Zlý časy v El Royale

Drew Goddard si pomyslně postěžoval, že Quentin Tarantino se dal na umění, jeho Osm hrozných filmu posloužilo jako inspirace, a Robert Rodriguez přebujele koketuje s hlavním komerčním proudem. A ani James Mangold se svou Identitou nepřišel zkrátka. Drew tedy vzal věci do svých režijních rukou a natočil cosi, co jistým způsobem evokuje dřívější tvorbu obou zmíněných pánů. Do prapodivného hotelu, kde se to jen hemží šmíráckými praktikami, jménem El Royale ubytoval Jeffa Bridgese, Cynthii Erivo, Dakotu Johnson, Jona Hamma, z Lewise Pullmana udělal recepčního a v podstatě jediného zaměstnance hotelových prostor a navíc povolal Chrise Hemswortha coby šíleného vůdce kultu. Obsazení je tedy naprosto skvostné. Michaeli Giacchinovi přikázal, aby pro nadcházející hodně temné atmosférické hrátky složil patřičně drásavý hudební doprovod, načež se vše podtrhlo retro songy, které počátek sedmdesátek, kam je děj situován, skvěle dobarvují. Na postupech, které Goddard praktikuje, velké novátorství spatřit nelze, jsou to vesměs postupy známé a osvědčené, které rozhodně mají své zajímavé vzestupy a vrcholy. Na více jak dvě hodiny to má nepolevující poutavost a na napjatého diváka juká samé překvapení stran děje i postav. Postav je tak akorát, pochopitelně zásadou daného žánru je, aby žádné z nich nebylo dáno přílišné pozitivní vyznění, což je korunováno jejich mini příběhy/osudy, které v kostce pojednají o tom, co je do hotelu přivedlo a co před svým ubytováním (osudového) prožili. A rozhodně žádná z nich nemá předplacené přežití. Vrcholem filmu je pak kreace Chrise Hemswortha, který připomíná příbuzného Charlese Mansona. A slušně i hláškuje. Film mně velice svižně ubíhal a neobjevil jsem v něm nikterak zásadní rušivé elementy. Pokud se vám stýská po rané tvorbě výše zmíněných tvůrců, už nyní byste si měli zarezervovat pobyt v temném a mírně zvrhlostí páchnoucím hotelu El Royale. 10/10 (03.10.2019)

Funkčnější a zábavnější než kterýkoliv Tarantinův film od doby Jackie Brownové. Tarantinovky, kde se nešetří násilím a mrtvolami, pro mě už dávno fungují líp ve snímcích jiných tvůrců. Solidně obsazené, moji pozornost si získal nejvíc veterán Jeff Bridges, ale nikdo netáhne snímek dolů. Nápaditý scénář, kterému bych vytknul snad jen to, že je účelovou hříčkou, která stojí na scénáristově fantazii. Mám raději filmy, které jsou schopné navodit dojem něčeho reálného, kde faktor náhody spustí lavinu šokujících událostí. Tady to setkání lidí se špinavou minulostí v jednom hotelovém komplexu představuje ujetost, která ale má svůj řád a v rámci možností i smysl. Celkový dojem: 75 %. (23.11.2023)

Nepovedená hra na Tarantina. Tohle se opravdu snaží být hustým kultovním filmem a má v sobě hodně aspektů, které by mu v tom měly pomoct - stylová hudba, originální prostředí se zajímavým vizuálem, občasné nečekané násilí a pitoreskní postavičky, na který sehnali opravdu působivý herecký ansábl. Jenže všechny tyhle zajímavé přísady tady dohromady nefungují. Scénář není žádná velká pecka. Postavy jsou sice zajímavě ujetý na první pohled, ale nemají nakonec nic moc co nabídnout, a mnoho z nich je pak vyloženě otravných. Oceňuju, že tam těch divných postav je mnoho a umírají tam rychleji než hloupí teenageři ve slasherech, ale když mně jsou všechny postavy buřt, tak to je těžký... A především - je to strašně roztahané a nudné. Dlouhé záběry a dialogy si může dovolit Tarantino, kterej ví jak na to, ale tadytenhle scénář s tadytěmi postavami prostě tu rozvláčnost neutáhnou, takže je tohle film s ujetýma postavama, husťáckým násilím a stylovou hudbou, který je povětšinu času N-U-D-A. (5/10) (15.07.2019)

