Labyrint srdce

Vyborne natoceny a zahrany film s velmi zajimavym scenarem. Skvele vykreslene jednotlive postavy pribehu, film ma az mysteriozni atmosferu a jistou davku napeti. Vasova v roli zoufale matky hraje jako o zivot, herecky urcite potesi i Munzar nebo Pleskot. Brejchova bohuzel zaujme jen celkem nezvykle tmavou barvou vlasu. Skoda, ze diky nametu film zustane asi navzdy zapomenut. (10.10.2013)

Velice těžké hodnotit. Film je samozřejmě výborně zvládnut mistrem kumštu panem Krejčíkem. Skvěle psychologicky vykreslené postavy a vygradovaný děj. Vášová je grandiózní. To už se dnes nevidí. Ovšem propagandisticky je film záludnější než prostoduché agitky let padesátých. Takže dávám kompromisních 60%. (09.10.2013)

Nebýt toho kontextu, který mi celou dobu neskutečně pil krev, bylo by to slušné drama, které nezapře um svého režiséra. Herci skvělí, psychologie postav propracovaná, atmoška by se dala krájet a pointa sice očekávatelná, nicméně krutá... Jenže film otevřel František Smolík slovy: "To víte.. Západní Německo. Cenzura... " a pak už to jelo. Emigranti, co mají rozum a šťastně se vrátí, se mají dobře, ale ti, kteří to štěstí neměli, byli v západoněmeckém lágru zastřelení lidma, kteří jim bránili v návratu.... Dalo by se to všechno brát jako fikce, ale když ono to byla tak strašně okatá propaganda. A když mi něco celou stopáž takhle pije krev, víc dát nemůžu... :( (19.07.2009)

Poněkud méně povedený "Vyšší princip" - podobný je jak rok vzniku filmu (1960 a 1961), tak i herecké obsazení (Vášová, Brejchová) a rovněž také i dějová linka má shodné rysy (matka přichází o svého syna a dělá vše proto, aby jej ještě mohla spatřit). Samotný film v době svého vzniku musel dosahovat i opěvování stejného jako "Vyšší princip", ovšem dnes, když už víme, jak to všechno doopravdy bylo, se díváme na danou tématiku z druhé strany barikády. Emigranti utíkali ne proto, aby mohli zničit s pomocí západu svou vlast, ale aby se měli lépe, než by jim bylo dopřáno zde. Nikomu neškodili, ba naopak byli všem ku prospěchu věci (jak komunistům - odpadla jim práce s "nebezpečnými živly", tak západu - příchod levné pracovní síly). A prozření Marie Vášové, že "pokud by se měl syn vrátit takto zle poznamená, tak to raději vůbec" - nyní ztrácí na účinku. Nicméně nic se nemění na tom, že Vášová byla skvělá dramatická herečka a Brejchová ještě pískle. (28.02.2014)

"Chcete vyslíchat, kádrovat, nebo si dát rande?". Ptá se, jako vždy, vynikající Jana Brejchová, která tu má ovšem silnou konkurenci. Matka čekající, doufající a na těžkosti dané doby narážející v podobě Marie Vášové je dokonalá. Hrdost a odhodlanost nevzdat se, má tato herečka v sobě a pravidelně dává svým postavám toto silné charisma. Nájemník, který má montérky a knížku, se nemusí o svou budoucnost bát, nicméně upřímnost a pohrdání nutnou lží, jsou vlastnosti, které se politicky nerozdělují. Závěr není bohužel tak silný, jako celý předchozí děj, ovšem precizní, širokoúhlá Krejčíkova režie a Liškovo temné tóny, dodávající všemu perfektní příchuť, drží film v nadprůměru, o tom není potřeba diskutovat. (25.11.2013)