Kdo seje bouři
Inherit the Wind
Kto seje vietor
Režie:
Stanley KramerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Ernest GoldHrají:
Spencer Tracy, Fredric March, Gene Kelly, Dick York, Donna Anderson, Harry Morgan, Claude Akins, Elliott Reid, Paul Hartman, Philip Coolidge, Jimmy Boyd (více)Obsahy(1)
Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (191)
Podle komentářů jsem čekal, že se bude jednat o "dialogově" minimálně stejně vypiplaný skvost jako v "Hádej, kdo přijde na večeři". Bohužel jsem se mýlil. Ne, že by film nebyl dostatečně dobrý. je to určitě skvost a jeden z kultovních amerických filmů. Ale něčím trošku jiným, než se nabízí. Ale to posuďte sami. Každopádně Spencer Tracy byl opravdu neuvěřitelný herec a asi si s ním seženu co nejvíc filmů to jde. ()
Moc krásná záležitost, výborné soudní drama s nadčasovostí, která je po tolika letech až neuvěřitelná.. Spencer Tracy se mi líbil ve všech filmech, které jsem s ním viděla, ovšem v tomto snímku si mě namazal na chleba, rozesmál mě, rozplakal a donutil zastavit se.. Příběh mladého učitele mě oslovil, vtáhnul a ani po závěrečných titulcích nepustil.. Nemám co vytknout, scénář jedním slovem skvostný, herci do jednoho výteční a ta touha po svobodě a samostatném myšlení je mi nesmírně blízká, rezonuje mi.. ()
Pryč jsou ty časy, kdy se filmy točily výhradně bez peněz a pro lásku k řemeslu, kdy myšlenka díla byla důležitější než všechna efektní pozlátka a kdy tvůrci dovedli napsat takové dialogy, že z nich naskakovala husí kůže a mozek diváka pracoval na plné obrátky. V USA dříve takové filmy opravdu vznikaly a, světe div se, nebály se vzít si od základu na paškál i víru v samotného Boha, což je jedině dobře, protože si ztěží dokážu představit něco odpornějšího než úlisného pánbíčkáře, který vás při zmínce o opici začne mlátit krucifixem po hlavě a odříkávat jako v transu pasáž o stvoření světa. Stanley Kramer byl výjimečný režisér a jeho Inherit the Wind je pro mě i dnes jedním z nejinteligentnějších a nejbrilantněji napsaných snímků, jaký jsem kdy se souhlasem církve zhlédl. -- Ode mě to možná zase tolik neznamená, ale při vší skromnosti to za úplně nicotnou pochvalu také nepovažuji :-) 95% ()
Velmi mi zde scházely mnohem pevnější argumenty. Jinak se samozřejmě jedná o film top kvality, který rozhodně má co říct i v dnešní době a já za něj děkuji. Herecké výkony hlavních protagonistů byly zkrátka božské. Příběh byl brutálně chytlavý a nekonečně zajímavý. V podstatě se jedná o střet zdravého rozumu s pevnou a nezlomnou vírou. Film je mnohem lepší než solidní Wilderův Byt. Oscar měl skončit rozhodně tady. Druhá polovina filmu je naprosto okouzlující a já ji zhlédl se zatajeným dechem. Slabé 4*. ()
Jak to říkali v tom filmu - tohle spíš připomíná proces z Kladiva na čarodějnice. Já jsem nevěřící a proti víře v Boha nic nemám, POKUD MI TO NIKDO NEVNUCUJE NEBO TO NĚKOHO NEOMEZUJE a to proto, že účelem víry by mělo být lepším člověkem, ale tohle byl opravdu jenom hon na čarodějnice. Šílené a směšné, jestli k něčemu takovému došlo. 90% Tento film je parodován v Simpsnech v epizodě 17x21 ()
Galerie (58)
Zajímavosti (6)
- William Jennings Bryan, jehož jméno bylo ve filmu změněno na Matthew Harrison Brady (Fredric March), ve skutečnosti nezemřel v soudní síni, jak je prezentováno ve filmu, ale pět dní po skončení procesu ve spánku na mrtvici. (Chegi)
- Film vznikl podle divadelní hry, kterou napsali Jerome Lawrence a Robert E. Lee. Ta měla premiéru na Broadwayi v roce 1955. (kowalski)
- Opičí proces se dostal i do seriálu Simpsonovi – konkrétně do 21. epizody 17. série, která nese název Opičí proces. Ve škole se má učit i teorie kreacionismu. Líza chce, aby se učila jen jedna teorie. Při hlasování je však rozhodnuto, že se bude učit teorie kreacionistická. Po zatčení Lízy – poté, co tajně učí evoluční teorii – následuje opičí proces, kde se nakonec Homer díky Marge stane důkazem potřebným pro vítězství evoluční teorie. (VMa)
Reklama