Vražda ing. Čerta

Prvních patnáct minut jsem byl nadšen, ale se v ději začaly hromadit surreální prvky, vyprávění se dostalo do zvláštní smyčky a nekomplikovanou satiru zaplevelila podobenství. Nepochybuji, že by se ve filmu dalo najít spousta vrstev a společených komentářů. A taktéž nepochybuji, že část z nich tam vůbec není. Pro feministky, amatérské psychology a milovníky všech možných alternativ to může být skvělý film. Já jsem se u něho nudil, a to tam hrál Menšík. (27.04.2020)

Silné, sevřené ztvárnění až absurdně šťastného nápadu, stejně burleskní jako rafinovaně, cizelovaně jinotajné... Kabaretní anekdota i svérázná sonda do psychologie osamělé, zaopatřené ženy, se vší ironií i dojímavostí, silou i zranitelností, prohnaností i bezmocí, ovšem vyjádřeno a servírováno autorsky, originálně, expresivně. lstivě a s důvtipem, zkrátka navýsost po žensku. Křehkost se tu snoubí s rázností, prozaičnost s fantasknem, téma samoty a opuštěnosti nezapadne, ale je na něj zřeno právě jako na dané východisko, a to okem komicky mžourajícím, ladně se přimhuřujícím i pronikavě a nesmlouvavě observujícím. *** Plus: pro mě jednoznačně první film z toho mála - byť zdaleka ne první, u něhož je patrné, že se o to pokouší -, kde je Jiřina Bohdalová s úspěchem předvedena jako skutečně krásná žena velkého světa, byť už odkvétající, snesla by ještě v této době bez uzardění srovnání se stárnoucí Bridgite Bardotovou: "Haló, Bohouši, někdo ohlodal v celém bytě nožky od nábytku. Jako by tu měli nory nějací cizopasní hlodavci, nenasytní, žraví, nestoudní. Co si mám počít? Jak mám přimět jakéhokoli řemeslníka, aby vykonal tak... tak podivnou opravu? Zvlášť v dnešních časech, kdy lidem tak zjemnělo nervstvo?" *~ (24.07.2014)

Muži a ženy jsou dva různé živočišné druhy. Ester Krumbachová to chtěla říci po svém. Ryze autorská filmová hříčka, která je vnitřně rozdělena na dvě trochu nesourodé poloviny - v první Krumbachová pracuje spíše se satirickým nadhledem a přivádí na scénu dvě protiznačné figurky, symbolizující nekompatibilní svět mužů a žen. On, tak ryze český machistický obžera (který dává vzpomenout na své obžerské závody s bernardýnem Bohoušem), a Ona, zoufale tragická pro vidinu sňatku submisivní hospodyňka, jejíž svět leží mezi kuchyní a šatníkem. Mezi tím vším poletují okázale vyprázdněné citáty a jména filosofů a psychoanalytiků. Potud vynikající zábava a mistrné herecké etudy obou hereckých legend. Pak ovšem výše popsané přeroste do půle druhé, půle autorského filmu, v němž ovšem manýrismus a tlak na přesunutí filmu do symbolických rovin vymýtí všechny dosavadní klady a zbude jen těžko dešifrovatelná změť čehosi. Škoda. Smutná, byť rozverná, surreálná tečka za tzv. Českou novou vlnou... (13.05.2012)

Nametove a svym zpracovanim velice zajimavy a neobycejny film. Scenar se ale mohl jeste vysperkovat. Diky uzasnemu Mensikovi (jeho telefonaty nemaji chybu) a zdatne sekundujici Bohdalove ale stoji za to film videt. Bohdalka se mi nikdy moc nelibila, v tomto filmu ji to vsak slusi. A nedivejte se na film hladovi:-)! (07.04.2014)

Oficiální text distributora sice přesně popisuje děj, avšak smysl filmu absolutně vynechává. Neříkám, že já jsem pochopila všechny náznaky. Na to by bylo potřeba asi vidět film víckrát. Skrze děj probíhá kritika zaběhlých gender stereotypů chování a myšlení žen a mužů. Pozorujeme touhu ženy po muži jejích snů, touhu nenaplněnou avšak nekonečnou a slepou. Pozorujeme muže, ze kterého se po letech vztahu stane jen bezedný žaludek bez chuťových buněk a úcty k ženě. To jsou ale jen stereotypy, které s realitou nemají nic společného. (haha? - irony?) :) (22.11.2015)