Boty plné vody

Velmi pitomý povídkový film. Stupidnost scénáře zmate diváka natolik, že si myslí, že pohraniční stráž v těchto letech sloužila k ochraně hranic. Sloužila k ochraně hranic ovšem pouze zevnitř a legalizaci zabíjení lidí co chtěli na svobodu. Korunu tomu nasazuje imbecil Krampol s blbem Hlušičkou, kteří si to ještě spletli s indiánkou. (14.03.2012)

Tři povídky o příslušnících jednotek pohraniční stráže. Každá povídka je o něčem jiném, první řeší vtip, který mohl končit ztrátou života, druhá je spíš o lidských vztazích, jak odloučení od rodiny je asi to nejhorší, co může být a ta třetí je o práci pohraničníků, kteří se střetávají v nesmyslném boji s kopečkáři. (26.05.2017)

Atmosféra zimní Šumavy je silná. 1) Zelenáči 1945. Zima je ve znamení materiálního nedostatku, improvizace a jisté neformální hravosti. Pohraničníci se teprve zaučují a k tomu má sloužit i zkouška, kterou pro ně připravil velitel - štábní strážmistr. 3*_____ 2) Silvestr 1948. Z pana velitele je už soudruh velitel (jde samozřejmě o jinou postavu), útěkářům se říká zakopečkáři a na kontrolní blbosti se už nehraje. Hlavní zápletkou je hrozící kontrola. 2*_____ 3) Zimní vítr 1951. Třídní boj řádí na plné pecky a pohraničníci konečně zasahují. Jde samozřejmě o agenty - narušitele z Bavorska. Scénář a režie - začínající 30letý Jaroslav Soukup. 3*_____ 4) Pokud se divák ztotožní s komunisty podsouvanou fikcí, že hrdinní obránci vlasti strážili mír a socialismus proti záškodníkům, pak je to docela pěkný film. Určitě i zobrazené případy nastaly, jen nebyly ani časté a vůbec ne typické. (16.02.2020)

Tři povídky z prostředí Pohraniční stráže na Šumavě jsou rozdílné. Možná to filmu trochu uškodilo. Zelenáči je taková vojenská komedie, Silvestr je smutná balada s prvky romantiky a Zimní vítr je něco mezi akčním dramatem a thrillerem. Když si odmyslíme ideologické zabarvení, které u prvních dvou povídek je slabé a u třetí není tak silné, tak jde o slušně herecký obsazený film v exteriérech Šumavy, která jako by se nacházela za polárním kruhem. I když je pravda, že teploty tomu někdy odpovídají. Za mne silné tři hvězdy. (04.06.2019)

Atmosféra! Jsem sice na léto, a letní filmy u mě vždy hrají prim, bez ohledu na roční dobu sledování, ale tahle zasněžená Šumava se mi moc líbila, a díky životní zkušenosti s VZS jsem hodně motivů i ocenil. První povídka je výborná, není a ani nemůže v ní být nic tuzemsky politického, odehrává se v zimě 1945 (/1946, aby někdo nemyslel, že ještě za okupace) a chudáci záklaďáci tu kromě praktických trablů s dopravou a počasím řeší Werwolfy. Mladý Lábus, Krampol s knírkem jako švihák (rádoby dragoun). Druhá nejvíc ze všeho připomene stereotyp vojny, přepadovky ohlášené na poslední chvíli, následně zbytečnou činnost prováděnou na rozkaz někoho, kdo by to schytal od dévéťáka, a zrušení poplachu provázené skřípěním zubů těch, kteří si tenhle falešný poplach odmakali. Třetí povídka by při troše snahy vydala na celý film, Ornest se Zahajským jsou skvělý, sníh olepuje naprosto všechno a severák foukající ze všech stran. (04.11.2016)