Korunní princ

Jsou lidé, kteří označují Karla Janáka jako novodobého Antikrista. Já s ním problém ale nemám. Neříkám, že se mu daří vše, na co jeho režisérská ruka sáhne, ale Korunní princ se mu podařil. Skvělé je především herecké obsazení: oba královské páry, princ Jan (co na tom, že moc nehraje, mně se jako princ líbí), princ Karel (konečně vidím Kryštofa Hádka v záporné roli a jde mu to skvěle), Gandalf Josefa Abrháma nebo princezna (jak se vlastně jmenovala?) Evy Josefíkové, která je sázka na jistotu. Jo, trochu se tam šišlalo (pana Mrkvičku jsem jen tušila), hodně se tam zdravilo ("Dobrý den"), malinko se kouzlilo a kazily to snad jen ty roztleskávačky a tribuna z Příběhu rytíře. Ale vlastně proč ne. Já tohle od českých televizních pohádek, které se vysílají (nejen) o Vánocích, chci: aby se hlavně nebraly vážně. A to Korunní princ splňuje. (25.12.2015)

Dobré to bylo. Janák se scénáristou Hudským se inspirovali ve světě tu u Shreka, tu u Hvězdného prachu, tu u Příběhu rytíře, a smíchal dohromady něco, co sice není takovou tou milou, ryze českou pohádkou, ale zato to funguje samo o sobě. Příběh je vtipný a relativně zajímavý, humor funguje a ústřední pár je sympatický a fandíte mu, Děrgel s Josefíkovou navíc opravdu vypadají jako filmová princátka. Lokace jsou velmi pěkné (Kokořín, Křivoklát), ale co potěší nejvíc, to je herecké obsazení. Kryštof Hádek coby závistivý druhorozený princ je přesně slizký, Pavel Kříž je fajn coby přitroublý sluha Pakosta... a pak tu máme české herecké zlato: Josef Abrhám, Ladislav Mrkvička, Jaromír Hanzlík, Veronika Freimanová, Petr Štěpánek. Tyhle bardy jsou už dlouho v pohádce neviděla, takže jejich přítomnost mě velice potěšila. Jedna z mála novějších pohádek, na které se ráda podívám znovu. 70 % (29.12.2015)

Hele, nebylo to zlý. Pár povedenejch vtipů se zapomínáním a pár dobrejch dějovejch šmodrchanců, který se rozuzlily celkem plynule a nenásilně. Problém se současnou pohádkou mám především v tom, že postavy zkrátka postrávdají osobnost. Nejde o to, že by herci hráli blbě, jenom za těma lidma prostě necítím nic dalšího, "hlubšího". Plakátoví kluci a holky říkají semtam nějaký vtip. Zábavné? Ano. Zapomenutelné snadno. (29.12.2016)

Ne, že bych neměl rád Janáka, ale žánr české filmové pohádky (kolikrát už to píšu nebo čtu jinde) je opravdu pomalu vyčerpán, takže pokud tvůrci nepřijdou s něčím opravdu výjimečným, klasické postupy už mě nudí. Ze začátku to vypadalo na lepší průměr (slušný děj, kamera, výprava, herci - obzvlášť Hádek se odvázal, ale mohl být na obrazovce déle), pak mě ale vše začalo nudit a bylo mi celkem jedno, kam se to vyvine. (05.01.2016)

Jé, jak já se nasmála. Pavel Kříž jako polodementní zámečník Pakosta s vyfoukanou patkou ve službách prince Karla mě dostával do mých artrotických kolen. Všechno bylo tak vtipné a svěží až neuvěřitelné v dnešní době víceméně trapných Troškovin. Skoro bych řekla takový jako cimrmanovský humor, kde každičký detail - slovo, posunky nebo situace jednoho fakt bavily. Neokoukané tváře, docela pěkná princezna, ale co je důležité ... oni všichni uměli hrát. Na tom má samozřejmě svou zásluhu vynikající režie. Příjemný hudební doprovod se středověkým tématem trůnil na tomto pohádkovém skvostu už jen jako třešinka na dortu. Pravda, nemohla jsem si nevšimnout jisté podobnosti čaroděje Kruciata s Gandalfem, takže je jasné, odkud čerpalo scénáristické pero. Ale co ... tahle pohádka je prostě pecka a stojí zato ji vidět. (26.12.2015)