Wonder Woman 1984

Nevěřil jsem, že to je tak špatné, ale opravdu je. Celý film působí jako bizardní televizní kopie. Můj osobní dojem je takový, že to Patty Jenkins vzala příliš do vlastních rukou (i z pohledu scénáře, já tu prostě cítím "ženskou" ruku) a hodně momentů je jako vytržených z úplně jiného žánru. Tohle je totiž Hallmark uvádí:Amazonka v osmdesátkách. Hlavní záporák i jeho motivace a celá zápletka nedává smysl a dovoluje kupit ujeté obrazy a ubírat na schopnostech WW. Pokud něco nezklamalo, tak za mě Chris Pine, s jeho chlapeckou komediálností, a Kristen Wiig, která v postavě i na minimu prostoru roste. Škoda, že na závěrečný souboj nezbyly peníze (v noci, tragické triky...) a proslov WW působí jak z červené knihovny (a navíc nesmyslně, vzhledem k tomu, že stačilo jedno odvolání přání konkrétní postavy;-)). Tohle si první a zvládnutý díl WW rozhodně nezasloužil. (02.01.2021)

Nová Wonder Woman je 80’s štýlom, atmosférou a ropnou tématikou, takmer vo všetkom ostatnom sa vracia do minulosti ešte ďalej, až do dôb prvého Supermana. A je iba na divákovi, či jej očividne úmyselnú naivitu a starosvetské postavy prijme, alebo nie. A úprimne, keby šlo o inú frančajzu, štvrtú hviezdu by som ani nezvažoval. Tu mi vydržala dve tretiny stopáže, až kým kopenie nezmyslov sebeparodických (prezident) a whedonovských (všetko to - na dve a pol záberu - akože dojemné zľahčovanie rodinných problémov) prekonalo počiatočné okúzlenie. V závere už to drží nad vodou fakt iba Diana. Bavilo ma hlavne to retro, záporáci, neokukané lokácie. Na druhú stranu to má niekoľko chybových trikov, nefunkčnú romantickú líniu, smiešny záver. Každopádne, rozhodne viac Donner ako Schumacher. (27.12.2020)

Zřejmě nenapíšu nic objevného, ale beru to jako osobní výpověď. Při této nastalé situaci můžeme být rádi za víceméně libovolný blockbuster a ještě před pár měsíci by mě vůbec nenapadlo, že se velikán typu Warner Bros rozhodne nakopnout své cash-flow takto razantním způsobem a naservíruje nám všecky své velké filmy následujícího roku (které z velké části už tak odkládal a měli jsme je vidět letos) jak v tom zbytku otevřených kin, tak i na HBO MAX. A po nepříliš uspokojujících finančních výsledcích Tenetu z kin tu máme první vlaštovku, což měl být velký vánoční dárek, ale jak už zřejmě všichni zjistili, minimálně podle modré barvy zde, nějak se to úplně nepovedlo. A mě teda strašně zaráží, jak se to mohlo u jednoho z nejdražších typů blockbusterů, které tvoří ti nejlepší lidi z oboru a tvůrci, jež připravují už druhý díl, stát. Ale je tomu tak a Patty Jenkins si to za rámeček nedá, místo toho si naplní kapsy těmi milióny, které dostane za bleskurychle odsouhlasený třetí díl v její režii. A mě to celkem dost mrzí, jelikož hlavní problém WW84 vidím v bezkrevné režii a nesmyslně nabobtnalé stopáži. Jsem si jist, že pro mnoho lidí bude scénář filmu výškrabek těch nejprovařenějších a nejnudnějších klišé a ačkoliv s tím do jisté míry souhlasím, k této komiksovce vlastně přesně tohle sedí a mnohdy až nesmyslně obsáhlý fanservis plný postav, věcí a událostí z komiksových sešitů (potitulkovka byla už i na mě moc, ale jsem si jistý, že pamětníky potěšila) mě vlastně nerušila a jen jsem si odškrtával jednotlivé body, které ještě nestihla obsáhnout jednička (ano, tolik propíraná neviditelná stíhačka). V obsazení bych nakonec problém neviděl, i když mi celou dobu přišlo, že postava Kristen Wiig neměla být úplně pokročilá čtyřicátnice, ovšem na druhou stranu respekt za elán; Gal Gadot a Chris Pine se již v originu ukázali jako to nejlepší ze světa Amazonek a zprvu mě štval Pedro Pascal se svým příšerným přehráváním, nicméně se nakonec ukázalo, že svou pravou tvář teprve ukáže a jeho otcovská linka mě na konci k mému překvapení dojala (i když opět narvaná klišé typu běhání k sobě přes louku). A i když tohle všechno píšu, mám pocit, že ani když je člověk imunní vůči všem prozrazeným informacím o příběhu kvůli dvojnásobnému odložení premiéry a natahovaným hypem, ho tu zkrátka nic moc nemůže překvapit a jedná se o pouhou spotřebku, která...což je hlavním důvodem mého lehce nadpůrměrného hodnocení, nijak nestrhne a v určitém bodě začne i dost člověka unavovat. Nicméně hateři Snydera a temného finále prvního dílu si jistě užijí onu přebarvičkovanost 80.tých let, což bylo mimochodem asi to nejvíc vykonstruované rozhodnutí, o němž vedení patrně jednalo na začátku projektu; protože osmdesátky prostě pořád letí...zatím 60% a jakmile Pes dovolí, dám tomu šanci v kině. (29.12.2020)

