Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Dvě povídky (…z druhé kapsy) Karla Čapka zfilmoval v roce 1964 režisér Jiří Krejčík. V první z nich, Čintamani a ptáci, jsme svědky sběratelské posedlosti lékaře MUDr. Vitáska, který ve vetešnictví objeví světově unikátní perský koberec. Cesta za jeho získáním je více než strastiplná. Majitelka vetešnictví paní Severýnová nemá o hodnotě koberce tušení, a tak jej používá jako pelíšek pro svou fenku Aminu. Majitelka koberce, vdova Zanelliová, má kus u paní Severýnové jen v úschově, a protože jde o rodinnou památku, nechce ani slyšet o jeho prodeji. Noblesní doktor Vitásek se kvůli své vášni nakonec spaktuje s lupičem… V povídce Příběhy sňatkového podvodníka pátrá inspektor Holub po dosud neznámém a nepolapitelném elegánovi, který na starších osamělých ženách vylákal desetitisíce korun. Jaké je jeho překvapení, když po nějaké době vypátrá známou firmu, bývalého podvodníka s losy pana Plichtu. Ten si po pobytu ve vězení musel opatřit pět zlatých zubů, čímž pro starosvětské paničky začal působit přitažlivě a důvěryhodně. A tak začal svou nově nabytou schopnost patřičně využívat. A nedokáže s tím přestat ani po svém zatčení, cestou na policejní stanici… Obě povídky poskytly řadě populárních českých herců příležitost k vynikajícím kreacím. V úsměvných prvorepublikových historkách zazářili mj. Vladimír Šmeral, František Filipovský, Olga Scheinpflugová, Vlastimil Brodský, Jiří Sovák a řada dalších. (Česká televize)

(více)

Recenze (99)

Radko 

všechny recenze uživatele

Vynikajúce. Absolutórium si zaslúži predovšetkým príbeh s prevzácnym kobercom, na ktorom sú vtáky. Keď už pre iné nie, tak jeden významný rozdiel medzi oboma poviedkami je. Spočíva v cieli podvodného jednania. Adrenalínové dobýjanie vzácnych a výnimočných zberateľských kúskov, hoci nie vždy úprimné a čestné mi vždy prišlo oveľa zaujímavejšie (v literatúre, výtvarnom umení i vo filme) aj morálnejšie, než uslintano - falošné- nadbiehavé získavanie fyzickej lásky obstarožných dám či slečien, o ktoré by dotyčný za normálnych okolností ani len pohľadom nezavadil, za účelom vydrancovania ich usporených peňazí, starostlivo uložených v bankách, alebo kdesi medzi zatuchnutým, dlho nepoužívaným spodným prádlom. ()

