Mamma Mia! Here We Go Again

Upřímně, první díl je moje guilty pleasure. Na druhou stranu, ať si kdo chce, co chce povídá, formálně se jedná o kvalitně natočený a vystavěný muzikál. Dvojka je ovšem absolutní peklo - mizerné aranžmá písniček, příšerná choreografie, děsivý zpěváci (ono je rozdíl, když neumí zpívat Pierce Brosnan a když to neumí nějaká druhořadá TV hvězdička). Děj otřesně špatný. Každý muzikál musí více či méně ospravedlnit svůj fikční svět, v němž postavy začínají zničehonic zpívat a tančit. MM2 se o to vůbec nesnaží, přičemž činí tak nestoudně špatně, až je člověku 99 % stopáže stydno - postavy večeří v napoleonské restauraci - Waterloo, jedna postava se jmenuje Fernando - Fernando... Na všech, co zůstali od minula, vidíte, jak ukrutně je to nebaví - hlavně Brosnan a Firth. MM2 bude od teď vyhrávat žebříčky nejzbytečnějších a nejupachtěnějších sequelů... Ačkoliv, i to je v dnešní době obdivuhodný výkon. (12.08.2018)

O třídu lepší optimistická přímočarost, než bych čekal. Na originál nemá, ale ne snad kvůli samotnému námětu, ale třeba kvůli tomu, že prvnímu dílu otevřeně odporuje v rámci dějové kontinuity. Nepomáhají ani představitelé mladých verzí otcovského tria, kdy hlavně Harry a Bill mají repliky, které se téměř výhradně týkají toho, co by s Donnou právě chtěli provádět. Právě kvůli nim mě linka z minulosti víc štve než baví, jakkoli je Lily jako vždy plná šmrncu a gesta Meryl Streep má odkoukaná dokonale. V čem je dvojka bohužel stejná jako její předchůdce, je natahovaný konec, do kterého navíc vpadne v dlouho dopředu propáleném cameu Cher. Jindy mi její přítomnost nijak nevadí, ale tentokrát vážně vypadá, jak kdyby dorazila její vosková kopie od Madame Tussauds. A přes všechno výše zmíněné se nedokážu zlobit moc dlouho. Stačí aby stará garda v čele s Colinem Firthem provedla víceméně cokoli a celé dovádění má jako mávnutím kouzelného proutku přesně tu požadovanou šťávu, o kterou se celou dobu snaží. (18.09.2020)

Co si budeme mazat med kolem pusy, jde o nehoráznou kravinu. O tom žádná. Je to kýč jako bič, ale taky krásná a i dojemná pohádka a pohádky já mám moc ráda, zvlášť, když je v nich hezká letní atmosféra. Písničky od mé milované ABBY jsem odzpívala všechny. Na film jsem s maminkou šla z toho důvodu, že jsem se chtěla pobavit. Účel byl tedy beze zbytku splněn. Musím přiznat, že jsem se pořádně vykravila a maminka nezůstávala vůbec pozadu. Obě jsem si to užily. Málem došlo k tomu, že jsem tancovala v uličkách mezi sedačkami. Když nastoupila na scénu plastikami vylepšená Cher, tak to vypadalo jako by se zrovna rozestoupilo moře, ale to nebylo nic proti výstupu Meryl Streep. Ta mě dostala a rozbrečela. K té písničce, co zpívala, to naprosto dokonale sedlo. Lily James neměla chybu. Dvě roviny příběhu do sebe zapadnou jako perfektní mozaika. Scény se vzájemně neruší, což bylo moc fajn. Jestli bude muzikál na divadelních prknech, tak jdu na něj. (22.07.2018)

(100%) Viděno v kině a to 2x !!!! A JE TO TAM!!! Nechci moc srovnávat, jedničku miluju, ale tohle nejen, že se jí vyrovnalo, ale já bych řekl, že i svým způsobem překonalo! První film byl takový střeštěný, komediální, zato tahle záležitost mi přišla dost serióznější, vyspělejší a také dost romantičtější. Dějové linie krásně do sebe zapadli, sledovat mladou Donnu v podání Lily James – to byl kurevsky dobrý nápad. Nejen proto, že je Lily krásná ženská, tak i proto, že se do roli mladé Donny vžila opravdu bravurně. Ke konci dojde i na nějaké ty dojemné scény. Amanda Seyfried mě zde opět bavila, byla už rozumnější a zpívat nezapomněla. No, takže po příběhové stránce je to velmi silná záležitost. Dále, písně – naprostá BOMBA. Těžko říct, která mě bavila víc. K tomu skvělá CHER na konci. Běžně dokážu filmy rozebírat v komentářích do nekonečna, ale u tohohle to popsat slovy nemohu. (28.07.2018)

And turning out the light, I must have yawned and cuddled up for yet another night, And rattling on the roof I must have heard the sound of rain, The day before you came. Chcete nádhernou květinu, ale nedáte ji dostatek vláhy. A tak i toto pokračování postrádá veselost, lehkost, spontálnost, krásy Řecka a neotřelý hlas Donny Sheridan. (19.07.2018)