Na špatné straně

Absolutní filmová nirvána. Do posledního záběru jsem se ani nehnul a hltal každou scénu a dialog netušíc jaký obrat vezme příběh v následující scéně. Mistrovský kousek, kterýmu sluší velký plátynko a jsem rád, že nám Febio fest tenhle zážitek dopřál. Černohumorné strhoé dialogy, dva hlavní hrdinové, všichni tak trošku záporní, ale ve filmu jsou jedini záporní nesympaticky a druzí záporní sympaticky, mimochodem politický názor tohoto filmu je mě docela blízký. Na postavách si tu nechal někdo sakra záležet a Mel je pořád charimastickej až na půdu, pokud jde o Vince Vaughna, tak jeho agent zjevně dělá přečasy, protože on je prostě všude i na Febiu měl dva filmy. Stará drsná škola s poctivou filmařinou navrch nemůžu si přát víc, možná jak říká Pomo, celou scénu v bance, ale to bylo asi fakt hodně drsný. (29.03.2019)

S. Craig Zahler u mě začíná mít punc novodobého amerického filmaře, jehož filmy jsou nekonečnou porcí zážitků. Už potřetí tomu tak je a potřetí tomu tak je v podobném duchu. Precizní dialogy, které nejsou tolik popkulturní jako od Tarantina, ale pořád jsou parádně úderné. K tomu zjevná brutalita, která nešetří nic a nikoho. Zároveň pořád přemýšlíte, kam až ve filmu zajít, aby to bylo adekvátní a nebylo to už přes čáru. Tady minimálně jedna taková scéna je a mám pocit, že si ji režisér neodpustí snad v žádném ze svých filmů. Navíc je zajímavé i to, že si filmy točí na základě svých scénářů a podkresluje je svojí hudbou. Jestli to značí genialitu, tak pak tu máme současného vítěze. Na špatné straně na mě navíc nastoupilo perfektní dvojkou Gibson - Vaughn, která jak kdyby vypadla z dobových akčních devadesátek a nějak se pozapomněla v čase. No, bomba. Co Vám budu povídat. Snad jenom kratší délka chyběla k pětihvězdičkové dokonalosti. Chápu, že režisér některé scény natahoval schválně pro podpoření atmosféry, ale občas to bylo až moc. Pořád ale hodně solidní žánrový kousek a jeden z těch nejvýraznějších za posledních několik let. (13.08.2019)

// Zahler v sobě spisovatele rozhodně nezapře. Tahle jeho temná alternativa ke Smrtonosné zbrani bez humoru, s typicky přemrštěnou mírou explicitního násilí, sociálním přesahem, a neustále posouvanou hranicí napětí, to pak dokazuje nejen svou stopáží (téměř tři hodiny), ale i viditelným citem pro detail, snahou takřka každé postavě dopřát expozici, nebo naprosto přesvědčivě budovanou zápletkou. Ten film je esteticky i myšlenkově neskutečně naplňující, navíc svádí dohromady výbornou trojici Gibson/Vaughn/Kittles, a to vše bez výraznějších tvůrčích klopýtnutí. Jasně, závěr asi nemusel být tak doslovný a vložka s Jennifer Carpenter, byť sama o sobě silná, tam de facto být nemusela, to jsou ale nepodstatné detaily na jinak dokonalém krimi thrilleru, který se v kinech už jen tak nevidí. Pod 9* bych nešel ani s pistolí u hlavy. (P. S. komentář uživatele Davies182 je skoro stejně tak dobrej, jako samotnej film) (24.03.2019)

Když se vyhořelý Martin Riggs rozhodne vzít si to, co mu patří a zatáhne do toho svého parťáka Vince Vaughna...Blok 99 byl pro mě až příliš béčkový svým pojetím, tohle mi ale sedlo neskutečně. Už dlouho jsem neměl po sledování filmu nepříjemný pocit a není to tím, že se tam střílí ženský do hlavy anebo se hrabe ve vnitřnostech člověka, je to spíš psychologický dopad, kde je krásně vykresleno, že v dnešní hyperkorektní době to odsere vždy ten s dobrým úmyslem anebo úplně všichni. Takové filmy dneska už točí snad jenom Zahler - pomalé, procedurální a s charismatickými hrdiny, kteří jsou ozbrojeni krásným cynismem a sarkasmem. Žádné velké zkratky nebo vysvětlování, spousta věcí vám řečena nebo ukázána není, ale o to větší je to pak síla, když se tne do živého. Např. scéna v bance by neměla vůbec takový dopad, kdyby se před ní neodehrálo to 15 minutové intermezzo s Jennifer Carpenter...Sice mi pořád u Zahlera vadí ty podivné papírové dialogy, kdy nevěříte, že si dva lidé tak povídají a působí to jako jiný vesmír, ale na druhou stranu vám min. tento film nahodí na začátku nenápadně lanko kolem krku a pak až do konce mocně utahuje. Silný zážitek, sedlo mi to. (03.04.2019)

Nový Zahlerův film je hozený trošku jinam než jeho předchozí dva opusy. Klade mnohem větší důraz na sociální kontext (který způsobuje valné většině amerických recenzentů osypky), velice podrobné prokreslení postav a bizarně odosobněnou atmosféru fiktivního Bulwarku. Dialogy jsou absolutně cheesy, jak je u něho zvykem, ale obzvláště v prvních 20 minutách je to over the top. Násilí je tu mnohem méně než třeba v Bloku 99, ale o to více šokuje (scéna v bance, tvl). Zahler dospívá, rozpočty bobtnají, ale pořád si zachovává absolutní kontrolu a autorskou vizi, což se projevuje i takřka tříhodinovou délkou a přímými direkty na divácké očekávání. Natolik se vymyká současné tvorbě, že ho prostě nejde nemít rád. (30.07.2019)