jatamansi 

všechny recenze uživatele

Čapek je mým nejoblíbenějším českým spisovatelem a jeho adaptace patří k těm vesměs povedeným (až na již zmiňované Temné slunce, viz Krakatit). Povídky jsou kouzelné, sluší jim i ta černobílá. Když navíc si jednu z hlavních rolí střihne manželka Olga Scheinpflugová, ve filmu skoro neviděná, co si přát více? Povídky jsou koncertem takových hereckých es, že by to stačilo na seriál či slušný celovečerní film. Čintamani mám raději, Podvodník tematicky není tak silný. Ale obé právem ve zlatém fondu. U Čintamani se mi v souvislosti se sběratelskými vášněmi mimoděk vybavuje i černý humor Roalda Dahla a uřezané nohy skříně, kdo četl ví, o čem mluvím. ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Krásný a tak i trochu neprávem opomíjený povídkový film. Po jeho shlédnutí jsem dospěl k názoru že se mi ze všech těch povídkových filmů, jevil jako ten úplně nejzdařilejší a nejpropracovanější. Předčil tak alespoň u mě starší Haškovy povídky ze starého mocnářství, Čapkovy povídky a nebo také krásný film Pět z miliónu a O věcech nadpřirozených s konce padesátých let, ale tady bylo rozhodování opravdu velmi těžké. Námět a scénář byl od Karla Čapka, tak asi není žádným překvapením a tajemstvím že režisér Krejčík vybral pro jednu z hlavním rolí, Čapkovu manželku Olgu Scheinpflugovou. Jestli to byl záměr nebo dobře promyšlený martekingový tah, a jemu se zde dle scénáře prostě hodila do konečné skladby a podoby filmu to se zřejmě už nedozvíme. Ale co je podstatné, že tato žena-herečka byla vidět a slyšet a její herectví bylo skutečně na vysoké profesionální úrovni, a to v obou dvou povídkách. Vůbec ta její role, staré paní Severýnové židovské obchodnice s koberci poblíž někde židovské synagogy v Pařížské ulici byla velice komediální. To jak stále sem a tam běhala pro koberce, to jak mluvila a nebo s jakou péčí se starala o svého čtyřnohého přítele, mluvilo za vše. Vladimír Šmeral ztvárnil neméně výraznou roli dr. Vitáska posedlého sběratele orientálních koberců, jehož touha po jedinečném exempláři nakonec vedla až k samotné krádeži a to zase vesměs velice humorné. Kdo se mi však v této první povídce líbil, a kterou mám přeci jenom o trochu raději, a to i přesto že v té druhé bylo alespoň dle mého mínění lepší herecké obsazení, tak to byl ten Hlinomazův lupič-Bimbalův klient (František Filipovský), který zde zahrál opravdu senzačně. Byl to takový Grimp z LImonádového Joea. Komický a tragikomický navzájem. Jeho věčné napájení, krkání, poulení očí a škytání nemělo chybu. "Šéfe cvakněte si?" No nakonec se ožral tak, že byl vlastně pro tuto loupežnou akci nepoužitelný a celá loupežná akce, navíc velice hlučná skončila nezdarem a vyplacením samotného lupiče-kasaře. Hlinomaz tuto malou roli zahrál s opravdu velkou chutí. Druhá povídka také ušla ale mě už tolik nezaujala. Ale samozřejmě sňatkový podvodník Vinenc Plichta (Jiří Sovák) a inspektor Holub (Vlastimil Brodský), bylo asi to nejlepší co nám tato povídka mohla nabídnout. Poznávací znamení hra na housle a zlaté zuby a celá akce byla započata. I zde hned na začátku byla jedna velice humorná scéna a to ta ve vlaku, kdy inspektor Holub všem mužským cestujícím prohlíží zuby..Ukažte zuby? Až dojde na poslance, o kterém nevěděl ani ho neznal a malér je na světě..Celkový dojem z filmu je tedy více než výborný, skvělá byla i hudba od Zdeňka Lišky, zvláště v té první povídce místami taková krásná orientální. Jedná se skutečně o komediální zábavu na vysoké úrovni, a dokonalé filmařské řemeslo jakbysmet. Škoda že tento film je v televizi tak trochu neprávem docela opomíjený. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Česká nová vlna a uvolnění tvůrčí atmosféry konce 60. let teprve klepaly na dveře, ale už v první polovině 60. let vznikaly kvalitní filmy, které neměly nic společného s údernictvím a budováním komunismu. Čintamani a podvodník je velmi příjemná retrokomedie, která si bere to nejlepší z vlídného humoru a lidství Karla Čapka a z režijní profesionality a poetiky Jiřího Krejčíka. Skvělé herecké obsazení - zásadní role pro Vladimíra Šmerala coby posedlého sběratele a velice pěkná role pro Jiřího Sováka coby neodvolatelného sňatkového podvodníčka. Režisér se vrací do idylické doby, kdy se dalo věřit i čestnému slovu recidivisty. Celkový dojem: 90 %. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Pod shlédnutí první povídky jsem se hned vrhnul do předsíně prohlédnout si koberec. Bohužel, nebyly na něm ani čintamani s ptáky, ani čintamani bez ptáků, a nakonec jsem pánové v té předsíni nenašel ani ten koberec! Výtečně se své role zhostil Hlinomaz, jeho způsob tichého vniknutí do vykrádaného objektu a utišování vzteklých psů prostě nemá chybu. Druhá povídka se mi jevila poněkud slabší už třeba proto, že pomačkaného melancholického Brodského a věčnou slečnu Bohdalovou nijak zvlášť nemusím. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (5)

  • Povídka Karla Čapka, která má i filmovou podobu – Čintamani a ptáci, vychází ze skutečného příběhu. Karla Čapka k jejímu napsání inspiroval orientální koberec, který někdy kolem roku 1924 objevil v pražském obchodě Heleny Zajíčkové. Přesně o devadesát let později koupila Čapkem obdivovaný koberec pražská Národní galerie a získala tím jeden z vůbec nejstarších orientálních koberců v českých sbírkách. (rakovnik)
  • Jako ideálního představitele MUDr. Vitáska navrhla Hugo Haase Jiřímu Krejčíkovi přímo Olga Scheinpflugová. Jiří Krejčík několikrát Hugo Haase ve Vídni navštívil, ale vzhledem k hercově zdravotnímu stavu byl nakonec nucen se svého původního záměru vzdát. Dalším kandidátem byl Jan Pivec, který roli odmítl s tím, že nebude hrát vedlejší roli v něčem, kde hlavní roli hraje čuba. Jiří Krejčík tedy oslovil Karla Högera. Tomu se scénář okamžitě zalíbil a Krejčíkovi na roli kývl. Mezitím však Krejčíkovi volal Pivec. Byl nadšen scénářem a roli chtěl přijmout. Když mu Jiří Krejčík odvětil, že roli už nabídl Högerovi, Pivec opáčil: „Učitelskej? Jak by takovou roli mohl hrát učitelskej" (narážel tím na původní zaměstnání Karla Högera) a pravil, že si to osobně půjde s Högerem vyřídit, ať je Jiří Krejčík bez obav. Jak řízení mezi oběma mistry probíhalo, těžko říct. Jisto je, že roli nakonec získal Vladimír Šmeral. (helianto)
  • Snímek byl natočen na motivy knihy "Povídky z druhé kapsy" Karla Čapka. (Terva)

Reklama

Reklama