Ran

Výborná kamera, výprava, kostýmy, strhující bitevní sekvence, inspirace Shakespearovým Králem Learem.. ale jinak? Já holt ty klasiky nějak neumím docenit. Zvlášť, když trvají předlouhých 160 minut a emočně jsou víceméně úplně prázdné. Vyhýbal jsem se jako čert kříži. Teď, když to mám za sebou, tak nevím, z jakého důvodu se radovat!! No, co si budeme vykládat, přemlouvat se u filmu k dalším desítkám minut je docela průšvih.. (03.06.2012)

Což o to, 100 minut sledovat postupný rozklad zombie Hidetory mě bavilo, ale to by to nebyl Kurosawa, kdyby se nepokusil o nějakou zbytečně dlouhou scénou. Stejně jako v Krvavém trůnu to pro mě byl pohyb armády. Tentokrát vojáci alespoň nebloudili v mlze a proháněli se viditelně po dvorku pevnosti. Co mi ale přišlo fantastické, byly snad všechny rozhovory. Těch tam tedy na 160 minut bylo málo, ale opravdu stáli za to. Ať už pletichaření mocných, nebo šaškovo filozofování, tohle jsem si opravdu užil a zase se o něco víc těším na další Kurosawovi filmy. (23.12.2009)

Kurosawa považoval Ran nejen za svůj nejlepší film, ale dokonce za nejlepší film vůbec. Není se čemu divit, tento film splňuje všechny možné i nemožné aspirace kultovní záležitosti. S nadsázkou lze prohlásit, že je zde obsaženo vše. Je zde zakódovaná jakási všeplatná pravda o lidstvu ve všech jeho érách. Komplexní scénář mistrně propojuje osudy mnoha postav, aby vyústil v drama antického ražení. Tyto postavy jsou zástupné smyboly za všechny možné lidské chraktery. Kurosawa k nám vysílá jací jsme a jací jsme byli už od počátku věků. Scéna vypálení třetího města, v níž zcela chybí zvukové efetky a je pouze doprovázena temnou hudbou patří k nejsilnějším filmovým zážitkům vůbec.A když nakonec slyšíme repliku o tom, že bohové ani Budha se nám zhůry nesmějí, nýbrž pláčou nad naším konáním, je jasné co nám pan režisér chtěl sdělit. Navíc je film pojat vskutku megalomansky. Kurosawa musel nechat do Japonska dovážet koně, nechal postavit zámek na úaptí hory Fuji, aby ho nechal spálit. Nechal ušít 2 000 kostýmů a rozdal je hercům, aby je onosili do věrohodné podoby. Vše je na svém místě a dokonalé. I samotná hudba je silný hudební zážitek. Výsledkem je nekomerční velkofilm, který patří mezi Kurosawova veledíla. (10.11.2004)

Tentokrát si poprvé a pravděpodobně naposledy vyzkouším následující styl komentáře; začínáme na průměrných 3 hvězdách, dvě přidáme za dokonalou němou několikaminutovou pasáž a hudbu v ní obsaženou, jednu za hru na flétnu a jednu za pár úsměvných scének ke konci (bylo-li to úmyslem). 7 hvězd...to by bylo slušné hodnocení, že? Jenže...jednu uberu za herecké výkony, jednu za zvuk, další za absenci zábavnosti, jednu za absenci napětí, další za neschopnost či nechuť vyprávět obyčejný příběh zajímavě, další....další důvody by se našly také snadno ( nevěrohodnost, místy trapnost), už toho ale nechám, protože bych se dostal do sfér, kde by mé hodnocení leckoho jistě rozermoutilo ještě více...že. Jako krátkometrážní němý film by to bylo geniální, škoda toho balastu okolo. (31.03.2007)

Všechno by mělo mít nějaké uspořádání. Když si špatně nachystáte bar, tak polovinu věcí nenajdete, tu druhou rozbijete a uděláte více zmatku než užitku. Vžyť je to jednoduše stejný jako s nábytkem, pokud si dáte postel ke dveřím, těžko budete procházet, ale to bych mohl pokračovat do nekonečna. Tenhle film není prostě uspořádaný! Jakoby se vznášel metr nad zemi a nechtěl spadnout na zem. Tohle, pane Kurosawo, vážně neocením, ani přes to, že si vás opravdu vážím. Mám pocit, že tohle jste si točil pro sebe. Takový epitaf. Pokud je v historickém, středověkém, válečném velkofilmu pouze jedna bitva, a k tomu totálně nevěrohodná, je něco určitě špatně! (15.11.2008)