Olověná vesta

Čestně – nedivím se, že Stoneova Četa si ve své době vedla lépe... Kubrickův Vietnam je pro oko diváka přeci jen méně atraktivní, urbanističtější (žádné ztísněné džungle se nedočkáme), méně akční, rozvláčnější a obšírněji pojatý. Přesto je působivý, byť na můj vkus jaksi odosobněný a chladný. Za vůbec nejlepší považuji úvod a závěr filmu – mariňácká přípravka se sestává z neustávajícího řvaní péráka, otupujícího drillu a zpěvu oslavných písní. To vše v tradičně vynalézavém vizuálním podání made in mr. Kubrick (scéna kontroly ostříhaných nehtů se špalírem vojínů na bednách je nezapomenutelná). Závěrečná scéna se sniperem je naopak to nejosobnější, co dává všemu dosud viděnému zrůdný smysl... a patří mezi to nejdrastičtější, co je v tomto žánru k vidění. Za nejproblematičtějčí rys Olověné vesty považuju postavy, které jsou až příliš schematické a nenápadné, o to však více vyniká naprostá absurdita a odlidštěnost války. A samozřejmě též Kubrickův cit pro dramatičnost situace a její vizualizaci. Výtečný je i "dobový" písničkový soundtrack. Suma sumárum, Olověná vesta patří mezi ty mezi divácky "méně atraktivní" Vietnamy, ale po stránce ideové mezi nejzajímavější. (19.10.2004)

Ten lampasáckej buzerant na ty kluky v té první části tak řval, že bych do Vietnamu odjížděl zcela hluchej. No, ale čím víc lampas řve a buzeruje, tím víc doma s koštětem šúruje podlahu pod přísným dohledem své manželky. Opravdu krásná úkazka toho, co dokáže podpantoflista s vyšší šarží na uniformě. Vietnamská část byla velmi dobře natočena, některé záběry kamery a to i ty kýčovitější mě dostávaly do filmového ráje. Samotný příběh ve Vitenamu po mě trošku pohazoval slůvkem nuda, ale konec už byl zase výživnej . Ovšem mě vždycky fascinuje jak se snaží někdo něco dobýt, že se furt někdo někam sere, to nechápu. Já bych si v tom zákopu dal cígo a čekal bych jak se to vyřeší a nebo kdo dřív chcípne hlady, případně bych psal SMS do Prahy svý holce : " Prosím tě dneska večeř ještě nepřijedu, pořád tady dřepím s amíkama v tom zákopu a čeká se kdo vyhraje, tak až se to nějak vyřeší tak já ti dám vědět a neboj nezahýbám ti a odpadky vynesu, ahoj Pavel . " Jenže já ve Vietnamu nebyl a tak tu válku amíci logicky nemohli vyhrát. Především za to ukřičený hovado v první části a skvělou kameru v části druhé se dostal film až na čtyřhvězdičkové hodnocení. (03.12.2007)

No podle mě tedy Vesta nijak skvělý film není. Jednak její dramatická výstavba je trochu divná, mezi první částí ve výcviku a druhou ve Vietnamu je příliš násilný a nepřirozený zlom (v takové 9. rotě přechod působí mnohem přirozeněji), navíc kromě (relativně) realistického a kamerově vytříbeného zobrazení války ve filmu postrádám nějakou hlubší myšlenku, důvod, proč ten film vůbec natočit. Co mi chybí nejvíc, jsou asi lidštější charaktery, už na začátku výcviku řada vojáků působí drobně vyšinutě a žádný mě nijak nezaujal. Co zůstává, je samozřejmě kubrickovsky precizní filmařská stránka, boje jsou dynamické, zvuk pořádně duní, kamera snímá ze zajímavých úhlů. Kol a kolem dobře natočený film, který ale v mých očích sráží pro mne nezajímavý obsah. (11.09.2006)

Jeden z těch méně akčních, méně explicitně násilných a více intelektuálních Vietnamů.... Kubrick se jako obvykle vyžívá v symbolice a všemožných metaforách a vede své postavy do extrémních životních situací aby tak konfrontoval jejich žviočisnou podstatu s intelektuálním a etickým duchem, vycvičeným životem v civilizované společnosti. Narozdíl od mnoha jiných tvůrců nepovažuje Kubrick za příčinu všeho toho odlidštění samotnou válku, do té jeho hrdinové nastupují již nadobro deformovaní pobytem ve výcvikovém táboře - v této pasáži také můžeme spatřit Kubrickovu specialitku a to lidský obličej zkroucený do hrozivého, zvířecího výrazu. První část má spád především díky instruktoru Hartmanovi, jehož mimika a nepakovatelné hlášky se chtě nechtě vrývají do paměti jako "full metal jacket" kulky...Ideovéd podhoubí svého filmu pak režisér rozvíjí v následující Vietnamské pasáži, kde také naplno rozvíjí svůj smysl pro technickou brilanci. Co záběr, to dokonalý klenot, v obrazové estetice IMHO patří Full Metal Jacket mezi nejlepší Kubrickovi snímky, hned vedle Vesmírné odyssey.... V realistickém a pohlcujícím podání válečných událostí však Kubrick přeci jen ztrácí na Stonea, byť jej naopak překonává po stránce myšlenkové... (01.12.2007)

#79 "I don't want no teenage queen - I just want my M14". Prvních asi pět minut jsem se smál, pak mě ale smích přešel. Seržant Hartman (spíš Hardman) byla neskutečně skvěle zahraná postava a během části z výcvikového tábora jsem opravdu cítil jak na mě z obrazovky srší ta pokora, únava, frustrace a spousta dalších emocí, které bych v takové míře nikdy nechtěl zažít. Bylo to až neuvěřitelné. A pak přechod do Vietnamu, scéna s vietnamskou prostitutkou mě naprosto dostala, v tu chvíly mi v hlavě probíhaly jen dvě slova: Kubrick a Génius. Narozdíl od většiny zde, se mi druhá část líbila ještě víc a nesouhlasím s názorem, že Kubrick nezvládá akční scény. Mě se naopak moc líbily, popsal bych je asi jako takové "rozvážné" a rozvaha rozhodně není špatná vlastnost. Navíc hudba co hrála ve druhé polovině mě jednoduše mnohem více poutala než (ač velmi úderné) pozpěvy vojáků z první poloviny filmu. Finální scény mi přišly jak z pekla, naprosto nádherné ! Na to, že válečné filmy nikdy nebyly mým žánrem, se mi tento snímek moc a moc líbil. Po Mechanickém pomeranči jsem byl v extázi, Barry Lyndon mě trochu probral ale Full Metal Jacket mě vrací zpátky tam, kde mě mistr chtěl mít. 10/10 (21.06.2011)