Nikola Šuhaj

Film mě nijak zvlášť neoslovil, i když musím konstatovat, že je mnohem zdařilejší než projekt podle brněnského muzikálu s mladým Donutilem "Balada pro banditu". Nikola Šuhaj patří k plejádě skutečných zbojníků, kteří v myslích lidu bojovali svérázným způsobem za jejich lepší život, proti těm, kteří je vykořisťovali, zde v dobách na konci světové války, kdy všude panoval hlad a bohatí pro sebe schovávali zásoby jídla. Odpor lidu je v tomto filmu vyjádřen ještě v době před Únorem,přesto z něj už cítíme naděje na lepší budoucnost lidstva. V protikladu k této naději však film ukazuje, jak marná to bude naděje, když mezi "zbojníky", chcete-li revolucionáři, nebude panovat jednota,když mnozí z nich dají přednost svému vlastnímu sobeckému a individualistickému pohodlí před prospěchem všech. Šuhaj byl zrazen a nakonec zavražděn svým bývalým soudruhem. - Jednu z mála záporných rolí sehrál ve filmu Saša Rašilov, Jiřího Plachého jsem v roli žida poznat neuměl, zajímavá role připadla Františku Kováříkovi. Směsice starých oblíbených herců s nastupující generací trochu ukázala, že nové hvězdy českého filmu se teprve zrodí, tyhle byly nevýrazné a řada včetně Lídy Vostrčilové brzy zhasla. (28.06.2017)

Nikola Šuhaj ve filmovém podání Miroslava Josefa Krňanského romantizuje lidovou legendu do poetického výkřiku vzdoru proti neutěšeným a k prostému lidu kořistnickým životním podmínkám. Nikola Šuhaj je nejslavnějším knižním titulem Ivana Olbrachta, předpoklad ke zkoumání extrémnějších podob lidské frustrace byl ideální: konec druhé světové války znamenal zásadní geopolitickou změnu času i místa, ideologie je v radikální myšlence nebezpečnou společenskou zbraní, intenzivní panské vykořisťování lidské masy má své etnické i stavovské příčiny a nemají tendenci vymizet, jednoduše lidové vnímání dobra a zla, folklorní obyčej pověrčivosti legend a nadpřirozené moci. Krňanský uměl stísnit nálady vzájemné nevraživosti, rozplývá se v romantické poezií a nezneužívá prostředky k proletářské předurčenosti. Hrdinou lidově baladické písně proti nedůstojným životním podmínkám je Nikola Šuhaj (pozoruhodný Gustav Nezval), podkarpatský národní hrdina, ta živoucí lidová legenda a krutý zločinec v jednom. Extrémní frustrace vedou k mezním způsobům boje proti nespravedlivému řádu establishmentu. A byť jsou loupežníkovy metody nevybíravé, je to především snílek a romantický bojovník dobra a lásky. Lidová legenda je jedinou nadějí beznaděje chudoby. Hlavní ženskou postavou filmu je Eržika Dračová (zajímavá Ludmila Vostrčilová), Nikolova vyvolená. Láska zdá se mít magickou moc, je pramenem odvahy a důvodem odhodlaného odboje. Důležitou postavou je Abram Beer (vynikající Jiří Plachý st.), kupec s jedinečným citem pro trvalé vysoké výnosy obchodu. Nejdůležitější mezičlánek zachovávané tradice fungování moci. Významnou postavou je Molnár (dobrý Saša Rašilov st.), notář a místní mocenská autorita, držící se osvědčených způsobů osobní prosperity. K výraznějším postavám a současně ke členům loupežnické bandy patří: Nikolův mladší bratřík a dychtivý zastánce nekompromisního pokračování ozbrojené rebelie Juraj (sympatický Vladimír Salač), na ženitbu se těšící Danilo Jasinko (příjemný Jiří Dohnal), morálně nespolehlivý Ihnát Sopko (zajímavý Miroslav Homola) a v rozbujelé paranoie podezřelý Adam Chrepta (příjemný Emanuel Kovařík). Z dalších rolí: státními úřady trápený Nikolův otec Pedro Šuhaj (Jaroslav Vojta), ten prohnaný maďarský četník Imre Fekete (Otto Rubík), opatrný Adamův otec Derbak Derbačok (František Kovářík), komunistický agitátor a švec Lejb Abrahamovič (Stanislav Neumann), populistický kandidát na poslanectví (Vítězslav Vejražka), Nikolovo dopadení řídící vrchní strážmistr Sýkora (Vilém Pfeiffer), čarodějnice a baba Jaga (Lola Skrbková), revoluční starosta vesnice (Karel Kolár), lehkovážností Ihnáta trápená manželka (Stanislava Strobachová), či Danilova snoubenka Anča (Vlasta Vlasáková). Film Nikola Šuhaj v Krňanského podání je romantickým porozuměním nutnosti ozbrojeného nesouhlasu chudiny s establishmentem. Poetická romantická legenda. (18.09.2020)

Jak je člověk zvyklý na ty přepoetizované balady (proč ne?), tak tohle je poněkud šok ve své realističnosti a konkrétním dějovém, historickém i časovém zasazení, kde všechny tyto okolnosti hrají roli. Začátek s 1. světovou válkou je skvělý, i návštěva u baby Jagy je slušně natočená, škoda, že kritika vrchnosti je opět prvoplánová (figurky tlustého pána, peněz chtivého žida apod.), snad jen žandáři vypadají tak nějak normálně. Ve druhé polovině film skutečně přestává šlapat, i když některé scény jsou stále silné, a soustředí se spíš na téma lásky a zrady mezi svými. Což zase není úplně špatná myšlenka k zahození. Přesto film stále vypadá, jako kdyby první půlku psal někdo jiný, a dopisoval zase někdo odlišný. I tak mne ale svým netradičním pojetím příjemně dostal. (05.12.2012)

Vcelku zdařilý snímek z těsně poválečné doby. V této době se filmaři zaměřovali buď na válečná anebo neutrální témata. Toto je něco mezi. Poválečný vývoj tentokrát po první světové válce. Ukázka toho, že obyvatelé Podkarpatské Rusi na tom nebyli nikdy nijak zvlášť dobře, ať byl u moci kdokoli. Dokonce ani Češi jim nedali pokoj. Krásný příklad toho, že pán se bude mít vždycky dobře,buď se dohodne s tím nebo tím. Takže pro obyčejný lid prašť jak uhoď. Oproti pozdějším pokusům v televizi (Nikola Šuhaj, 1977) a hudebního ztvárnění (Balada pro banditu, 1978) , o něco méně zajímavý počin. Možná nevtáhne tak do děje tak jak by měl, ale přesto milý film s celkem dobrými hereckými výkony. (29.11.2010)

Veľmi zidealizované a zmystifikované "životopisné" dielo o známom podkarpatskoruskom zbojníkovi. Nie je síce ovplyvnené komunistickou propagandou, ale určité podobné prvky sa v ňom nachádzajú - "spravodlivá" odveta za krivdy "pánom". Tí páni sú veľmi zjednodušené charakterizovaní Židom, Maďarom a žandárom. Ale film rozhodne nenudí, má väčšinou slušné tempo a dramatizáciu. Vadili mi akurát silné melodramatické prvky, hlasitá hudba a ten rozprávkový začiatok o babe Yage. (02.12.2018)