Pomsta

Rape revenge pohybující se někde mezi Iñárritovým Revenantem a Zarchiho I Spit on Your Grave, aniž by se ovšem blížilo něčemu z toho, co je pro tyhle snímky zajímavé. Coralie Fargeat se imho snaží stylistickou manýrou zapadnout do cool stylu New French Extremity (poněkud vágní kategorie, kterou vytvořil kritik James Quandt na základě určitých trendů ve francouzské kinematografii). Vizuální ladění se povrchně, leč nápadně podobá filmům Hélène Cattet & Bruna Forzaniho (psychedelická scéna mnohonásobného vnořeného snu hodně připomíná jednu část z filmu L'étrange couleur des larmes de ton corps) i Gaspara Noeho, a to včetně designu titulků. Ovšem naprosto bez jejich talentu. Velmi přímočarý děj nedává smysl ani psychologicky, ani technicky, ani metaforicky, ani v nadsázce a nefunguje ani jako komedie či záměrný guilty pleasure pastiš (jediný dobrý vtip je ten s plechovkou piva obtisknutým na kůži hrdinky). Fargeat buď vytvořila laciný chyták na diváky, kteří se nechávají unést pěkným vizuálem a rádoby sofistikovanými odkazy na béčkovou kinematografii, aniž by chápali, co je na ní a na jejích umělečtějších či ambicióznějších variacích opravdu zajímavé, nebo to prostě sama nechápe. Krev rozstříknutá na hrubých betonových stěnách luxusního bytu a designových přístrojích vypadá pěkně – asi tak stejně, jako vypadá pěkně třeba reklama na Sony nebo United Colors of Benetton. K tomu přidat populární retro-osmdesátkovou syntwave hudbu á la Refnovo Drive a cinefilní divácký medián bude hýkat blahem? No nevím. Revenge je především oproti všem předlohám, jimiž se zřejmě nechala inspirovat, uboze nenápaditá, což žádná stylistická manýra nepřekryje. New French Extremity, jako cokoli jiného, inspiruje také k produkci vyprázdněných druhořadých napodobenin. (12.01.2019)

Francúzi definitívne ožili, po Ghostland ďalší parádny nárez. Množstvo krvi, prekrásna hlavná hrdinka, humor, takže splatterová komédia ako vyšitá. Pripomenula mi môj obľúbený "Savaged", akurát s vyšším rozpočtom. Znechutiť to síce nedokáže, ale cieľ režiséra bol podľa mňa v pobavení, a to vyšlo. Film vysielali na festivale vo Viedni, a všetci sa bavili, Rakúšania sa mnohokrát schuti zasmiali a pri záverečnej scéne dokonca celé kino tlieskalo. Nie ako niektorí zaostalí našinci, ktorí tomu dokážu dať odpad a ešte vám aj urobia odbornú analýzu, aká to bola sračka. Hanba! Scény ako vyberanie črepiny z nohy, samotetovacia schopnosť tej krásavice, či záverečná motanica po dome sú pre mňa kultové a tak skoro na ne nezabudnem. (05.05.2018)

"Lolitka s růžovou tvářičkou, Jen z fitka, s dychtivou tlamičkou." Nestrkej šmoka do kamarádovy nezletilé hračky nebo poznáš, zač je toho chodidlo! Užijte si zážitkový víkend ve wellness penzionu U tří vepřů. K dispozici bazén s výhledem do vyprahlé krajiny, alkohol zdarma, taneční parket včetně obecenstva, bungee jumping bez lana, koupel v řece spojená s přednáškou o ideální lovecké taktice. Bonus: poukaz na dabl rožnění. První obstará nevychovaný klacek a jeho macek (jen si Jen opře o futra), druhé rožnění klacek v prérii. Pár kvízových otázek: Kolik hektolitrů krve se vejde do 40kilové slepice? Kolik centimetrů byl dlouhý... charakter prdelkomilce Richarda? Kolik koleček uvnitř baráku oběhli lovící Jen a lovený paroháč? A díky jaké značce tělového mléka byla Jen nehořlavá? (© IceQueen). Konec kvízu. Ve finále Jen, doživotní nositelka reklamy na mexické pivo :-), miláčkovi za trest vymalovala bungalov na růžovo, oprava, do ruda, a pak jí vrtulník přinesl ze zoo v L.A. v síti podvěšenou lamu vikuňu (bohužel vystřižená scéna), aby ten flusanec na hrob stál opravdu za to! (21.05.2022)

