Já, Tonya

Životopisná charakterová štúdia s kvalitne rozpracovanými postavami, zaujímavá kontrastom buranskej povahy hlavnej predstaviteľky s uhladeným svetom krasobruslenia, ktorý je pre ňu všetkým. Svet, z ktorého pochádza a partia v ktorej sa pohybuje (a ktorú si sama vybrala), plodí napínavú drámu ako z žánrovky. Aniž by v nej išlo o život. Výborní herci, pútavo nakrútené športové vystúpenia. (04.03.2018)

Působivé koláže reálu a zpracování založené na prolínání retrospektiv, aktuálních dobových záběrů aa vynikajícím výkonu titulní představitelky. Při takové matce a prostředí, do kterého se narodila, vlastně ještě tato americká krasobruslařka dopadla docela dobře. Smíšené pocity mám spíše z prostředí a doby, v níž tato Američanka žije. A s tím je spojena řada dalších otazníků. Otazníků hodně otevřených. (17.12.2022)

„America. They want someone to love, they want someone to hate..“ Jeden z největších skandálů zámořské sportovní historie zpracován jako černohumorná komedie s občasným „probořením čtvrté stěny“ a prvky mockumentary. Soutěžní jízdy jsou poutavě nasnímané, Sebastian Stan je nový Michael Biehn a despotická matka, vyžraný bodyguard s konexemi na tajné služby či všudypřítomná white trash demence občas vyloudí mrazivý úsměv, nicméně chtělo by to lehce prostříhat, méně tlačit Toničku do role oběti a možná na konci v rámci zatraktivnění spojit Margot s ledově ostrým Willem Ferrellem.. (24.05.2018)

Vzhledem k tomu, co se kolem Hardingové dělo, mohlo se jednat o hodně depresivní a nepříjemné drama. Tvůrci to naštěstí pojali jinak a vznikl z toho snad nejvtipnější film roku, který sice tempo neudrží až do konce, (kde se zcela logicky začnou odehrávat ty nejdramatičtější situace a úpadky všech zúčastněných) ale po většinu času výborně baví a překvapuje spoustou výborných nápadů, hlavně co se týká využití dobových, hudebních pecek. (12.08.2018)

Komentář obsahuje spoiler. Hardingovou a její aféru si pamatuji jen matně, proto jsem se s chutí vrhla na její životopisný film. Předně, je perfektně zpracován a chvílemi velmi vtipný. No je to takový hořký smích...Neubránila jsem se lítosti nad smutným osudem, který Tonyu potkal. Odmalička bitá, týraná, život bez lásky, matka hotové monstrum, nikde zastání, tréning od tří let a životní podmínky diametrálně odlišné od děvčátek z dobrých, kultivovaných rodin. Dospívání rovněž plné dřiny, dokonce bodnutá vlastní matkou a ve dvaceti nastupuje na scénu další mlátička, manžel. A začínají hádky, rvačky a dokonce i výstřely ze zbraní. Je až neuvěřitelné, že děvče z takových otřesných sociálních poměrů jelo dvakrát na Olympiádu. Holka bez vychování, bez vzdělání, ale schopná, jako druhá na světě a první v USA, skočit trojitého Axela na soutěži. Vlastně mě ani nepřekvapuje, že ji frustrace z neustále nízkého hodnocení rozhodčích (které iritovala svým laciným zjevem a hrubým chováním) vedlo k hanebnému činu, nechat přerazit nohy své soupeřce tyčí. Nikdy se nedozvíme, jestli o plánování činu věděla, ale násilí a rány Tonyu provázely celým jejím životem. Mohlo jí to skutečně připadat normální. Přestože lituji postiženou soupeřku, je mi více líto Tonyi. Kdyby žila v normální rodině, kdyby se dala do kupy s laskavým mužem, kdyby, kdyby..., možná by neskočila trojitého Axela, ale měla by fajn život. Jenomže na kdyby se nehraje a o tom to přesně je... Margot Robbie si Oscara zaslouží! A Allison taktéž.. Vynikající výkon! (24.02.2018)