Posel úsvitu

Plachý – do očí bijící merkel sign. Božek má patrně horečku a fantazíruje: „Po jednom otočení země zůstavají hvězdy na stejném místě jako den před tím.“ Je příznačné, že mladého pána tyto prolhané žvásty nezajímají, protože dobře ví, že i když nikdo nic necítí, tak Země přece obíhá v elipse kolem slunce rychlostí 30 km za vteřinu. A že sluneční soustava letí Mléčnou dráhou rychlostí skoro milion kilometrů za hodinu. Ale hvězdy jsou zcela záhadně stále na stejném místě. Rok po roce, století po století, tisíciletí po tisíciletí. Nebo si snad pan vzdělanec Božek myslí, že země stojí ve vesmíru na jednom místě a nehne se ani o milimetr??? Zednáři vyzdobení maltézskými kříži. Nesmysl se seznámením. V Brně zahlédne holku, která se mu líbí. A v Praze ji úplně náhodou potká znova. Globusy všude – na univerzitě, u mladého pána. Asi rekordní počet globusů v českém filmu. On totiž Božek nebyl jen vynálezce. On to byl i astronom. A jeho šéf Gerstner rovněž. Kolem obou se motá podezřele moc Jezuitů. A co Jezuita, to astronom. A prominentní katoliční kněží 19. století jakbysmet. Božek vystudoval katolické gymnázium v Těšíně. 60 % (27.03.2021)

Československý film vyprávějící o českém vynálezci a konstruktérovi Josefu Božkovi (1782-1835). Talentovaného mladíka, jenž se zapsal do historie konstrukcí prvního vozu poháněného párou, ztvárnil V. Ráž. Životopisný snímek vypráví o příchodu mladého nadšence do mechaniky do Prahy a o jeho těžkostech v prosazování svého talentu a uskutečňování svých průkopnických myšlenek. Potíže v jeho práci a rozvoji jeho schopností mu způsoboval především F. J. Gerstner, ředitel a zakladatel Královského polytechnického učiliště v Praze, předchůdce Českého vysokého učení technického, v podání J. Plachého. Ve snímku jsou dobře patrné historické události a souvislost oné doby, od Napoleonova tažení na Moravu v době Božkova příchodu do Prahy až po zobrazení počátků průmyslové revoluce v Čechách, kdy byly průkopníci jako pan Božek, často nepochopeni. Stroje poháněné párou začínaly být průmyslově využívány místo dělníků, kteří ztráceli práci, a to sebou neslo patřičné společenské problémy. Snímek V. Kršky, jenž se v některých svých dílech věnoval životům zapomenutých českých géniů, vnímám jako čistě historický, neboť jsem v něm zaznamenal pramalý vliv tehdejší všudepřítomné komunistické propagandy. Ona nespokojenost dělníků vůči vrchnosti a aristokracii pramenila z dobové situace, kdy stroje začaly nahrazovat jejich pracovní pozice, a navíc se celý děj odehrává ještě před vydáním komunistického Manifestu. V malých rolích se v tomto snímku objevili pozdější slavní herci jako S. Fišer, Z. Řehoř, V. Hrubý, a jak jsem se dozvěděl později, také J. Lír. Mistrovský kousek se Božkovi povedl, když svému příteli Václavovi (V. Švorc), který ztratil ruku v boji proti proti Napoleonovi, vyrobil umělou končetinu. Majitele továrny, jemuž Božek zdokonalil postřihovací stroj, který zvýšil produktivitu práce, ztvárnil B. Karen. Podporovatele z řad lidu, kteří Božkovi poskytovali útěchu a zpočátku přístřeší, představoval J. Vojta s J. Kurandovou. Božkovu manželku ztvárnila téměř neznámá H. Kavalírová. Krškův historický film se mi líbil a navzdory datu vzniku a jeho naprostému zapomenutí ho budu hodnotit nadprůměrně, neboť dává jasný příklad toho, že i filmy vzniklé na počátku nechvalně proslulých 50. let mohou být kvalitní a co je ještě výjimečnější, mohou být také neovlivněny tehdejším politickým režimem. (22.04.2023)

„Již se Vám podařilo měl zničit, ale přijdou po mě jiní a ti moji myšlenku uskuteční. Parovozy budou jezdit a rozdrtí svými koly všechnu malichernost a sobectví lidského života…“ Film o Josefu Božkovi není úplně špatný, ale přeci jen je dost zatížen dobou svého vzniku. A nejde jen vyznění filmu, když se zdá, jakoby zatím, že se Božkovův parovůz nedostaly do běžného provozu mohla opravdu lidská malichernost a maloměšťáctví , zatímco ve skutečnosti za tím stály zmatky při produkci jeho vynálezu po průtrži mračen, kdy někdo ukradl pokladnu s vybranými penězi za celou produkci. Ve filmu jsou též tendenční scény ukazující, jak zlí kapitalisté využívají technického pokroku, aby mohli propouštět pracující a prohlubovat tak jejich bídu. Škoda tohoto ideologického balastu, Vladimír Ráž v hlavní roli se mi jinak dost líbil a myslím že ten film měl rozhodně větší potenciál. (19.11.2023)

mam rad filmy o vynalezcoch a vynalezoch. Viem, kto vynasiel parny stroj, telefon, ziarovku, velky tresk ... a hrdo hlasim, ze aj ja som uz prispel k neustalemu progresu a pokroku na tejto planete a uz som uspesny vynalezca. Zatial sice moj vynalez nema prakticke uzitie /vynasiel som len hyperosviezovac zumpy/, ale nevzdavam sa a raz urcite vynajdem aj nieco potrebne a prospesne. Nadej umiera posledna a nikdy sa netreba vzdavat. 68 % (17.02.2018)

Krškův steampunkový velkofilm s opravdu krásným Vladimírem Rážem v hlavní roli. Škoda, že schéma nechápající vrchnosti a chápajícího lidu je sem našroubováno tak neústrojně. Asi proto, že logicky by to mohlo být skoro naopak, což film částečně naznačuje (šlechtici a průmyslníci se projevují jako mecenáši, dělníci ničí stroje, které jim berou práci), ale to se samozřejmě nehodilo. (22.12.2011)