Francúzi drsné thrillery vedia, ale Pomsta sa možno až moc snaží pripomínať americké podobné filmy, čo nie je úplne na škodu, ale predsa len ten ich pôvodný štýl mi sedel viac. Zápletka je úplne štandardná, aj keď tentoraz mi prišla aj trochu realistickejšia, mladá žena je znásilnená milencovým priateľom a keďže ohrozuje aj jeho povesť, rozhodne sa jej radšej zbaviť, čo sa ale nepodarí. Takto to aspoň nepôsobí tak neosobne, ako vo väčšine podobných filmoch. Ale dejovo to už priamočiarejšie ani byť nemohlo, celý film je vlastne lov na púšti, kde ale nie je jasné, kto je vlastne lovec a kto korisť, neustále je vo výhode iná strana, no inak tu nemá absolútne čo prekvapovať, film si ide celý čas svojou jasne vytýčenou cestou bez akejkoľvek odbočky. Aj takto sa mi na to pozeralo dobre, ale predsa len o výraznejšej spokojnosti sa tu hovoriť nedá, na to by to muselo byť aspoň trochu nápaditejšie a prekvapivejšie. Aspoň že režisér sa to snažil neustále ozvláštňovať rôznymi maličkosťami, ktoré síce pre dej nemali žiadny význám, ale páčili sa mi, napríklad taký pohľad na mravca, okolo ktorého vyteká krv. A podobných drobností je tu plno, takže som sa vlastne po celý film najviac netešil na vývoj deja alebo násilné scény, ale práve na takéto drobnosti. Samotné prevedenie pomsty ale pôsobí trochu rozporuplne. Na jednu stranu je to poriadne krvavé, vlastne až moc, lebo postavy tu stratia teda riadne množstvo krvi a pritom stále takmer v pohode fungujú, ale mrzí ma, že drsné scény viac vynikajú v tej masochistickej, než sadistickej rovine. Na také ošetrovanie si zranenia v jaskyni alebo snaha vybrať črep z nohy sa len tak nezabudne, to pôsobilo dosť drsne, ale keď už niekto niekoho zabije alebo zraní, tak mi to zase až tak zaujímavé neprišlo. Ale celkovo sú všetky tie akčné scény výborne natočené a s realistickými efektami. Postavy nie sú zlé, ale mohli byť aj trochu lepšie. Celý film tvoria len štyri postavy, hlavná hrdinka je síce pekná, ale za to, čo sa jej stalo si mohla predsa len aj trochu sama a navyše som jej to moc neveril a muži zase mohli byť vybraní trochu slizkejšie, aby som im aj prial len to najhoršie, táto zostava mi prišla celkom sympatická. A tak ako som spomínal, najlepšie na celom filme je réžia, nielen, že vizuálna a technická stránka sú skvelé, ale ešte aj to plno drobných nápadov. Takže Pomsta nie je film, ktorý by som v rámci žánru dokázal doporučiť, ale som rád, že som si to pozrel, nenudil som sa a plno momentov tu vynikne. 65% (16.05.2018)

Film, na nějž skoro nelze jít do kina, aniž by člověku už předem nebylo vyzrazeno vše podstatné (už samotný titul je značně spoileroidní, o traileru a anotaci ani nemluvě). Nejenom kvůli tomu mi to bohužel přišlo hodně předvídatelné - po pár minutách mi bylo v podstatě jasné, jak to celé dopadne (byť jsem nečekal, v jak moc krvavá jatka se to skutečně zvrhne). Předvídatelný děj mi přesto nebránil v tom, abych si film maximálně užil - naprosto mě dostal jeho výborný soundtrack a nádherná barevnost (některé záběry jsou úchvatné, jako např. noční jezdec na motorce zabíraný zepředu; samotný plakát mi naopak vizuálně přijde dost slabý, a nápadně mi připomíná plakát jiného francouzského snímku ze stejného roku - Ava). Souhlasím tedy s názorem, že zde byla forma upřednostněna před obsahem, ale možná mám právě takové filmy rád. Skvělí jsou i herci a lokace, a celkově mi to prostě přišlo jako příjemné filmové překvapení z francouzských končin. Věrohodnost zde sice dostává hodně na frak, ale kupodivu mi to zde moc nevadilo - už pro všechny ty záběry na skvostnou prdelku herečky v hlavní roli. UPDATE 17. 6. 2018 - Film se mi líbil na i podruhé, byť už to přece jen nebylo ono, když člověk u všeho ví předem, jak to dopadne. Co mě ale doslova zarazilo, byla ta kolosální nevěrohodnost, kterou je celý film prostoupen - napoprvé jsem ji sice také zaregistroval, ale teprve napodruhé mi došlo, jak moc zde scénář ignoruje jakoukoli uvěřitelnost - lidé zde přežívají zranění, která jsou jen těžko slučitelná se životem, a hlavní hrdinka zde celkově vystupuje jako někdo, vedle koho se Chuck Norris krčí jako slabý amatér, což je sice zábavné, ale opět jen těžko uvěřitelné. Spolu se značnou krvavostí snímku to považuji za hlavní důvod nízkého hodnocení, které si zde film vysloužil, což je podle mě škoda. (20.04.2018)