Probuzení

Ve své době nesporně výrazný snímek má vcelku co říci i dnes. 1) To, co tehdy snad i šokovalo, nebyla ovšem kvalita díla, ale fakt, že se na filmovém plátnu objevil někdo jiný, než budovatelé socialismu. Jitko, pojď si trsnout._____ 2) Dobové znaky se nezapřou: melodramatická hudba, chvílemi naivní dialogy, spoluobčané aktivní při chytání zlodějů. Zajímavé jsou i pěkně prokreslené postavy Jitky a Tonka. Za zmínku stojí i 40letý malíř Ota Janeček, který se podílel na návrhu kostýmů a vytvořil titulky._____ 3) Hodné zaznamenání jsou i dobové reálie: Stalinova socha na Letné, noční Václavské náměstí nebo třeba vstupenky na nástupiště i s jejich kontrolorem._____ 4) Příjemní a atraktivní herci pak dodávají filmu šmrnc. Je to především krásná 19letá Jana Brejchová (hlavní ženská postava Jitka z dětského domova), 21letý Petr Kostka (šéf party Vilda, jak jinak, než z buržoasní rodiny), který předvádí zajímavé taneční kreace, 22letý Jiří Kodet (člen party Emil, nastavil nohu číšníkovi), 22letý Jiří Štíbr (člen party Marcel s kytarou), který později stál obvykle za kamerou, zvláště po své emigraci do Rakouska v roce 1968 a 21letý Jan Šmíd (číšník Tonek, zahleděný do Jitky)._____ 5) Mnoho později slavných herců si zahrálo větší či menší štěky: 39letý Jiří Sovák (vedoucí kadeřnictví), 30letý Vladimír Menšík s parádním účesem (šéf směny číšníků v kavárně Astra), 53letý Ladislav Pešek (Tonkův otec), 25letý Vladimír Brabec (okradený mladík), 24letá Libuše Švormová (Hanka z osady), 36letá Luba Skořepová (vyděšená žena u autonehody), 22letý Jan Přeučil (člen party na Petříně), 23letý Jan Kačer (mladík z osady), 37letý Josef Kemr (prodavač obuvi), 33letá Vlasta Chramostová (vychovatelka v domově mládeže) a další._____ 6) Kdyby si film zachoval dynamiku první hodiny, dal bych čtyři hvězdičky. Bohužel se však posléze tempo výrazně zpomalilo._____ 7) Výstižný koment: Radek99****. (09.02.2020)

Byl jsem až překvapen, jak moc opravdový tenhle film je. Vzdor době svého vzniku jde o výborný, skvěle zahraný příběh s v českém filmu ne příliš častou romantickou zápletkou, jejíž dobrý konec mě v tomto případě vyloženě potěšil. Aby ne, na filmu se sešli režisér Krejčík a nastupující generace českých herců. Jak to, že mě film o mladých z roku 1959 osloví víc, než současné "generační výpovědi" polistopadových příštipkářů? (14.08.2006)

Půvabná potvora Brejchů, šéf pochybné party Kostka a cesta po toboganu dolů... I po 40 letech film zaujme.80 % Tvůrci měli pochybnosti zda "slušná" Jana Brejchová (Jitka) dokáže zahrát roli chuligánky. Nakonec se rozhodli že ji odvezou do pasťáku, kde strávila tři dny a měl možnost se setkat s nejhrubším zrnem tehdejší mládeže. (30.07.2009)

"Snad to všechno ani nemuselo být, snad...kdyby...dobře že je to za námi." I když člověk od začátku ví, že hlavní protagonistka filmu Jitka v podání jako vždy kouzelně krásné Jany Brejchové se z těch "omylů, křižovatek a bludných cest" nakonec nějak dostane, nějak jsem celý film čekal, co z těch různých "lotrovin" (alkohol, cigarety, kradení peněz, útěky z domova a školy, bezdomovectví) pro ni nakonec vzejde. Docela měla tedy štěstí, protože to co ti tři kluci z party (výborný je hlavně Petr Kostka) postupně vyváděli, byla docela síla. Asi ještě víc jsem po celou dobu trnul, zda se něco nestane Tonkovi, který se do party dostane jednak kvůli lásce k Jitce a pak taky kvůli nepochopení doma (hlavně ze strany své macechy). Tady si myslím, že by film mohl být ještě zajímavější, kdyby nám o osudech Tonky a hlavně o jeho "probuzení" toho řekl přeci jen trošku víc. Jinak za nejkrásnější scénu z celého filmu považuji tu od řeky, při níž si Jitka máchá ruce ve vodě, směje se a do toho se na hladině zrcadlí ranní sluníčko. Bravo Krejčík, chtělo se mi v onu chvíli říct. Škoda, že takových scén nebylo ve filmu víc. Možná ještě stojí připomenout tu skoro na konci, kdy se Jitka s Tonkem prochází po nábřeží Vltavy a definitivně se probouzí ze "zlého snu", do něhož se díky té party delikventů dostali. Ono probuzení však možná začalo právě při té ranní "romanci" u řeky. Probudit se totiž znamená začít vidět "světlo na konci tunelu" a to se Jitce u té vody myslím poštěstilo. (04.09.2020)

Jiří Krejčík je skutečný mistr. Na konci padesátých let natočilt psychologický film o "problémové" mládeži a nezabřednout při tom do dobové schematičnosti, nýbrž realisticky zobrazit hlavní protagonisty v reálném prostředí a ovzduší oné doby, je skutečně obdivuhodný počin. Navíc i po padesáti letech má film co říci. Vynikající mladí herci: Jan Šmíd, Jana Brejchová a Petr Kostka. (27.01.2012)