Dívka s třemi velbloudy

Komediálně laděný příběh ze šedesátých let přináší s sebou téma vážné. Mladá dívka Bobina se při jedné zábavě seznámí s mladým montérem. Znají se asi jen 4 hodiny, ale výsledkem této známosti je nový život. Onen mladý muž však brzy zahyne na stáži v Alžíru. Bobina, jako jedinou památku na svého náhodného partnera má pohlednici se třemi velbloudy. Film je prošpikován výbornou konverzací velice připomínající italské filmy. I přes svoji závažnost jde o výtečnou komedii. Nejkrásnější hláška z celého filmu je z úst postarší ženy. Tuto větu pronesla v přeplněné nemocniční ordinaci: "Všechny jsme tu na potrat a každá dělá, že jí bolí v uchu." Film je méně známý, a to je škoda vážení. (06.03.2008)

Zapomenutá komedie aneb Jen kdyby mně dali malej krámek...aspoň docela malinkej koloniálek, abych byla svou paní. Já bych ani tak moc nekradla, to ne, to zas já nejsem taková. 1) Roztomilá poněkud surreálná komedie v sobě nezapře atmosféru československé nové vlny. Díla básníka filmového obrazu Václava Kršky se, pravda, mezi typické novovlnní produkty neřadí, přesto kafkovské scény na osobním oddělení, před potratovou komisí či v nemocnici, stejně jako dojem neskutečna umocňující výborná jazzová hudba a nedostatek kontaktního zvuku s nepřirozeně působícími ruchy, o svérázném humoru nemluvě, se před klasickou produkcí nové vlny věru stydět nemusí. Jak dlouho jste spolu chodili? Od půl dvanácté do dvou. 2) Vynikající Slávce Budínové zdatně sekunduje Zuzana Ondrouchová. Snímek představuje i řadu pěkných chlapů - Milouše - herce malých rolí 36letého Vladimíra Pospíšila, hezkého nápadníka Jardu - Petra Sedláčka, otce dítěte Pepíka Bajcuru - Jana Langšádla, abych jmenoval alespoň ty nejpřitažlivější. Ženská, když chce být vedoucí, musí někomu podržet. A komu? Někomu nahoře. No jo, ale když těch ředitelů a kontrolorů je dneska moc. Ve filmu padne i milá charakteristika mladičkého Jaroslava Satoranského (nic proti němu): Lepěj se mu ruce a je cejtit mejdlem. 3) Jakožto pamětníka mě dostal záběr na pouliční prodej zmrzliny do čtvercových plochých oplatek s vydutým kulatým dnem. Těch jsem se nalízal...Fakt milej film... (29.11.2010)

Nepřehlédnutelná S. Budínová v československé komedii o vážných věcech. Mladá Z. Ondrouchová podlehne neodbytnému svůdci, který zanedlouho poté zahyne na pracovní cestě v Constantině v Alžíru a jako památka na vášnivou noc jí zbude pouze pohled s velbloudy a dítě. Naštěstí vše vezme do rukou její výřečná matka, prodavačka v koloniále, S. Budínová. Její herectví je natolik výrazné, osobité a živelné, že celou veselohru pozvedla díky svým hláškám o úroveň výše. Naopak její dcera předvedla poněkud strnulý a mdlý herecký výkon. Za nejpovedenější považuji scény mezi S. Budínovou a jejím druhem V. Pospíšilem, kteří se výborně doplňovali a společně vytvářeli pravou italskou domácnost. Ve filmu se objeví také R. Lukavský, jako bývalý iluzionista a dočasný havíř, jehož intelektuální projev mi naopak s lidovým projevem ostatních herců moc neseděl. Mnoho vtipných dialogů lze zaznamenat v části, kdy se vedou spory o jméno novorozeněte (Grom x Vajcura). Spousta dalších kvalitních herců ve vedlejších rolích (R. Vrchota, N. Gollová, J. Moučka) obohacují film svým komediálním pojetím. Jedná se o překvapivě povedenou komedii, jíž dávám díky skvělé S. Budínové 4 hvězdy. (17.08.2012)

Vcelku nekrškovsky laděný film, i když jeho poetika tu a tam prosvítá vzdor tomu, že jde o komedii. Slávka Budínová tu zahrála svou životní roli – neustále štěbetavá s nefalšovaným sklonem k eruptivní hysteričnosti, ale zároveň okouzlující a jiskrně, ba až lascivně svůdná... Dialogy v hádkách jsou jak vystřižené z Woodyho Allena. Bavil jsem se! (02.06.2014)

Souhlas, vůbec to není špatný film. Opomenutý asi neprávem. V 16-ti matkou a ještě to "zdědit" po své matce. Skvělá Slávka Budínová a Zuzana Ondrouchová, kterou si pamatuji z Táto sežeň štěně. Ta bohužel svou kariéru tak daleko nedotáhla a předčasně zemřela (1978). Scénář i režiii nepojal Krška melancholicky jak by se u této problematiky čekalo, ale komediálně. (19.11.2010)