.05.2015)

Prvé giallo, resp. niečo na pomedzí noiru a gialla. Spôsob vyrozprávania príbehu cez vstupy rozprávača je síce trochu naivný, no príbeh by obstál aj v neskorších giallo filmoch. Čo je ale na filme najúžasnejšie, to je Bavova réžia, konkrétne úžasná kamera a neskutočne nasvietené scény. Jeden z najkrajších čiernobielych filmov, čo som videl. Číra slasť pozerať. Toto s prehľadom tromfne aj vizuálne najvychytenejšie americké noirovky. (21.09.2016)

Parádní giallo a také jedno z prvních. Film sice dneska už ničím extra nenadchne, ale atmosféra se tu dá krájet. Herci byly perfektní hlavně Saxon který tu ještě poměrně mladý předvádí parádní výkon. Navíc je tu plno scén které do hlavního příběhu nijak nezapadají ale jsou výborně natočené. Je to parádní film který mi dost dlouho unikal jen škoda že v dnešní době moc lidí nepřekvapí. Ale za mě palec nahoru. (07.10.2013)

Snímek jenž definoval žánr gialla. Na filmu je dobře vidět, že se režisér nechal hodně inspirovat Hitchcockem (Muž, který věděl příliš mnoho ), jako pak i další režiséři tohoto žánru. Bohužel mě, na rozdíl od svého zámořského kolegy, nedokázal režisér vtáhnout atmosférou do děje. Mario k tomu hold potřebuje barvičky, jak jsem se přesvědčil později. Menší zásluhu na kažení atmosféry májí také "vtipné momenty", které se do toho žánru absolutně nehodí. Ale abych jen snímek nehanil, režisér si vybral moc pěkné exteriéry, do kterých ho zasadil a hudba snímku také ostudu rozhodně nedělá. A navíc, a to je to nejdůležitější, vytvořil Bava tímto snímkem základní kámen žánru gialla. Díky za to!!!!! PS:Od Bavy raději doporučuji o třídu lepší Blood and Black Lace. (09.02.2009)