Režie:
Jiří KrejčíkKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
František Smolík, Jana Brejchová, Ivan Mistrík, Jan Šmíd, Alexandr Postler st., Petr Kostka, Radovan Lukavský, Václav Lohniský, Marie Lukášová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Slavný film o zradě, kolaboraci a především o morální odpovědnosti jednotlivce, se odehrává na malém městě v době začínající heydrichiády. Sledujeme osud tří nevinných maturantů, kteří se stanou obětí msty, jež v dané době nemůže mít jiné, než tragické vyústění. (Filmexport)
Videa (2)
Recenze (755)
Jedno z nejsilnějších dramat vůbec. Nepopsatelná atmosféra snímku podpořená temnou hudbou spolu s výbornými herekými výkony (kromě Smolíka rozhodně stojí za zmínku i Brejchová, Kostka, Lohninský či Lukavský); to je Vyšší princip. Celkový dojem/pocit diváka z tohoto filmu se dá myslím velice dobře vyčíst z obličejů jednotlivých studentů v závěrečné scéně (nenávist, smutek, vzdor,...doplněte si svoje pocity ;-)). Rozhodně bych ho dal povinně promítat ve školách. ()
Československé Paths of glory dopadli podobne, ako tie Kubrickove. Ale pochybujem, že ich scenár ten československý nejako ovplyvnil. Krejčírovi sa podarilo vo svojom filme predstaviť nacistickú okupáciu ako peklo, a to bez rozbombardovaných exteriérov mestských ulíc. Skoro tento film pôsobí ako dystopické sci-fi z budúcnosti typu 1984, bohužiaľ iba reálne zobrazil našu realitu. Z technického hľadiska (ktoré tu nie je až také dôležité, že, ide predsa o posolstvo) sa dá skritizovať dĺžka, občas sa film predsa len trochu tiahne. Emócie mu ale nechýbajú. No a na záver iba toľko, že podobné veci v menšom rozsahu sa diali aj v komunizme, lenže my o tomto období točíme radšej komédie. Ale to je zase iba moje, neviem už koľké, hádzanie hrachu o stenu. ()
Povídku "Vyšší princip" z Drdovy knihy "Němá barikáda" jsem četl, a pokud si dobře vzpomínám, byla jedna z nejkratších (kolem pěti, max. deseti stránek). A proto jsem zíral, jak s touto silnou povídkou režisér naložil. A nejen on. Práce s kamerou a hlavně hudbou… proč se takhle netočí dnešní filmy? Proč dnešní hudba slouží jen jako výplň filmu, když zde je krásně předvedeno, že může většinu scén dokonale podkreslit? Viděl jsem poměrně dost českých filmů, ale momentálně mě (z těch novějších) napadají pouze Karamazovi, u kterých mi taky přišlo, že hudba nás vtahuje do filmu. Jinak rozepisovat se zde o výkonech mladé elity (Brejchová, Kostka) je zbytečné, ale pro mě neznámý František Smolík podal dokonalý výkon. Zkrátka, tohle zřejmě nešlo udělat lépe. 100 %. ()
Geniální převedení povídky Jana Drdy na filmová plátna. Výborné vykreslení atmosféry a strachu v době heydrichyády. Vynikající herecké výkony v čele s "Vyšším principem" Františkem Smolíkem. Při vyslovení legendární věty: "Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na tyranu není zločinem." mi přeběhl mráz po zádech. Nejlepší český film, který vystihuje dobu heydrichyády a všeobecně jeden z nejlepších českých snímků. Kdo neviděl měl by rychle napravit...... ()
Ano, bylo to hrozné. Byla strašná doba, ve které se to odehrává, celá ta strašná tragedie války a zmaru mladých životů. Jejich odvaha a vzdor. Strašná byla i doba, ve které to vzniklo, snad ještě víc, protože nepřítel neměl jméno Adolf a Reinhardt, ale Klement a Rudolf a Gustáv a vlastně jakékoliv. Patos, který z tohoto dílka teče proudem, po chvíli omrzí a z mrazení na dějem se stane mrazení nad formou ()
Galerie (46)
Zajímavosti (19)
- Film byl několik let zakázán v Západním Německu, kvůli údajnému antiněmectví. (Zdroj: ČSFD)
- Pro hlavní roli ušlechtilého představitele a statečného profesora, studenty přezdívaného "Vyšší princip", původně Jiří Krejčík zvažoval Jindřicha Plachtu. Nakonec však z tohoto sešlo, poněvadž v době, kdy se začal námět natáčet, byl už Jindřich Plachta po smrti. Roli režisér nabídl Františku Smolíkovi, který se svým velmi sugestivním hereckým projevem v této roli proslavil. (Karlos80)
- Povídka Jana Drdy popisuje skutečnou událost. V době heydrichiády, v červnu 1942, byl na příbramském gymnáziu zatčen šestnáctiletý student Antonín Stočes. Jeho spolužák jej tehdy udal za to, že z časopisu Zdroj vytrhl fotografii Hitlera a hodil ji do koše. Pár dnů nato byl zastřelen spolu se svým otcem a ředitelem gymnázia, Josefem Lukešem. (zdeny99)
Reklama