Morálka paní Dulské

Podobné filmy mám moc ráda, i když se mi u nich chce upřímně zvracet. Rozhodně Morálku paní Dulské nevnímám jako komedii. Když už, tak jako zatraceně hořkou a tak trochu ophülsovskou. Tenhle věk, který páchne petrolejem, zakouřenými šantány a zatuchlinou ohyzdných měšťáckých bytečků, poskytuje pro takový nechutný námět naprosto ideální pozadí. Ten, kdo alespoň trošičku poznal, jak to ve světě chodí, musí uznat, že to není jen kostýmní veselohra ze starého Rakouska, ale ostré nadčasové dílo, kterým mě mistr Krejčík zase jednou pořádně rozsekal. Jasně, příběh je schematický a postavy moc jednoduché, ale ani nevím, jestli se to v tomto případě dá brát jako nedostatek. (14.08.2008)

Film o ne vábných stránkách kapitalismu lze udělat nejen s vkusem, ale i úsměvem a nadhledem. Měšťácké pokrytectví (existuje ovšem i proletářské a zdaleka se neomezuje na komunisty) bylo a je vděčnýn tématem. Zatímco soudobý konzumismus je chápán a nazírán současnou veřejností odlišně, zdaleka ne vyhraněně, ten starý byl za stara skoro vždy kritizován. Zprava, zleva, zespodu - a když to jen trochu šlo - i zeshora. Svým způsobem čítankový příběh ve stylu Olbrachtovy ANNY PROLETÁŘKY "ozvláštňuje" několik "maličkostí": vedle brilantní Krejčíkovy režie k tomu přispívá i scénář Jiřího Frieda a pak přímo přehršel uměleckých výkonů, jimž v titulní roli vévodí stařičká Zdena Baldová, pro niž nesmíme zapomínat na Fabianovou, Tomášovou, Šejbalovou či tehdy zvláště mladou Janu Brejchovou. Zhýralost sluší i standardní suverenitě Vladimíra Ráže. Zapomenout nelze ani na dobře fabulovaný obsah, v němž je protikladem jásotu jedné strany (kolem paní Dulské) i postupný nárůst sebevědomí hlavní hrdinky. Právě toto odmítání schematického chování "výcviku a zase výcviku ..." v duchu obligátního dobového černobílého vnímání problému, je zdrojem síly Krejčíkova přístupu. Ocenění zaslouží i rázné pojetí Šejbalové v její roli rázné, přímočaré dívčiny tety. Nezávisle na datu natočení máme před sebou jeden z mála filmů padesátých let, které svou úrovní i sdílností oprávněně oslovují již několik generací filmových diváků. (16.04.2008)

Podle stejnojmené divadelní hry polské dramatičky Gabriely Zapolské z roku 1906 vzniklo působivé drama, v němž Zdeňka Baldová opakuje svou roli z nastudování Tylova (Stavovského) divadla z roku 1954. Její výkon je obdivuhodný a dokazuje, jakou byla skvělou herečkou, ale zbytek obsazení se nijak nenechá zahanbit. Dojemný precizní výkon podává Marie Tomášová coby utrápená krásná služtička, jejíž příběh film vypráví. Vladimír Ráž mi tu něčím připomínal Laurence Oliviera - jeho samolibý zhýralec se zárodky charakteru je velice uvěřitelný. Famózní je Vlasta Fabianová, někde mezi koketou a matronou v roli zákeřné tety. Jiřina Šejbalová a Jana Brejchová hrají poměrně jednoduše načrtnuté kladné postavy, které jim nedávají mnoho hereckého prostoru, ale jejich výkony jsou rovněž velice povedené. Snad jediný, kdo tak úplně nesedí, je velice přemrštěně exaltovaná Alena Martinovská, která svou rozmazlenou Hešu dost přehrává - v porovnání s relativně civilními výkony zbytku obsazených to působí jakou pěst na oko i ucho. Krejčíkova režie je naprosto precizní, tíživé scény jsou vhodně vyvažovány humornějšími momenty (scény z tanečních, ...) a kameraman Vladimír Novotný vytváří velice zajímavé kompozice. Silný filmový zážitek. (21.02.2009)

Většina herců se ke konci života potýká s nedostatkem rolí. Ukončit filmovou kariéru, tak, jak ji zakončila Zdeňka Baldová, to by si asi přál každý. V posledním roce života natočila Baldová dva filmy, ve kterých ztvárnila titulní roli. Páté kolo u vozu a tento. Zatímco Páté kolo u vozu byla čistokrevná komedie, Morálka paní Dulské bylo drama s komickými místečky a zde se mohla Baldová naplno rozehrát a zúročit své celoživotní mistrovství. A nejen mohla, ale ona to i udělala. Film však natáčela už vážně nemocná. Dnes se to tvůrcům těžko přiznává, ale když se chýlily natáčecí práce ke konci, muselo se spěchat. Zdravotní stav Baldové se totiž den ode dne horšil. Ke konci natáčení už museli "Baldinku" na natáčení nosit a dělat velké pauzy mezi obrazy. Dva týdny po premiéře Baldová zemřela. Kdo film viděl, musí uznat, že na naprosto profesionálním výkonu Baldové to není vidět. Chamtivá, zlá, lakomá a vypočítavá paní Dulská je místy i komická, přesně tak, jak Baldová své role tvořila i na divadle. V málokterém filmu se našlo tolik výrazných partů pro tolik hereček najednou. Vedle Baldové se ve filmu blýskla i Marie Tomášová, Jana Brejchová, Vlasta Fabianová, nebo Jiřina Šejbalová. Uznávám, že jsem se nechal strhnout výkonem Zdenky Baldové a podle toho vypadá i mé hodnocení. (02.03.2007)

Je až k neuvěření jak s vysokým temperamentem, a to na samém sklonku své filmové kariéry a v podstatě i jejího života se tato velká herečka (pro všechny tenkrát matka Baldinka) přehrála do zcela negativní role...Morálka paní Dulské, žena od početné rodiny, kterou vede svou pevnou rukou a kdy je ochotná použít i ty nejnemorálnější a pletichářské způsoby. Po jejím boku si zahrál Bedřich Vrbský pasivní a ve filmu skoro nemluvící manžel..Dvě úplně povahově rozdílné dcery rozmazlený a závistivý spratek Heša (Alena Martinovská) a milounká Mela (Jana Brejchová), lehkomyslný syn Zbyšek (skvělý Vladimír Ráž), hodná služebná Hanka (Věra Tomášová) a koketní bezohledná neteř Juljačevičová (Vlasta Fabianová)..Konečný obrat a zvrat byl opravdu vyloženě komický. Tisíc zlatých nakonec veškeré to trápení vyřešilo. Lepší průměr 3,5/5* a to lepší od Jiřího Krejčíka. (08.03.2008)