Ad Astra

Nejsou mi úplně sympatické filmy, které se tváří, jako kdyby sežraly Šalamounovo hovno, a pak vytáhnou scénu, které jako by vypadla z nějakého totálního béčka. Tak kurňa, mám filmy, v nichž hrdina naskakuje v poslední sekundě do odpichující se rakety, případně si udělá štít ze solárního panelu a s odrazem propluje skrz prstenec Neptunu od jedné vesmírné lodě ke druhé. A pak mám filmy, kde se hloubavě filosofuje nad údělem lidské existence. Ale míchat by se to nemělo. Uznat musím, že Ad Astra krásně vypadá a krásně zní, řada scén má úžasnou atmosféru a v první polovičce jsem byl v podstatě nadšený. Pak se ale ty různé rušivé nesmysly začnou vršit tak moc, že prostě zásadně ubírají zážitku a nejsem schopný je ignorovat. Vše podtrhuje voiceover Brada Pitta, který je fakt napřesdržku. Ten film by pro mě dával mnohem větší smysl, kdyby tam ty niterné průpovídky nebyly, neboť bych si hrdinovo počínání osvětlil sám mnohem přesvědčivěji. Takhle celý film působí jako jen průměrně chytrý člověk, který chce vzbudit dojem génia. Dokáže operovat chytře znějícími větičkami, ale celému sdělení chybí nějaký hlubší koherentní smysl a v závěru z něj vypadne banální YOLO. Film, který by strašně moc chtěl, ale nejde mu to. (21.09.2019)

Ad Astra trpí řadou dost zásadních fyzikálně-logických kiksů, nicméně nad tím jsem schopen přimhouřit oči, pokud film zaboduje ve filozofické, či psychologické rovině. A vzhledem k vnitřním proslovům hlavního hrdiny je vidět, že Ad Astra se o to opravdu snaží. Úspěšný je však jen zčásti. V hodnocení jsem rozpolcen, neboť samotné sledování vizuálně podmanivého a příjemně hypnotického vesmírného sci-fi si vždy maximálně užívám, jenže v pozadí mám ten pomyslný vykřičník, že tohle se obsahově příliš nepovedlo... 7/10 (22.12.2019)

Ad Astra neni moc dobry film. Proc to pisu? Protoze jsem se na ten film neskutecne tesil:( Povazuju Interstellar jako jeden z nejlepsich filmu co jsem kdy videl a tak mam nadeji, ze podobnych skvostu si uziju vic. Nemuzu to ani nazvat prumerem. Spis jde o to z jakeho pohledu se na film divate a pripadne s cim srovnavate, to bude film bud 4/10 nebo 6/10 Film je neskutecne nadherny ale.... je to mismas napadu a nedoresenych myslenek a zanru, zajimavy sceny jsou uspechany,kratky a stopaz film nahani na mistech, ktery zajimavy nejsou. To by nevadilo, kdyby to fungovalo jako celek. Nebo mel neco co by upoutalo zrak nebo ucho i pri slow pasazi. Soundtrack se tezko akceptuje po Intersterallu ale tady je upravdu nevyrazny a kdyz u slowpaced filmu jako treba Drive, hudba hraje prvni housle, Ttady mame slowpaced film s naprosto nevyraznym doprovodem. Prapodivny scenar, zvlastni nelogicke a nemotivovane jednani postav. Velka inspirace od Blade Runnera 2049, Interstellaru, Gravitace ale to cele je nejak divne poslepeno dohromady. Film je natocen tak, aby bylo dost zajimavych scen do traileru. Je to z toho dost citit. Ty nejzajimavejsi sceny uz mame v traileru a ve filmu jsou opravdu na par tuctu vterin. Kdyz budu hruby a cynicky tak je to pribeh o synu, ktery leti za otcem, po ceste potka opici a piraty, par divnych a nelogickych postav, nasledne znicehonic (podivne motivovanou) udela kokotinu a kdyz se vraci domu, boji se aby mu doma nevynadali. Not great, not terrible Pustte si radsi Interstellar, 2001, Martana, Gravitaci, Arrival, First man a dalsi... Skoro kazdy z techto filmu ma svoje mouchy ale vi cim je a nabizi nejakou celistvost a odejde po nich plny emoci...pozitivnich. Na to jaky jsem mel ocekavani, tak silene zklaman. (19.09.2019)

Pátrání po mimozemském životě a hledání smyslu toho vlastního, vina a její odčinění, odpuštění a smíření se... V Ad Astra je tolik námětů k zamyšlení a navíc je to pořád strhující podívaná, že snad ani nejde být nespokojen (pokud divák bůhvíproč nečeká akční nářez). James Gray zkrátka natočil perfektní sci-fi, která může od začátku do konce odkazovat na 2001: Vesmírnou odyseu a je to stoprocentně oprávněné, protože takhle moc se jí nepřiblížil ani Nolanův Interstellar. Řada triků v Ad Astra dokonce vypadá, jako kdyby vznikaly podle Kubrickových not (všechny ty výstupy do vesmíru, přestupy z lodi do lodi, přistání na Měsíci...), udělalo mi to velkou radost. Pokud se vám líbila ta zvláštně podmanivá a zamyšlená atmosféra Ztraceného města Z, přesně takovou náladu čekejte i tentokrát. Úžasně napsaný, natočený a zahraný film z uvěřitelně představené budoucnosti, který je vlastně zároveň velký i komorní a který vám má co říct, pokud to budete chtít slyšet. (20.09.2019)

Přenádherně to vypadá (Hoyte van Hoytema na Oscara) a zní, ale to je koneckonců v podstatě všechno. První hodinu jsem byl doslova uchvácen dusnou atmosférou a vizuálem, ale s postupně přibývajícím odhalováním nekonečné vesmírné (a lidské) prázdnoty se začalo mé filosofické já hrozně nudit. Finále je emočně prázdné a zbytek k divákovi neuvěřitelně povrchní. Přál bych si, aby se mi tento film zaryl hluboko pod kůži, ale mně vážně nepřišlo, že bych byl svědkem něčeho výjimečného... něčeho, na co si Ad Astra dozajista hraje. Nezbývá mi nic jiného než na Pittovu vesmírnou odysseu vzpomínat jako na film, u kterého jsem si uvědomil, jak moc mi vadí voiceovery... 5/10 (22.09.2019)