Děrsu Uzala

Velice lidský příběh plný moudrosti, lásky k přírodě, tolerance a přívětivosti. Děrsu Uzala je jakousi studnicí vyjmenovaných ctností a strašně příjemně se jeho příběh sleduje. Až do střelby po tygrovi měl Kurosawův snímek tu vlastnost, že na mě působil velmi pozitivně. Poté se však příběh dostává do smutné a dojemné roviny, jež je působivou a nezapomenutelnou tečkou za uplynulými minutami filmu. Nádherné scenérie a příjemná hudba dotváří jedinečný dojem z tohoto dobrodružného dramatu, kterému dávám bez zaváhání 5*. Děrsu Uzala v sobě nese nesmírnou hloubku, jež musí pozornému divákovi proniknout pod kůži. Scény jako bylo spěšné sekání trávy, setkání kapitána s přítelem v roce 1907, střelba na láhev a později na jelena či soužení sibiřského lovce ve městě, si budu velmi dlouho pamatovat. Jedinou moji výtkou je, že nikdy nemáme příležitost pořádně zblízka spatřit tváře postav. (07.04.2011)

Krásny ľudský film, nielen o dobrodružnom živote ruských geografov na Sibíri začiatkom minulého storočia, ale predovšetkým o sile priateľstva a medziľudského vzťahu. Hoci nepatrím medzi obdivovateľov filmov A. Kurosawy, tento výpravný príbeh o dobrosrdečnom a statočnom človekovi z východoázijského loveckého kmeňa ma chytil za srdce. Film oplýva niekedy až zdĺhavými, ale inak krásnymi poetickými zábermi z prírody, avšak o prekvapivé zvraty nie je núdza ani s náhlou zmenou prostredia. Zdanlivo šťastné vyústenie tragických udalostí spojených s vysokým vekom Dersuho končia pomerne silným stretom "ľudovej" povahy s moderným mestom a zákonom. Myšlienkovo i umelecky silná záležitosť. (95%) (Challenge Tour 2019: 52 rokov filmu za 52 týždňov) (01.01.2019)

Na dialogy skoupé putování sibiřskou tajgou. Prakticky jen v pomalých obrazech se odehrávající příběh nerovného přátelství. Kontrast civilizace, představujícího kapitána a naivního Uzaly, ctící z generace na generaci předávanou moudrost předků. Metafora civilizace ničící (jakkoliv nevědomky) přírodu jen pouhým svým kontaktem, pouhou snahou divočinu trochu zkulturnit a přizpůsobit ji modernímu životu. (29.12.2010)

Muž z civilizovanější oblasti Sovětského svazu a muž z té druhé, tvrdší a drsné sibiřské části tohoto obrovského státu. Jejich setkání, přátelství, předávání životních zkušeností, pohled na život a následně přizpůsobování se jednoho z nich způsobu života toho druhého – to vše lze sledovat v tomto snímku Akira Kurosawy ze sedmdesátých let minulého století. Krásný snímek o tom, že starý strom nepřesadíš, i kdyby jsi mu poskytnul sebelepší podmínky. Životní pravda, která platila, platí a bude platit navždy. .... A pokud máte kvalitní obraz a ne ten z "Levných knih", vychutnáte si tento příběh ze Sibiře až do dna. (29.11.2008)

87% - Velmi zajímavé, zároveň však upřímné a přirozené vyprávění o setkání dvou lidí v přírodě, a jejich opětovném shledání po letech. Na tomto filmu se mi líbí především jeho vizuální stránka. Záběry na přírodu ve mně vyvolávaly silnou emocionální odezvu, a při některých z nich jsem žasnul, jak byly technicky provedeny. Dialogy, na kterých je hodně znát Kurosawovo řemeslo jsou velmi skromné, a díky tomu i převědčivé. Děrsu mi svou ryzostí a dobráctvím občas připomínal Řeka Zorbu. Zde je koneckonců film o podobném přátelském vztahu muže cizince, a jeho průvodce. Krásný námět a výborné zpracování... Zasloužených pět hvězdiček. (28.03.2006)