Osvícení

Nebijte mě, ale považuji to za nejhorší Kubrickův film. Vůbec jsem nepociťoval tíseň a ohrožení, přišlo mi to stejně mdlé jako ten dvojdílný televizní film. Jediná dobrá scéna byla, jak Jack s pálkou načapal svou ženu u psacího stroje. Dodatek: Po druhém shlédnutí to bylo mnohem lepší, a zvyšuji hodnocení o jednu hvězdičku:) (22.05.2002)

Excelentní minimalistický soundtrack nemohl být lepší a některé scény - hlavně ta koupelnová a chlapcova vize rozsekaných dětí v hotelové chodbě - jsou opravdu děsivé. Ale pár výhrad bych měl. Jack Nicholson, jakkoliv excelentní, v některých scénách nechutně přehrává, pokud je to režisérův záměr, tak jsem ho tak úplně nepochopil. A Shelley Duvall, když běhá po hotelu s nožem v ruce, snaží se zahrát vyděšenou, ale ve tváři je vidět, že jí to moc nejde. Ale to jsou jen takové mini-pihy na kráse celku. (11.11.2003)

Stanley Kubrick nebyl žádným horrormanem, ale jako mnoho jiných ambiciozních umělců bral možnost, natočit si něco v tomhle žánru, jako výzvu. Inspirován úspěchem Carrie Briana De Palmy, vzal si na mušku další Kingovo dílo. Pečlivě studoval slavné horrorové snímky 70. let (zvláště Omen a The Exorcist) a snažil se nejsilnější ingredience, které v nich objevil, transformovat do svého filmu. Jeho cílem bylo natočit "nejlepší filmový horror všech dob", a nutno uznat, že výsledek se této definici hodně přibližuje. Tím, že se Stephen King od tohoto snímku distancoval, jen potvrdil, že filmovému umění zas tak moc nerozumí. Ale co. Ken Keasey také všude rozhlašoval, že Přelet od Formana je shit, a pak byl několikrát spatřen, jak se na něj v převlečení plíží do kina. :-) Ostatně, je celkem známo (a je to pochopitelné), že spisovatelé obecně trpí tím, jak si filmaři jimi stvořený svět přizpůsobují vlastnímu vidění. Dodatek 2018: V době psaní komentáře jsem vycházel z tehdy u nás oficiálně šířené teze o Kingově postoji. Objevovala se zvláště v souvislosti s novější adaptací Shiningu z roku 1997, na níž King spolupracoval. Ve skutečnosti však spisovatel nebyl ke Kubrickově verzi zdaleka tak kritický, jak se tvrdilo. V jeho teoretické práci Danse Macabre, věnované horrorovému žánru všeobecně, se můžeme dočíst, že byl k filmu naopak mnohem vstřícnější, než se tvrdilo. Zmíněný Kingův spis u nás poprvé vyšel až minulý rok, proto připisuji tuto poznámku alespoň nyní. ... Na druhou stranu je docela možné, že King v souvislosti s novější adaptací Shiningu svůj názor na Kubrickovu verzi poněkud vyostřil. (25.05.2007)

Navzdory tomu, že jde o adaptaci Stephena Kinga, kterého fakt nemusím, se jedná o jeden z nejnapínavějších hororů vůbec, navíc s poměrně logicky se chovajícími postavami, což nebývá až tak zvykem. Aby také ne, když na režisérské sesli sedí Stanley Kubrick. Od plného hodnocení mě odrazuje snad jen trochu nedořešený scénář. Nemám rád, když je "zlo" tak trochu samoúčelné. Ale jinak Nicholsonův Jack Torrance, to bylo něco, a jeho manželka Shelley Duvallová mi byla dost sympatická, což ve filmech tohoto typu není moc pravidlo. (12.10.2006)

Už jsem byl smířený s tím, že žádný pořádný horor v životě neuvidím a tak jsem opustil tento brakový žánr, i když jsem měl za ty roky na kontě jen pár snímků, které mě dokázaly ohromit. Ano, jsem hororový fanda, ale bývalý. Když jsem si všiml, že i Kubrick natočil jeden horor, svitla mi naděje na lepší zítřky. Dlouho jsem to odkládal, očekávání byla veliká, ale mistr nezklamal a na mě po letech dopadly pocity strachu a napětí, které jsem často vyhledával, ale nalézal jen trapné kvílení teenagerů a jejich následné kuchání nějakými směšnými ksichty. Kubrick si znovu vyhrál s kamerou, což je vidět od první minuty při záběrech z ptačí perspektivy a samozřejmě s hudbou, kterou podtrhl mrazivou atmosféru snímku. Jack je ďábel, ale byla by chyba zapomínat na ostatní, protože všechny čtyři důležité role jsou skvěle obsazené. (07.09.2010)