Šest žen pro vraha

Má zřejmě první ochutnávka gialla se opravdu povedla a já se nechal okouzlit tímto temným světem "barevné hrůzy", černých rukavic a vražedného napětí. Šest žen pro vraha sice neoplývá bůhvíjak složitou zápletkou, ale ta specifická atmosféra opravdu vyváží vše, co by člověk jinak považoval za nedostatky a v důsledku toho si na žádný ani nemůžu vzpomenout, jsa právě obluzen tím, co giallo dělá giallem. Každou vraždu dává Bava divákovi vychutnat a pohled do očí obětí nabízí skutečnou hrůzu a já smekám před herectvím všech zdejších zavražděných a možná i Bavovým puntičkářstvím v této oblasti, opravdu vypilováno k dokonalosti. Různobarevné filtry dávají napínavým scénám další rozměr a záběry na ruce v černých rukavicích mi ze zad doslova dělaly Arktidu. Giallo se po tomto zážitku asi stane mou další filmovou závislostí a to i přes to, že jsem na začátku trochu kecal, několika nepodstatných nedostatků jsem si všiml, ale nechám si je pro sebe, snad jen to odhalení vraha mohlo být kapku epičtější. (14.12.2013)

Noc, tma, cesta alejí, žena v červeném kabátku, světla zhasnou, stín za stromem, světla-stíny, strach, útěk, dopadení, brutální zardoušení.... Skvostné giallo si nese všechny znaky italské mysteriozní a horrorové školy. Maskovaný vrah, kožené rukavice, rozličné vražedné nástroje mezi kterými nachybí břitva. Skvělá práce kamery - kdyby film neměl nádech gotického horroru, napsal bych, že bohatě využívá barokní šerosvit. Barvy - červená, žlutá, modrá. Červená kraluje - deník, telefon, figuriny, závěsy, oblečení, světlo, krev. Smysl pro detail a patřičné vytvoření atmosféry - někdy stačí málo: noc, vichr, fontána a utržený vývěsní štít. Propracované obrazové kompozice - červená nasvícená figurina, příšeří, za ní matné sklo se siluetou muže volajícího telefonem. Bizarní interiéry bytů a skladišť. Krásné ženy. Permanentní napětí a řemeslo připomínající D.Argenta. Mario Bava byl mistrem ve svém oboru a tenhle snímek je radost sledovat. (17.12.2013)

Bava a jeho další giallo (opět dost ranné). Přes veškeré pozitivní hodnocení jsem se neuvěřitelně těšil, počkal si na noc a pustil se do toho. No a po dokoukání jsem mírně zklamán. Asi je to tím že to v dnešní době není nic extra a všechno už je několikrát viděné, ale já čekal o něco více. Kdybych film viděl před mnohem pro mě lepšíma giallama bylo by hodnocení vyšší takhle dávám jen 3*. Nicméně nemůžu upřít geniální atmosféru toho zámku, a i vraha který dokázal nahnat strach. Ale jak jsem řekl bohužel pro mě to není nic co bych musel vidět víckrát. (11.12.2013)

Tajomný vrah v maske zabíja modelky ktoré pracujú v dome módy.Hlavne ta maska vraha bola posobivá a jedna z najlepších v tomto žánry.Mystérium okolo vraha je parádne.A aj vraždy konečne neboli jednotvárne ale každá z nich skrývala v sebe kúsok originality ale hlavne každá bola iná.Vrah v niektorých momentoch vyzeral zmatene a pri tých vraždách sa zdalo že koná impulzívne a nie plánovane ako pri ostatných giallo filmoch.Tá atmosféra bola dusná,lebo tolko podozrivých v jednom filme sa nevidí často.A tá koncová pointa bola z tých slušnejších.Jeden z najprepracovanejších giallo filmov. (04.05.2014)

Giallo snad ani nemohlo odstartovat lépe. Blood and Black Lace je vlastně vcelku prostý whodunit příběh, ale díky režijnímu uchopení Maria Bavy se z něj stala nesmrtelná žánrová klasika, která se navíc na konci po odhalení vraha přehoupne až do antické tragédie. Na kýble krve bylo ještě brzy, ale filmu bohatě stačí podmanivě hutná atmosféra a umně strukturovaný děj, aby dokázal zaujmout. Při druhém zhlédnutí mě to bavilo ještě víc a tu pátou hvězdu nepřidávám snad jen kvůli té rozvláčné předfinální fázi, kde film na malinkou chvíli ztratí dech. Jinak jde ale o naprostou pecku a silný stavební kámen, na kterém stojí základy giallo žánru. (12.03.2020)