Nejkrásnější

Je trošku zvláštne vidieť Kurosawu v pozícií filmára propagandistického filmu. Podobne ako v prípade jeho prvotiny Sugata Sanshira je aj tento film zaujímavý skôr z toho historického aspektu. Sledovať náznaky rukopisu, ktorý sa už v týchto ranných filmoch formoval je zaujímavé. Tým pádom sa nedá Akirovi uprieť vízia s akou k svojim dielam pristupoval. Ten film je úsmevný a funkčný len v rámci toho čo predstavuje. Nič viac. A mimo fanúšika režiséra bude asi táto vec pre kohokoľvek iného strata času. Dnes má takmer nulovú výpovednú hodnotu. To ale neznamená, že by bol nudný alebo zlý. Len skrátka jeho zmysel trval asi rok. Rovnako podivné je vidieť v tomto filme aj Takashi Shimuru. Nuž, jesť bolo treba a práca bola, aká bola. Pozerateľné to je a má to kopec nápadov. Čakal som, že budem trpieť podstatne viac. (02.04.2022)

Režijně nadprůměrný film s mnoha krásnými postupy a kamerovými záběry. Bohužel tento dojem ustupuje výrazně do pozadí propagandistickým scénářem. Občas by si asi člověk měl tyhle hrůzy pustit, aby se mohl pozastavit nad tím, co dokáže lidský mozek vyprodukovat. Tak jen aby se nám doby těchto kousků zas nevrátily! (01.08.2011)

[8th International Film Festival in Thrissur, Kerala, India] *** Tenhle snímek je stejně propagační a agitační jako Orwellovo 1984 nebo Hesseho Hra se skleněnými perlami. Kurosawa si z družiny mladých dívek shromážděných a zacvičovaných pod odborným dohledem učitelky a skupiny plánovačů výroby učinil svéráznou duchovní školu - a v tomhle smyslu natočil v podstatě svůj tyypický snímek vycházející z pochopení, že každý člověk je přirozeným sídlem vznešenosti a soucitu a že duchovní vývoj spočívá v prohlédnutí pošetilosti pýchy a v nazření, že jednání lze motivovat z těchto vyšších a přirozenějších pohnutek. *** Na všechny morální, osobní i společenské potíže, jimiž dívky i jejich vedení procházejí a které plynou z jejich svízelné, násilné a ryze nepříjemné situace (není to radostné, jak by tomu chtěla agitka, že mohou daleko od venkovských selanek svých domovů a odtržené od chodu rodin do úmoru dřít u strojů pro dobro vlasti), představují stupně na cestě k duchovnímu růstu každé z nich - a podle toho, jestli se jiim daří nebo nedaří ve ztížených podmínkách uspět na téhle cestě, se jim pak také daří poprat se jako skupina s nástrahami výroby - linka na grafu jejich výkonosti stoupá, jsou-li se sebou vnitřně spokojeny, nikoli proto, že by uvěřily na nutnost a morální správnost plnění kvót, ale protože jejich závazek pro ně představuje úkol, trénink, a ony nesmějí selhat a nechat se jím obrat o energii. *** Kurosawa obratně vyklouzl ze smyčky vládní objednávky - propganda to je i není podle toho, kdo se dívá, jak kdo filtruje realitu. Dívky se tu však rozhodně nevzdávají osobního a intimního prožívání a růstu ve prospěch výroby a propragovaného blaha společnosti. Ba co víc, to se po nich dokonce ani nežádá, jejich vedení také ví, že cesta ke splnění jakéhokoli vytčeného cíle záleží v duševní integritě a vysoké etice každého jedince v celku. *** (16.02.2013)

Podněcující budovatelská vzpruha pro nezlomného japonského ducha demonstruje na příkladu dívčí koleje, jak ke zničení Británie a Ameriky může přispět každý. Kolektivně nadšeným holčinám nestačí mimořádné zvýšení kvót výroby v továrně na optické čočky o polovinu, s jásotem si vymohou dvoutřetinové, a v práci zapáleně, urputně, se zpěvem na rtech pokračují i v případech nemoci, zlomené nohy, nebo dokonce úmrtí v rodině. Když je smutno a nedaří se, pomůže zahrát si v kapele či volejbal. Jinak Kurosawa i prostinkou, dobové politické situaci poplatnou propagandu filmařsky zvládnul bravurně. (24.04.2018)

Nejkrásnější je jedinečnou ukázkou pozoruhodného filmového přispění k utužení disciplíny a pozvednutí všeobecného stavu morálky ve jménu státního zájmu. Hierarchie poslušnosti je hluboce zakořeněná tradice japonské společnosti, řídící složky musí na plátně prokázat potřebnou dávku entuziasmu a lidského pochopení. Vzývanou hodnotou je zodpovědnost jednotlivce v rámci soukolí mašinérie vlasti. Osobní tragédie nesmí stát v cestě vyššímu principu, osobní příklad je nade všechny modlitby a přání, pokora a píle jsou nejžádanější lidskou ctností. Exprese v patetické starostlivosti je účinným vyjadřovacím nástrojem nacionalismu vlastenectví. Hlavní postavou nutného pozvedávání morálky je Curu Watanabe (zajímavá Jôko Jaguči), vedoucí zástupkyně pracujících dospívajících dívek. Je vzorem pro ostatní, vlastní strasti se nepropírají na veřejnosti a vojenský průmysl si musí blahopřát k uvědomělé zodpovědnosti pracujícího. Důležitou postavou je Noriko Mizušima (sympatická Takako Irie), ušlechtilá vychovatelka dívčího internátu. Její laskavé pohlazení je vždy poblíž tam, kde je ho potřeba. Z dalších rolí: lidsky laskavý a oblíbený ředitel továrny Goro Išida (Takaši Šimura), jeho podřízení a příkladní vedoucí pracovníci Soiči Jošikawa (Sôdži Kijokawa) a Ken Šinda (Ičiró Sugai), či další z mnoha pracujících dívek Jošiko Širajama (Eiko Hirajama), Juriko Tanimura (Kojuri Tanima), Sačiko Jamazaki (Sačiko Ozaki), Fusae Nišioka (Šizuko Nišigaki) a Hisae Jamaguči (Šizuko Jamada). Nejkrásnější je jedinečným pomocníkem nejvyššího státního zájmu a sebeobětování považuje za nejzáslužnější stupeň lidského povznesení. Zodpovědnost vlasti je prvním prazákladním zákonem, zachování vysoké hladiny státnické cti morálky a vycepování disciplíny a oddané poslušnosti je prvořadým cílem. Slast mučednictví je nezpochybnitelná. Z filmového politicko-historického hlediska úchvatný zážitek. (26.08.2018)