Jakub

Psychologizující snímek o vztahu otce a syna 1)  je taková, řekl bych, lehká křeč, křeč, která nastupuje, už ji cítíme, že se blíží, ale ještě plně nepropukla. Zápletku lze tušit hned od začátku a přinejmenším od okamžiku s pískající konvicí je jasná._____ 2)  Jakub je jinak parádní sympaťák, ale bohužel nepříliš věrohodný._____ 3)  Spoiler! Snímek vůbec neřeší, jak se zachovala matka. Otce za nedbalost v práci posadili do basy a matka si jde za jiným? To by se ještě pochopit dalo, ale svého pětiletého syna tedy odloží do dětského domova jako nepohodlné zavazadlo do úschovy? Co je to za matku? Film je ovšem podán Jakubovýma očima, který takto neuvažuje._____ 4)  Ještě dětský 11letý Filip Renč (Jakub) sice emočně vypjaté role herecky příliš nezvládal, ale jinak už tehdy vykazoval talent. Dobře hraje 37letý Ladislav Mrkvička (otec). Raritkou je 10letý Jan Potměšil (spolužák Saša) ve svém debutu. (26.08.2021)

Herecký koncert třináctiletého Filipa Renče v příběhu, který by se mohl odehrát i dnes. Příběh o vzájemném vztahu a porozumění syna a otce dokáže chytit za srdce a vede k zamyšlení nad danou situací. Psychologický motiv se však striktně drží na uzdě, neboť se přeci jen jedná o dětský film, takž pro dětského diváka zůstal srozumitelný. Své si však najde i divák dospělý. Je tu klučina z dětského domova, o kterého matka nemá zájem a otec… Inu, jak to synovi vysvětlit? A o to jde především. Ladislav Mrkvička v roli otce předvedl taktéž úctyhodný výkon a takřka Filipovi se vžít do role hodně pomohl. Film námětově úmyslně využívá pohled dětskýma očima, aby bylo dospělým jasno, jak takovou situaci dítě vnímá a co prožívá. Scénář je tímto podaný dobře a je i iniciativně natočený. Ani dnes nic neztrácí na své působnosti. (10.10.2020)

Jakub byl šikula a pořádný rošťák někdy malinko přemoudřelý, zároveň ale i hodně vnímavý a citlivý. Taky si trošku vymýšlel, ale jen proto, že chtěl zoufale někam zapadnout, někam patřit. Děti dokážou být někdy strašně milé, zvlášť, když jich je více v kolektivu. Pak vám nedají nic zadarmo a ani svým vrstevníkům, dají vám to hezky sežrat. Jsem téhož názoru, že dětem by se neměla zatajovat pravdu, ať už je jakákoliv. Jen se musí najít ten pravý okamžik. Pro oba dva to rozhodně nebylo jednoduché. Kluk měl zase tátu a táta synka. Ještě jsem neviděla dítě, které by hrálo jako Filip Renč, jedině snad Tomáš Holý. Poznala jsem dvě filmové lokality, kde se točilo (Smícháč a Hlubočepy). To je mé pole působnosti. Bydlím na Barrandově, takže to sem mám co by kamenem dohodil. (14.09.2016)

Přes pěkné herecké výkony obou hlavních postav se dle mého názoru jedná o spíše podprůměrný film. Divákovi je od prvních minut jasné, proč byl Jakub šest let v dětském domově. Přesto víc než hodinu čeká na to, až to ve filmu vyjde najevo. Děj se neskutečně vleče. Jen tu a tam je divák obšťastněn nějakou klukovinou. Pokud z filmu plyne nějaké poučení, tak snad jen takové, že by se před dětmi neměla utajovat pravda, i když je nepříjemná a krutá. Pořád je lepší dovědět se ji od svých nejbližších (rodičů), než od cizích dětí a dospělých. (03.08.2011)

Hmatatelná deprese. To by samo o sobě nebylo na škodu. Jenže spěje tak předvídatelným směrem, že divák nemá pražádnou chuť to sledovat dál. Překvapivý Renč, který hraje fakt mazácky (až na drobná klopítnutí). Opravdu si nedovedu představit člověka, který by se na to chtěl podívat dobrovolně podruhé... (26.01.2015)