Kdo čeká 150 minut těžkotonážních superhrdinských orgií, bude nevyhnutelně zklamaný. Během celého filmu jsou prakticky jen čtyři akční scény, přitom za zmínku stojí jen ta s konvojem (protože akční scény s přepadením ozbrojeného konvoje stojí ve velkých filmech za zmínku snad vždy). Zápletku je snadné obvinit z pohádkové naivity (na nějakou dospělou temnotu v duchu Temného rytíře či komiksů Alana Moorea tady opravdu nenarazíte), záměr Patty Jenkins upřednostnit před atrakcemi a blyštivým pozlátkem ušlechtilé ideje a hodnoty ale v žádném případě neodsuzuju. Ostatně zkoušet si hrát na (v současnosti velmi módní) dospělost a temnotu skrze postavu Wonder Woman, která patří mezi ty nejanachroničtější, nejplošší a nejsměšnější slavné komiksové superhrdiny (viz srandovní a laciný kostým a to její "laso pravdy", bože!), by dopadlo tragicky možná už z principu. Oceňuju, že se příběh soustředí jen na pár postav, jichž všech se ústřední téma bezprostředně dotýká, a film tak otravně neuhýbá k zbytečnostem a slepým uličkám. A stejně jako v jedničce i zde je tím nejlepším duo Gal Gadot/Chris Pine (ostatně daná zápletka dostala zelenou možná právě kvůli umožnění jeho návratu) - těm dvěma to spolu prostě sluší, takže na jejich společné (romantické) scény se kouká opravdu příjemně. A finále se mi líbilo, protože jeho epičnost a osudovost tentokrát naprosto nijak nesouvisí s množstvím a kvalitou triků, padajícími mrakodrapy a dalšími obdobnými neduhy současných komiksových blockbusterů. Druhou WW si tak lze (do jisté míry) užít, jen to zkrátka není další monumentální akční běsnění, ale staromilská romantická fantasy. P. S. Z hudby z celého filmu mi utkvěla jen geniální skladba The Surface of the Sun od Johna Murphyho ze Sunshine. A to si velký Hans Zimmer za rámeček tedy rozhodně nedá...! 65 % (31.12.2020)

Za mě asi lepší než první díl, kde mi vadila ta přehnaně digitální akční stránka. Tady se Jenkins držela značně při zemi a vlastně to filmu hodně prospělo. Myslím, že Jenkins přesně věděla, co chce filmem říct a kam cílit, hlavní cílovka tohoto filmu jsou bez debat více ženy než muži, ať už celkovým pojetím, nebo lehce naivním až pohádkovým vyústěním. Tím ale vůbec neříkám, že je na tom něco špatného a vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby druhá Wonder Woman byla velice milovaným hrdinským ženským filmem. Za mě naprosto neškodný film. Nebýt toho za mě opravdu nepřesvědčivého a nepřirozeného závěru, asi by se mi to líbilo ještě více. Pochválit musím postavu Kristen Wiig, její přerod mě dost bavil. P.S. Absolutně vůbec nechápu použití v té jedné scéně soundtrack ze Sunshine. Ano, je to jeden z nej filmových songů vůbec, ale už tak provařený, že to působilo velmi rušivě, jelikož jsem najednou myslela na úplně jiný film. A být v kůži Hanse Zimmera cítila bych se velmi uraženě, že se do docela důležitého momentu filmu někdo rozhodl vložit song od jiného autora z jiného filmu. (26.12.2020)