Vyšší princip

Dvadsiateho siedmeho mája roku 1942 bol spáchaný atentát na SS-Obergruppenfuhrera Reinharda Heydricha, zastupujúceho ríšskeho protektora Protektorátu Čechy a Morava. O niekoľko dní neskôr podľahol svojim zraneniam. Nemecká ríša vyhlásila kvôli jeho smrti štátny smútok. Niekoľko študentov pražského gymnázia však toto nariadenie nebralo na vedomie. Robili si z toho žarty. Za toto ich neuvážené konanie ich postihli tvrdé persekúcie a exemplárne tresty. *** (27.06.2018)

František Smolík svým brilantním výkonem dominuje sugestivnímu dramatu o morální síle člověka. Klasické dílo české literatury převedené do filmové podoby způsobem bez nejmenších pochyb důstojným, ba rovnocenným. Z věty "Die Sache ist erledigt." mrazí podobně jako z o několik let mladšího "Fsdejte se, nyc se fam nestane." 90% (26.04.2008)

Doteď byl pro mne Vyšší princip pouze položkou v maturitní otázce. Nyní dostal i fyzickou podobu. Na ní mi vadila zejména Skálová a také rozvláčnost děje. Film sice není viditelně natahovaný, ale celou dobu se tak nějak vleče. No a Skálová. Ta mi začala svým pohledem a řečmi, ať už když lovila Ryšánka nebo prosila tatínka, lézt na nervy hned po pěti minutách a lezla po nich úspěšně až do konce... Překvapil mne Hujer jako uvědomělý kolaborant a zejména vysoké požadavky na znalost němčiny... 80% (26.02.2012)

Dokonalý, mistrovský klenot naší kinematografie. Zničující, kruté a nelidské svědectví o tehdejší době, odehrávající se ve školním prostředí. O její moci, necitelnosti a lhostejnosti. Bezmoc a strach je nejvíce ukazován prostřednictvím hlavních hrdinů, studentů, kterým nebylo dopřáno, aby plně prožili svá bezstarostná, studentská léta. Vše se změní díky jednomu nevinnému, avšak neomluvitelnému žertu, díky němuž se stali nečekaným terčem vyslanců protektorátu, a který bude mít děsivé následky jak pro ně, tak jejich rodinu a vyučujícího profesora, excelujícího Františka Smolíka. Vše se vytratilo a oni přestali být naivními, rozjařenými lidmi, s lehkostí a úsměvy v obličeji, a během filmu se stali těmi, jimž se prožité události nesmazatelně podepsaly na tvářích. Milostné vzplanutí Jany Brejchové ke spolužákovi Ivanu Mistríkovi, tvořící jednu z vedlejších dějových linií, nabývá nešťastných rozměrů právě proto, že vzniklo ve chvíli, kdy již nebylo možno, aby jejich láska dostála svého naplnění. Strhující herectví, velmi hustá a tíživá atmosféra, všudy přítomný strach a zdrcující konec, neodvratitelně završující celý film. (31.01.2007)

Vůbec nejsilnější český film, který by měl být neustále vštěpován novým generacím. Naprosto fenomenálně podaný příběh z období nacistů v prostředí obyčejné československé školy. Dokonalá úderná hudba jen dokresluje hrozivou atmosféru, která zde tehdy panovala a vše končí hrůzostrašným koncem, při němž zůstává pusa dokořán, a kterých se tehdy bohužel událo mnohem, mnohem více. Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem. Já protestuji. Tak, jako každý čestný člověk musí protestovat. Protestuji proti vraždě vašich kamarádů, jejich nevinná a čistá krev ať padne na hroby jejich vrahů. 90% (24.05.2012)