Rašómon

Film-zpovědní zrcadlo. Jednotlivé postavy sice obviňují ze zločinu samy sebe, ale přiitom zároveň klamou nejen druhé, ale vskrytu i sebe - chtějí se vidět jako ctnostnější, statečnější, lepší. Divák se zpočátku může cítit jako soudce jednotlivých zúčastněných - je do této role přímo situován kamerou. Posléze se stává spíše zmateným svědkem a nakonec sám obviněným. I já jsem vinen vytvářením klamných lichotivých sebeobrazů. Jaká může být odpověď na všudypřítomnou faleš? Buď lhostejný cynismus, anebo přiznání si vlastní bídy jako počátek cesty k osvobození. Kurosawa jako anima naturaliter christiana. Snímek je výtečný i po formální stránce. (08.04.2008)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Kurosava opět vypráví středověký příběh, či spíše subjektivně podané příběhy o mordu pocestného a zjišťování viny, o lžích svědků a obviněného a hledání pravdy. Černý déšť umocňuje pochmurnou atmosféru vyprávění a vražda ožívá 4x jinak pokřiveně a pokaždé lživě. Na rozdíl od Rudovouse jde o příběh temný, jen se slabým světélkem na konci. Hudebně potěší orientální verze Bolera použitá v klíčové scéně. Trailer: http://www.csfd.cz/film/5434-rasomon/videa/ (20.09.2009)

Dokonale chápem, čo chcel básnik týmto dielom povedať, no ak sa jedna obyčajná humanistická myšlienka stáva pilierom celého radu zložiek, ktoré má film obsahovať, tak amen tma. Nepresvedčili ma teatrálne herecké výkony - všetci tam pištia, skáču a rumázgajú - obzvlášť som nechápala afektované prejavy tej uvrešťanej Japonky, hudba mi pílila uši a strohá forma ani nemala čím nadchnúť. Moje prvé stretnutie s maestrom Kurosawom a to hneď takáto katastrofa. Pri všetkej skromnosti, považujem sa za milovníčku filmovej poetiky a myšlienok, ale Rašomon bolo pekelné utrpenie dopozerať. 2 hviezdy za nejaké tie pekné myšlienky a stredoveký chrám a aj to ešte hodnotím príliš vrúcne na to, aké dojmy vo mne film ako celok zanechal. (06.01.2011)

Pojednání o morálce a víře v lidství se mohlo umolousat od patosu, obrovských gest i křečovitých apelů. To by však nesmělo mít tak chytrý scénář. Vše je výborně gradované, scéna souboje je naprosto skvěle zvládnutá a závěr dává naději. Jenže tohle všechno musí ustoupit do pozadí pokaždé, když divák dostane políček v podobě naprosto nesmyslného hysterického smíchu, který je nesmírně rušivý, zbytečný, trapný a zkazil mi dojem z jinak výborného filmu. (19.07.2015)

Tenhle film je bravurní a geniální. Že někdo natočil už v roce 1950 takovouhle psychologickou sondu do podvědomí je neuvěřitelné. Film má spád a "kouká se úplně sám". A to i přes jeho hloubku, v amerických filmech nevídanou. Snad ani nelze slovy vyjádřit co Kurosawa filmem popsal. Japonci holt používají častěji obě hemisféry a potom tam vznikají takové filmy, o kterých člověk ví co znamenají, ale nelze to vyjádřit českými, či anglickými slovy. Výkony hlavně Mifuneho jsou nadčasové, kamera je brilantní, zkrátka Kurosawovská. (17.05.2005)