"Bad Times At El Royale" sa nakoniec ukázal byť vskutku dobre napísaným filmom s dobrými postavami, ktoré som mal záujem sledovať od začiatku do konca. V mnohom mi to pripomínalo film Quentina Tarantina "The Hateful Eight". Spracovaním, dialógmi a musím povedať aj spôsobom, akým sme spoznávali jednotlivé postavy. Možno je pravda, že tentokrát sa neocitajú všetky postavy v jednej miestnosti počas celého času, no iné paralely tam viditeľné pre mňa sú. Už len minimálne faktom, že tu máme postavu, ktorá viac-menej všetko pre našich hrdinov pošle do skutočných pekiel. Keď sa s postavami stretneme prvýkrát mal som strach, či ma budú baviť a ako na mňa zapôsobia. Dakota Johnson vyzerala byť nič moc, no nakoniec mám pocit, že všetci mali niečo do seba, každý z nich podal skvelý výkon a všetci naši hrdinovia sa ukázali byť veľmi zaujímaví. Miesto, kde sa môj záujem o film začal trošku rozpadať prichádza ku koncu, kedy na scénku prichádza Chris Hemsworth. A nechápte ma zle. Skvelý herec, vynikajúci výkon a skutočne zaujímavá rola, do ktorej sa dostal. No môj problém s jeho prítomnosťou je ten, že zrazu ma z toho konceptu tých šiestich postáv, na ktoré sme sa sústredili kompletne vyhodil. Zrazu sme tu miesto toho mali veľmi sebavedomého manipulátora, ktorý si užíva byť veľkým zloduchom a má radosť zo svojich činov. A úprimne hovorím, že nemal pre mňa toho moc čo ponúknuť. Skutočne by som si prial, aby ten film bol len o tých hrdinoch, ktorých sme mali, ktorých sme spoznali, a dali do toho všetko čo sme potrebovali. A obišiel by som sa bez toho ruletového finále. Ale na druhú stranu je to spracované dostatočne dobre a je tu pár momentiek, ktoré z toho tiež pre mňa veľmi dobre vyplynú. Najmä posledné momentky s Milesom sú veľmi silné a dobre spracované. A dáva to tomu všetkému význam a aj nejaké posolstvo. Všetci sa bojíme pekla. A nikto nechce odísť z tohto sveta s pocitom, že ho na konci čaká peklo. Takže to bolo super. Nebudem sa už opakovať, všetko čo som chcel k tomu povedať som už povedal a reálne film odporúčam na zhliadnutie, len mám pocit, že mohol mi ulahodiť aj o niečo viac, keby to ostalo v tom tóne, aký sme mali pred tým veľkým ohnivým finále. Čo ale na filme ešte musím vyzdvihnúť je jeho nádherné vizuálne spracovanie a skvelá hudba, ktorá to neustále dokáže posúvať vpred. Hodnotenie: B+ (19.12.2018)

Tarantinovka, která výborně odsýpá, děj nádherně dávkuje a nebojí se být ryzím béčkem a to sakra zábavným. Rozsekání do pod-epizod tu není samoúčelné a pomáhá tempu, stejně jako dávkování postav (ať už tím, jak se na plátně objevují, nebo tím, kdo je zrovna hlavním vypravěčem). Už dlouho jsem neměl pocit tak příjemně ukončenýho příběhu, jako tady. Když už to žánrově nazývám tarantinovkou, tak malé srovnání, tohle je lepší, než Once upon time in Hollywood a má to lepší, byť pouze inspirovaný, Mensonův gang (12.05.2020)