Odcházeti s podzimem

Slečna cudných myšlenek, která nemá problém je naplnit i v praxi, nás zve do svého světa, ve kterém se stylizuje do...vlastně do toho, co sama uzná za vhodné. Do bezcitné pesimistky, jež mávne rukou nad čímkoli, do lehké dívčiny dostávající, ale i dávající, do rozmazlené holčičky, která jednou nedostala to, co chce, do vášnivé krásky, pro kterou lze i zemřít, ale i do bezradné ženy. Nádherná atmosféra dobové povrchní společnosti s přetvářkou a lpěním na veřejné pověsti. Příběh o Regiments Erna s nevídanou dějovou linií, nádherným slohem, režií a Blankou, která bravurně zvládá všechny polohy zde vypsané. Po filmech Jarní Povětří či Čest a sláva zde opět předvádí svoje kvality. Krška to zvládá na výbornou i bez hudební podpory, stačí mu pár tonů klavíru. Další nenápadný TV film, který s přehledem převálcuje tucty dnešních pokusů. (25.06.2014)

Ponuré drama s výraznou secesní stylizací. Úžasná atmosféra!! Kamera Miloslava Harvana skutečně čaruje! Blanka Bohdanová v roli maloměšťačky Erny, která se peleší s celým armádním mužstvem a přitom žije ve svém vysněném světě, zamilovaná do důstojníka (uhrančivý Vít Olmer), který se hned na začátku příběhu zastřelí do srdce. Potom se jí v myšlenkách zjevuje nejen mrtvý muž, ale i ostatní důstojníci, se kterými měla co do činění. Vezme na sebe úděl vdovy, protože si myslí, že se oficír zastřelil kvůli ní, na hřbitově ji však čeká překvapení, které ji z mylného a vsugerovaného oparu rychle vyvede. Pod vším tímto dojmem iluze hraje melancholická klavírní hudba, jehož autor bohužel v titulcích uveden nebyl. Obsazení Erniných milenců také stojí za povšimnutí - Josef Větrovec, Petr Kostka, Vlastimil Harapes a další. Odcházeti s podzimem je překrásný film plný symbolických odkazů a je důkazem, že v šedesátých létech vznikala nejlepší filmová díla. (02.03.2020)

Dramaticko-romantický film (podle povídky Fráni Šrámka), místy to na mě působilo až jako takový zdařilý secesní povídky příběh. Film líčil příběh maloměstské krasavice (Blanka Bohdanová), která vystřídá řadu milenců z důstojníků místní vojenské posádky. Avšak po smrti jednoho z nich se vpravý do role vdovy. Je to těžké dilema mezi neskutečnem-vidinou, a skutečností, mezi touhou a realitou. Asi nejlepší televizní film od tohoto slavného režiséra, scénáristy ale hlavně velkého lyrika a poety viz třeba snímky Řeka čaruje, Měsíc nad řekou, či Stříbrný vítr. Mimochodem námět tohoto filmu pocházel právě z pera Václava Kršky, který před X lety-nazpět jako filmařský začátečník společně ještě s Františkem Čápen zrežíroval podle tohoto románového námětu svůj společný debut Ohnivé Léto. (20.12.2006)

Zdařilá televizní inscenace, fillmové zpracování Ohnivé léto je mi svým podáním bližší. I když Václav Krška vycházel v obou případech ze své vlastní předlohy, vznikly dva naprosto odlišné formáty. V této komornější a úspornější verzi jsem ocenila především výkon Blanky Bohdanové, které se před kmerou měnila z koketérního děvčátka ve vyzrálou životem otlučenou mladou dámu. Není žádným tajemstvím, že k televiznímu zpracování se často sahalo díky finančním úsporám, což je patné i zde. Kvalitnější filmový materiál by určitě výsledku prospěl, hudba je velmi jednochudá, děj se odehrává převážně v interiérech. V rámci těchto zúžených mantinelů dopadl výsledek velice dobře. (03.03.2015)

Tragický příběh jedné povětrné ženštiny obšťastnující veškeré důstojnictvo místní posádky a mistrně podaná hlavní role herečkou Blankou Bohdanovou. K příběhu samotnému. Chápu ty odsudky tehdejších maloměstských paniček, protože taková byla tehdy doba a podobné výstřelky se tenkrát jaksi nenosily. Ovšem co ty odsuzující pohledy všech těch oficírů, kteří si s ní užívali nejednu hezkou chvilku? Co tím chtěl básník (Fráňa Šrámek) říci? (19.07.2014)