Na špatné straně

Další parádní Zahlerovka. Klasicky pomalá a dlouhá, ale stejně mě bavilo se na to dívat a možná s výjimkou odbočky k postavě Jennifer Carpenter tam vše mělo svoje místo. Mel Gibson a Vince Vaughn jsou kvalitní dvojka a postavy bankovních lupičů jsou tak chladnokrevný, že už to asi víc nejde. Kdo se těší na osobitý tvůrcův rukopis a brutalitu, opět nepřijde zkrátka. 80% (03.04.2019)

I dočasně suspendovaní policejní detektivové musejí být z něčeho živi. A když se Melu Gibsonovi a Vince Vaughnovi naskytne příležitost podstatně si vylepšit svoji životní úroveň, neváhají překročit zákon. Jedna vyloupená banka přece nemůže nikoho ekonomicky rozházet, zvláště když na jejím přepadení nebudou přímo participovat. Parta nemilosrdných zlosynů vše nevědomky vykoná za ně. Teď si jen vyzvednout pohádkovou odměnu za jejich degradaci a frustraci. A bez násilností, vyhřezlých vnitřnosti a různých jiných neplech se to pochopitelně neobejde. S.Craig Zahler mně opětovně dokazuje, že je to naprostý úkaz tvůrčí geniality na scenáristickém a režijním poli. Když má k ruce skvělou hereckou družinu a umí přetavit mnohá klišé v neotřelé a ne úplně tradiční postupy, je radost sledovat i film, co má hodně přes dvě hodiny. Zabrousí se i do problematických sfér s rasistickým podtextem a také se řeší i sociální dilemata. Zahler má vše poměrně promyšlené a navíc má dost času to nevšedním způsobem zpracovat. První hodina není z diváckého hlediska tolik vytížená, poznáváme hlavně prostředí, v jakém se oba titulní hrdinové pohybují a co je následně motivuje nebýt za vzorné predstavitele zákona.Druhá půlka už nabere podstatně výživné akčnější tempo, co už nemíní až do konce filmu polevit. Určitě to Zahler hrál na nepředvídatelnost událostí, přinejmenším je vyřešil po svém tvůrčím stylu. Nepříjemně dusná atmosféra měla postupem času taky své nemalé zastoupení. Výsledkem je neotřele vyznívající thriller s dvěma padlými hrdiny, kterým se nedá fandit, ale jak si povedou v touze po mamonu, je působivá záležitost. 8/10 (05.04.2021)

S. Craig Zahler je zjevení posledních let, to bezpochyby. Režisér ze staré školy, jež už po dvou filmech jasně definoval své principy, které my diváci od něj můžeme očekávat. Nejinak tomu je i u další horké novinky, kterou jsem už bezmála rok vyhlížel. A je vskutku neuvěřitelné, že tu zas máme biják, který se jednak se svými hrdiny vůbec nepáře a je absolutně bez kompromisů. Osobně si nepotrpím na slowburnery, filmy, které si pozvolna budují atmosféru, jen aby diváka v samém závěru pokud možno úplně odrovnaly, nicméně u Dragged Across Concrete je to úplně jiná písnička.Strašně se táhne, má setsakra pomalé tempo, jež by si tradiční Hollywood nemohl v žádném filmu dovolit, nicméně mistr plně rozumí dramaturgii jednotlivých scén, přesně ví, kde zatlačit na emoce, kde na napětí a kde jen neškodně seznamovat diváky s novými postavami, o nichž tak trošku tuší, že se nezdrží dlouho. Ve zkratce, tato festivalová novinka mě bavila po všechny tři cca téměř hodinové akty, každou minutu a každou sekundu. Navíc má výborné herce z Bloku 99 plus mého oblíbence Mela Gibsona, který neztratil nic ze svého charismatu ani respektuhodnosti a vyloženě si to užívá. Malinko jsem tam poznával druhou řadu True Detective s, posledních pár let vždy výborným, Vincem Vaughnem, doufám, že ten chlap po restartu kariéry (hlavně u Zahlera) předvede ještě mnoho úžasných věcí. Mimořádná spokojenost, v dnešní době takřka nevídaná žánrovka. (26.03.2019)

„Přemýšlím, jaký život mohu své přítelkyni nabídnout, a víte…v tom životě ji moc diamantů nečeká.“ Kosti a skalp stejně jako Blok 99 se mi dost líbily. A tento film stojí na podobných základech jako oba zmíněné snímky, ale bavil mě ještě o něco víc. Důraz na poznání výborně napsaných (anti) hrdinů, pomalé (nikoliv však nudné) tempo, chytlavý děj, překvapivá (ovšem ne samoúčelná) brutalita, zdánlivě banální dialogy (bavící diváka, ale i zlidšťující postavy), častá úmrtí, místy solidní napětí a atmosféra…k tomu nechybí řada zajímavých scén, i když pasáž s klíčem vám v paměti dost možná utkví nejvýrazněji. Více než čestnému gestu 1 z postav jsem ovšem nevěřil, a to je spolu s koncem to jediné, co můžu filmu vytknout. Proto dávám „jen“ silné 4*. „Dnes být veřejně označen za rasistu je totéž jako být v 50. letech obviněn z komunismu, ať už jde jen o možnou urážlivou poznámku v soukromém telefonním hovoru či netaktní chování k menšině prodávající dětem drogy. Zábavní průmysl, dříve známý jako zpravodajství, potřebuje darebáky.“ (26.05.2019)

Noirový policejní thriller ze starý školy, který je strukturován spíše jako román než jako film. S odpornými zločinci, výborně napsaným duem policistů, znechucených hyperkorektní, senzacemi a politikou hnanou dobou a smrtícím tempem mrtvé krysy, kvůli kterému se k filmu bude těžké vrátit. Zahler neuhýbá před ničím, vykresluje zločin v jeho nejextrémnějších podobách a do toho ještě stíhá komentář o dnešní společnosti. Jeho vyprávěcí schopnosti jsou nezpochybnitelné a ačkoliv to tempo občas ubíjelo, nedokázal jsem se od žádné scény odtrhnout. Scénáři podřizuje vše ostatní a že je to scénář excelentní a vrstevnatý, plný osobních a komorních momentů, chytrých dialogů, ale i hnusu a nesmyslného a nečekaného násilí - to na jednu stranu působí děsivě reálně, na druhou stranu fascinace mrzačením a zloduchy, kteří se oblékají a chovají jako psychopatičtí superpadouši z komiksu jasně odkazuje na pulp. O té ultra černé, ironické epizodce s Carpenter, kdy jsem nevěděl jestli se smát nebo být naprosto psychicky zdeptaný a fyzicky znechucený, ani nemluvě. Finální pomalu gradující, šíleně napínavá a přitom zcela komorní a procedurální akce je ovšem jasným potvrzením Zahlerova výjimečného talentu. Drsné jako šmirgl papír. A to jsme ještě neviděli adaptaci Špinavých kšeftů na North Ganson Street. 8,5/10 (24.03.2019)