Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu

Dr. Divnoláska na absurdně ochromující, děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických jako Lumetův Failsafe, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je taková globální stopka vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. ***** Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** Ale já už to tak s Kubrickem mám, vnímám, že se vždycky nechá něčím neproporčně strhnout a natočí o tom či z toho film, "velké dílo". Proč ne, ale mně jeho díla nepřijdou ani tak velká, jako spíš neproporční a hysterická a Kubricka mám osobně za nekonzistentní a poměrně nedůvěryhodnou tvůrčí osobnost. ***** Ostatně, k zamyšlení je i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání nepříjemně připomíná tentýž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde na ČSFD, v obsahu u Failsafe, oficiálním textu ČT. Lumet i Kubrick pracovali na podobných scénářích ve stejný čas (spojovníkem je i jméno Petera George, autora jedné předlohy a spolutvůrce jednoho scénáře), cituji: "Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem." **** Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. Takhle je z toho spíš smutné memento mori. *~ (01.04.2021)

Mein Führer, I can walk! (Michael Bay je buď totální ignorant, anebo přece jen trochu smyslu pro humor má; vzpomeňte scénu Rooseveltova vyskočení z invalidního vozíku přesně strangelavským způsobem.)Těžko byste se někdy jindy pozorujíce výbuchy atomových bomb nasmáli tak jako tady. Vlastně to nešlo natočit jinak než jako komedii. Studená válka, závody ve zbrojení, ničení nepředstavitelných rozměrů - vše, co naprosto přesahuje běžné schopnosti lidské obrazotvornosti, si nutně říká o co nejabsurdnější zpracování. Komediální forma snímek neodlehčuje, nýbrž mu právě naopak dodává palčivosti. Ten, kdo tu hledá zábavu nebo černý humor, oslyšen nebude, avšak měl by si uvědomit, že film nebyl prvotně natočen k těmto účelům. (25.03.2006)

Místy neuvěřitelně absurdní satira o narušení nervózního míru jedním ochráncem amerických tělních tekutin a jednou "příliš iniciativní" posádkou strategického bombardéru. Když každý vtip domyslíte do důsledků, začne vás mrazit.. Jistě, celé je to fikce, protože existovaly a existují mechanismy, které by tomuto zabránily, ovšem i sebelepší mechanismus může někdy selhat. Z herců bezpochyby válí trojitý Sellers, ale mě více zaujal úchvatný G.C.Scott, z jehož počáteční mrzutosti kvůli Kubrickovu požadavku přehrávat nakonec vzešla spolu s Pattonem možná nejlepší životní role. Skoro půlstoletí na sebe s prstem na spoušti mířily dvě největší světové mocnosti a fatální hrozbou vzájemného zničení se držely v šachu. Přitom všem si však nevšimly, že ji každou plíživě obklíčilo dvacet indiánů s lukem a šípy, s kterými si teď neví rady. A to zatím naštěstí nenapadlo indiány vyměnit své zlato a korálky za atomovku.. (07.06.2010)

Námetom dosť podobné Lumetovmu snímku Fail-Safe (1964). Oba snímky rozoberajú, čo by sa stalo, keby sa či už zlyhaním techniky alebo zlyhaním človeka, dostal svet na pokraj jadrovej vojny. Len zatiaľ čo Lumetov snímok viac dbá na psychológiu jednotlivých postáv a je vážnejší, Kubrick vsadil na satiru a humor. Je na divákovi, čo preferuje. Mne sa o malinkatý kúsok páčila viac Lumetova verzia. 75/100 (22.11.2016)

Hodně vtipná záležitost (ačkoliv koukám, že ostatním to většinou tak vtipné nepřišlo) s poměrně nijakým začátkem, geniálním prostředkem a rozporuplným koncem, jehož potenciál nebyl využit ani trošičku (nebo možná tu trošičku jo). Herecký výkon George C. Scotta byl k popukání. Ne až tak Petra Sellerse, který se mi líbil pouze ve ztvárnění prezidenta. (02.08.2006)